Rozdíl je zásadní. V začátcích jsme se všichni - my, naši kolegové, konkurenti - učili podnikat od píky, nikdo to neuměl. Chyběly nám zásadní návyky a dovednosti, a právě tak bylo těžké získat i zaměstnance, kteří by vyhovovali požadavkům "start-upu", jak bychom řekli dnes. Řešili jsme to tak, že jsme nabírali mladé lidi těsně po škole či ještě na škole a vychovávali jsme si je.

Obor informačních technologií se taky zásadně proměnil. Před 25 lety stál téměř výhradně na dovozu hardwaru – z dnešního pohledu ovšem primitivního, avšak o to dražšího. Naši čtenáři nejvíce "baštili" testy jednotlivých počítačů a jejich periferií, což dnes vypadá bizarně. Dnes je samozřejmě hardware komoditou prodávanou v supermarketech jako rohlíky, a to hlavní se odehrává ve "službách", tedy v software a v internetových projektech.

Jaké hlavní trendy v IT se podle vás začnou projevovat v nejbližších pěti letech a jaké pak v dlouhodobém horizontu?

Bude to takové "IT mimo IT". To, co vznikne, bude ovlivňovat každodenní život, tedy vše co děláme (už je to ostatně vidět i dnes). Že je pod tím nějaké IT, ani nebude vidět. Zkusím to ilustrovat na trendu, který bude viditelný trošku později, za deset, dvacet let. Budete někde na těle, například na zápěstí nebo kotníku, nosit nenápadný a nerušící pásek, který bude monitorovat váš zdravotní stav a bude přes Internet s cloudovými službami diagnostikovat odchylky od normálu. Pokud na vás, jak se říká, "poleze chřipka", navrhne, a dost možná i bez zásahu lékaře, léčbu, objedná medikamenty, které druhý den přijdou k vám domů s předepsaným užíváním. Za tím vším je moderní IT, které ale není vidět.

Mezi další trendy patří nepochybně chytré energetické sítě (váš dům bude dodavatelem, odběratelem i uskladňovatelem energie), autonomní elektrická auta jako budoucí jasný standard dopravy a podobně.

Jaký je váš názor na prosazování konceptu Průmysl 4.0? Skutečně dojde k tak masivnímu prosazení automatizace a komplexní systémové integrace do výroby, logistiky a obchodu, jak dnes předvídají mnozí analytici?

Nemyslím, že nastane nějaká generační změna - jako když cédéčko nahradilo gramodesku - tedy že veškerý dnešní průmysl (3.0?) bude nahrazen Průmyslem 4.0. Jde spíš opět o sadu trendů, které se budou v různých odvětvích i v různých konkrétních továrnách a dílnách prosazovat velmi různě. To, co už je dnes viditelné, je automatizace a robotizace. Továrny, kde jsou dnes ještě stovky tisíc, možná milióny lidí dělajících víceméně rutinní a hlavně opakovanou práci, budou postupně robotizovány a bez těchto zaměstnanců se obejdou. Podobná automatizace nastane v dopravě (kamióny bez řidičů), v maloobchodě (práce pokladních) a v desítkách dalších profesí. Pravděpodobně dojde k zániku obrovského množství pracovních míst bez náhrady a k zatím velmi nepředvídatelným sociálním důsledkům, neboť ubydou především místa "na dolním konci", kde bude těžké najít náhradu. Toto ale bude probíhat postupně, nebude to revoluce z roku na rok.

Je třeba už dnes zvažovat, jakým způsobem budovat svou profesi s ohledem na tento trend? Co je podle vás v této souvislosti pro profesní rozvoj zásadního?

Samozřejmě a zcela zásadně! Pokud dnes představitelé průmyslových lobby a ti ve vládě, kteří jim naslouchají, hovoří o potřebě rozšíření učňovského školství a o zmenšení počtu vysokoškoláků, jdou naprosto proti tomuto trendu a zadělávají státu na obrovský problém. Chtějí řešit momentální nedostatek pracovníků, za třicet let ale budou mít armádu nezaměstnaných. To ale průmyslníka nezajímá a politik už tou dobou dávno nebude v úřadu.

