Centrum pro výzkum informačních systémů (CVIS) od samého počátku své existence a odborné zainteresovanosti svých členů a partnerů pracuje na výzkumu podnikových informačních systémů, a to jak na straně dodavatelů, tak na straně uživatelských organizací (Sodomka, Klčová, 2010).

Teoretická východiska pro uplatnění výzkumné metodiky autoři čerpali z literárních zdrojů zaměřených na podnikový výzkum orientovaný na management (Gill, Johnson, 1991) a na využití kvalitativních metod i metod na rozhraní kvalitativního a kvantitativního výzkumu (Pavlica, 2000). Ke zpracování případových studií pak využili poznatků z knihy Case Study Research (Yin, 2003).

Teoretická východiska pro realizaci a hodnocení implementačních projektů reflektují bohaté praktické zkušenosti autorů získané v rámci mnohaletého výzkumu, analytické a poradenské činnosti při realizaci ERP projektů. Dále odrážejí dlouhodobé studium odborných pramenů zaměřených na oblast systémové integrace (Voříšek, 1997), podnikových informačních systémů a plánování podnikových zdrojů (Davenport, 1998; Basl, 2002; Olson, 2003; Olson, Chae, Sheu, 2005; Laudon, Laudon, 2006; Gála, Pour, Šedivá, 2009), hodnocení efektivnosti informačních systémů (Molnár, 2001), řízení rizik (Smejkal, Rais, 2006), řízení IT projektů obecně (Schwalbe, 2007) i ERP projektů konkrétně (Gupta, 2000; Al-Mashari, Al-Mudimigh and Zairi, 2002; Mabert, Soni, Venkataramanan, 2003; Umble, Haft, Umble, 2003).

Autoři čerpali a studovali teoretické poznatky o ERP systémech a implementačních projektech také z empirických studií zaměřených na jejich globální a lokální perspektivy (Hwang, Grant, 2016) a ze studií analytických společností zaměřených na český (Accenture, 2001) i světový trh (Deloitte Consuting, 2000; Hestermann, Anderson, Pang, 2009; Guay, Pang, Hestermann, Montgomery, 2015, Lippincott, S., 2016).

2. Metodika výzkumu

Na úvod je třeba zmínit důležitá fakta týkající se použité metodiky výzkumu. Výzkum je založen na tzv. metodologické triangulaci, kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod a technik sběru a analýzy dat (Gill, Johnson, 1991). V širším pojetí jde o kombinaci různých datových zdrojů, výzkumných týmů, teorií i metodik (Pavlica, 2000).

Validita prezentovaných výsledků je závislá na způsobu získávání a hodnocení dat. Kvantitativní součást výzkumu je založena na sběru a analýze údajů od výrobců ERP systémů. Stejně postupují i renomované agentury, jako např. Gartner (Hestermann, Anderson, Pang, 2009; Guay, Pang, Hestermann, Montgomery, 2015) nebo Nucleus Research (Lippincott, S., 2016). Výzkum zahrnuje rovněž dotazování na reprezentativním vzorku respondentů z výrobních podniků, obchodních a servisních organizací.

Kvalitativní součást výzkumu spočívá především v průběžné realizaci projektivních rozhovorů a případových studií, jichž jsme do konce roku 2016 realizovali více jak 140. Kvalitativní výsledky pak třídíme podle jednotlivých odvětví, velikostí firem, použitých IT aplikací a dalších parametrů. Spolehlivost výsledků zajišťujeme také porovnáváním aktuálních údajů s těmi z předchozích let a daty z externích zdrojů, při němž odhalujeme extrémní odchylky nebo chyby respondentů.

Reliabilita výzkumu je založena na opakované práci se stejným, resp. velmi podobným vzorkem respondentů. Zjištěné údaje se snažíme pečlivě kontrolovat a korigovat do co nejvěrnější podoby. Používáme také namátkovou kontrolu zjištěných faktů, při níž ověřujeme jejich správnost a zařazení do příslušné kategorie pojmů. V neposlední řadě využíváme vybrané matematicko-statistické metody.

Výsledkem takto koncipovaného výzkumu jsou pak mj. ucelené neveřejné analytické studie, které zahrnují rovněž analýzu jednotlivých ERP produktů, které si konkurují na českém trhu. Aktualizovaná vydání těchto studií jsou dostupná IT společnostem, pro něž organizujeme školení obchodních týmů, marketingových pracovníků a na jejichž základě uskutečňujeme poradenství pro strategické řízení obchodních modelů dodávky ERP systémů. Tyto studie jsou rovněž důležitým podkladem pro naše poradenství při výběrových řízeních uskutečňovaných pro uživatelské organizace.

3. Hlavní výsledky aktuálního výzkumu

3.1 Nasycenost trhu na straně poptávky

V počtu ERP systémů využívaných na širokém segmentu (podniky s 10 a více zaměstnanci) Česká republika zaostává za Německem, Rakouskem i průměrem EU-28. Slovensko je v současnosti na širokém segmentu srovnatelné s ČR. Ostatní země V4 zaostávají za ČR a SR (obr. 1).

V počtu ERP systémů využívaných v malých podnicích (10 - 49 zaměstnanců) Česká republika zaostává za Německem, Rakouskem i průměrem EU-28 a dokonce i za Slovenskem. To je zapříčiněno vysokou fragmentací českého trhu v tomto segmentu, kde ERP systémům konkurují ekonomické informační systémy typu Pohoda, Money S3 nebo Premier. Ostatní země V4 zaostávají za ČR a SR (obr. 2).

Celý článek včetně dat z výzkumu je k dispozici na vyžádání e-mailem (info@cvis.cz), a to pouze pro zaměstnance partnerských organizací webu CVIS.CZ.

12.12.2017 - Petr Sodomka, Hana Klčová - četlo 50893 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)