Pro úspěch v budoucnosti je dle mého názoru důležité rozvíjet svoje tzv. měkké dovednosti, daleko více než se soustředit na nějaký konkrétní obor a v tom se důsledně vzdělat. Možná to trochu přeženu, když řeknu, že je skoro jedno, co studujete. Hlavně se ale rozvíjejte. Učte se jazyky, to je jedna z mála věcí, kterou použijete vždy a všude, aspoň dva cizí je potřeba umět dobře. Rozvíjejte svoji tvořivost. Studujte tam, kde se podporuje invence a imaginace, kde se samostatně pracuje a tvoří. Rozvíjejte dovednosti práce s týmem (nejlépe tak, že si založíte nějaké malé podnikání, nejlepší školou je zde praxe).

Nikdo přesně neví, jaké příležitosti - k práci či podnikání, ale ono to dokonce možná časem bude trochu splývat - se budou objevovat. Vy ale musíte být nachystaní. Konkrétní specializaci si pak dostudujete poměrně snadno. Škola vás ji stejně nenaučí, protože v praxi je potřeba jít velmi do hloubky nějaké konkrétní "mikro-specializace" a tam škola samozřejmě ani nemůže být.

Co byste poradil dnešním středoškolákům, kteří chtějí studovat vysokou školu a nemají jasno, kterým směrem se vydat? Co mají při svém rozhodování zvážit především?

Možná dám opět jednu radu, která vypadá až skoro bizarně. Nakombinujte si studijní obor z technické a humanitní oblasti, jakkoli to vypadá až protichůdně. Každá z těchto dvou oblastí vám totiž dodá "cosi" (opět se bavím o oněch měkkých dovednostech), co pak budete moci spojit ku svému prospěchu. V životě jsem se blízko potkal s mnoha stovkami, možná tisíci lidmi - zejména jako s mými zaměstnanci - a bylo vždy dobře vidět, že byli jednostranně orientovaní. Buď to byli technici, kteří ale trochu nedokázali dohlédnout dál přes svůj exaktně, algoritmicky orientovaný mozek, nebo lidé s humanitním vzděláním, tedy velmi širokým rozhledem i nadhledem, ale někdy maličko nepoužitelní pro život. A právě ti nejlepší a nejúspěšnější, které jsem potkal, v sobě spojovali obojí.

Dlouhodobě se pohybujete v oblasti IT, myslíte, že má smysl, aby mladý člověk nasměroval svou kariéru právě do informačních systémů a technologií?

Smysl to určitě má, ale smysl má i spousta dalších "kariér". Pochopitelně, pokud cítíte v určité oblasti svůj jasný talent - může to být programování, ale právě tak i schopnost obchodu či schopnost řídit lidi - tak neváhejte a jděte tímto směrem, budete úspěšní. Pokud si jistí nejste, doporučoval bych spíše "dlouho studovat", ale skutečně intenzivně, rozvíjet svoje dovednosti, jazyky, při škole založit nějakou podnikatelskou aktivitu či třeba jen chodit na stáže do firem. Podle mého vůbec nevadí, když se pro to pravé rozhodnete a s veškerou vervou pustíte až ve třiceti letech, a dobu předtím strávíte pestrou přípravou a zlepšováním se.

A samozřejmě vyjeďte do zahraničí: pár semestrů doma, pár semestrů venku, stáž či práce doma, stáž či práce venku. To vás nesmírně obohatí. Je ostatně prokázáno, že střídání prostředí (s nutností se znovu učit, přizpůsobit, najít si cestu) rozvíjí skvěle vaši inteligenci.

Jaké specializace v IT považujete do budoucna za perspektivní, jaké naopak podle vás nebudou mít takové uplatnění jako v současnosti?

Vývoj softwaru bude nepochybně potřeba vždy, ale to je trochu nic neříkající odpověď. Docela bych si ale vsadil na obor, či spíše multiobor, který v sobě spojuje "programátořinu" a techniku – abych to ilustroval, tedy schopnost "postavit si robota a ještě ho i naprogramovat". Průnik techniky a programátorství bude opravdu velký a dnes je na to málokdo připraven.

Na Fakultě podnikatelské, VUT v Brně, dlouhodobě budujeme průřezové obory Manažerská informatika a Informační management, v nichž se snažíme studentům poskytnout velmi široký znalostní a dovednostní základ, v disciplínách technického i ekonomického směru. Chceme, aby se studenti po vstupu do praxe dokázali rychle specializovat na konkrétní disciplínu a přitom si zachovali přesah do těch ostatních. Domníváte se, že studenti IT oborů by měli být pro praxi takto připraveni? Nebo je to spíše záležitost, ke které se dopracují postupně získáváním zkušeností?

Myslím, že je dobré získat základy ve všem. Ve finančním řízení právě tak jako v biologii, abych záměrně uvedl vzdálený obor. Je to jednoduché a nezabere to mnoho času; stále si myslím, že určitá úroveň všeobecného vzdělání "klasického gymnázia", kdy víte právě tak co je to due diligence, jako kolik má brouk nožiček a kdo byl Tennyson, není na škodu a není vůbec těžké jí dosáhnout. Naopak jednostranně vzdělaní lidé bez i minimálního rozhledu v jiných oborech (tohle bývá bohužel časté právě u techniků) jsou poněkud děsní.

Při studiu IT oborů jsou často vyžadovány znalosti matematiky a dalších exaktních disciplín. Co si myslíte o jejich úloze a potřebě pro praktické uplatnění?

Matematiku a fyziku miluji a považuji to za skvělý způsob, jak rozvíjet myšlení, pokud ovšem máte dobré učitele. Pamatuji si, že když přišla na řadu speciální teorie relativity, pedagog řekl - nechci, abyste se ji naučili, ale chci, abyste ji odvodili, podobně, jako postupoval v r. 1905 Albert Einstein. S drobnou nápovědou jsme to zvládli a ten pocit byl úžasný, protože jsme se "nenaučili vzoreček", ale pochopili jsme zásadní kousek moderní fyziky. Vlastně jsme něco vynalezli!

V současné době zaměstnavatelé často kritizují nedostatky v tzv. měkkých dovednostech absolventů vysokých škol. Jaký je na to váš názor? Co by měli studenti dělat právě pro rozvoj těchto dovedností?

Souhlasím s nimi naprosto. Bohužel školství se mění jen velmi pomalu, je to jeho "systémová vada", zatímco svět kolem se mění rychle. Jak si osvojit měkké dovednosti, na to expert nejsem. Myslím si bez podrobnější znalosti věci, že nejlépe praxí. Jak se naučíte vedení týmu? No jen tak, že budete vést tým - ne tak, že si přečtete skriptum. Ale přesnější odpověď by dal na toto kvalitní pedagog.

Co jste vy sám nejvíce ocenil na svém vzdělání, které jste získal na VUT v Brně? Co naopak jste se musel naučit úplně od nuly?

Na svém vzdělání na VUT v Brně si nejvíce cením našeho poněkud vyvrhelského studijního kolektivu, který se škole vyhýbal, jak mohl a trávil většinu času vášnivými diskusemi o všem možném. To bylo nevážně, ale jen zčásti. Myslím, že i tohle silně přispělo k růstu nejen mému, ale i kolegů (se kterými se ostatně vídávám dodnes a kteří nejméně z padesáti procent skvěle uspěli v podnikání, řízení, tedy "udělali kariéru").

Ale užitečná byla samozřejmě i škola. Velmi dobrá a náročná matematika a fyzika, a pak návazné matematicko-fyzikální (např. strojírenské) předměty a témata. A několik pedagogů, kteří byli skvělí profesně i lidsky, byli pro nás příkladem - i když jsme je taky současně občas nenáviděli za jejich velkou náročnost. Ale tak je tomu nejspíš vždy. Od nuly jsem samozřejmě musel začínat ve strojařině - přišel jsem z gymnázia, kde jsem nerozeznal šroub od matice, a kolem byli samí průmyslováci, kteří tím už čtyři roky žili.

Co podle vás v dnešní době nejvíce chybí mladým lidem, kteří se ucházejí o své první zaměstnání?

Je to velmi různé, opravdu neumím zevšeobecnit. Málokdo ale umí ony dva cizí jazyky, většinou je tam jen angličtina a i ona spíš bídná.

Můžete na závěr prozradit hlavní myšlenku či motto, které vyznáváte při své práci?

Nejdůležitější je kritické myšlení.

Děkuji za rozhovor.

17.01.2016 - Hana Klčová - četlo 60717 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)