Případová studie přináší nejen informace o nasazení SAP R/3 v přední firmě českého gumárenského průmyslu, ale také s několikaměsíčním odstupem hodnotí přínosy a rizika tohoto projektu tak, jak je vidí zákaznická organizace.Představení společnosti Mitas
Akciová společnost Mitas je členem skupiny Česká gumárenská společnost (ČGS), a. s., která představuje v současné době největší českou skupinu gumárenského průmyslu v České republice. Společnost disponuje vlastním kapitálem ve výši téměř 2,26 mld. Kč. V roce 2003 byly očekávány tržby dosahující bezmála 4 mld. Kč, a to při 2200 zaměstnaných pracovnících. Výrobní program společnosti zahrnuje klínové řemeny, zemědělské pláště, pláště pro nákladní automobily, mimosilniční pláště, pláště pro motocykly, letecké pláště, směsi osobní radiální pláště pro koncern Continental a další.
Mitas, a. s. má dva výrobní závody - v Praze a ve Zlíně. Oba tyto závody jsou jak do objemu dosahovaných tržeb, tak i do počtu zaměstnanců na přibližně stejné úrovni. Vyráběný sortiment je však odlišný - v pražském závodě se vyrábějí větší rozměry plášťů.
Klínové řemeny jsou vyráběny ve výrobním úseku Zlín pod značkou Rubena. Ze zemědělských plášťů společnost nabízí pláště pro přední kola traktorů a malé traktory, nosné, záběrové, traktorové zadní pláště a industriální pláště, které jsou určeny pro použití ve stavebnictví. K mimosilničním plášťům patří víceúčelové pláště, pláště pro rypadla, pro velké stavební stroje, traktorové industriální pláště, pláště pro traktorové grejdry, válce, pláště pro malé nakladače a pro vysokozdvižné vozíky. Firma Mitas patří mezi přední výrobce plášťů pro rypadla na evropském trhu.
Co jsme požadovali od informačního systému?
V první polovině roku 2002 se vedení společnosti rozhodlo sjednotit informační systém nákupem moderního systému SAP R/3. Do té doby společnost využívala několik IS (TREXIM - kalkulace a pánování, HOCC - prodej a sklady, ELENOR - personalistika, ten je využíván i v současnosti), které ovšem nesplňovaly jednu ze základních podmínek, tj. nebyly vzájemně kompatibilní. Při volbě pořídit SAP R/3 hrála svou roli i skutečnost, že se tento IS již osvědčil u jednoho z nejbližších konkurentů v oboru - společnosti Barum Continental.
Při volbě pro firmu nejvhodnějšího systému rozhodovaly tři hlavní kritéria:
1. Volba takového informačního systému, který co nejkompletněji pokryje procesy ve firmě a dokáže zajistit jejich vzájemné propojení (intermodulární provázanost v SAP) - Ve prospěch zavedení IS SAP R/3 hovořily dobré reference firem, které tento IS již používaly. Vliv na rozhodnutí měla i úspěšná implementace tohoto systému ve firmě Barum Continental.
2. Zkušenosti dodavatelské firmy s implementací informačních systémů ve výrobních podnicích - Implementaci prováděla firma Logica. Jedná se o konzultační firmu, dodavatele a provozovatele IT řešení, pro který pracuje nejsilnější tým SAP konzultantů na evropském trhu.
3. Finanční náročnost - Náklady související se zakoupením informačního systému, náklady na konzultace, příplatky za nadstandardní nastavení systému apod.
Vedení společnosti se rozhodlo zvolit model nákupu základní verze SAP R/3 s tím, že v případě potřeby se přikoupí další moduly.
Průběh implementace
Původní časový harmonogram implementace byl stanoven od května 2002 do prosince 2002. Ukončení implementace však proběhlo až v březnu 2003. Implementace probíhala formou konzultací s dodavatelskou firmou, společným vypracováním cílového konceptu, který obecně popisuje nastavení funkcionality systému.
Definování klíčových podnikových procesů pokrytých systémem:
- nákup,
- výroba,
- prodej,
- logistika (plánování výroby, materiálové toky),
- kvalita,
- průmyslové inženýrství,
- technický úsek,
- controlling,
- účetnictví,
- údržba,
- technická příprava výroby,
- personalistika.
Poslední dva procesy však zatím nejsou vyřešeny systémově.
Hardwarová a softwarová platforma
Bezproblémové fungování systému vyžaduje odpovídající hardwarové a softwarové zabezpečení. Ve společnosti Mitas je funguje informační systém na následující platformě:
Databázové servery
1. IBM server Xseries 445 s osmi procesory Intel Xeon 2,6 GHz a pamětí 16 GB RAM
Tento server zajišťuje běh produktivní verze.
2. IBM server Xseries 345 se dvěma procesory Intel Xeon 2,6 GHz a pamětí 16 GB RAM
Tento server zajišťuje běh záložní, testovací a vývojové verze.
Databázové servery využívají operační systém Microsoft Windows 2003 Server, databázovou platformu IBM DB2 a SAP DB. Databáze SAP je "zapouzdřena" (hostuje) do databáze DB2, či-li nelze ve většině případů aplikovat relační příkazy DB2 pro práci s databází SAP, ale pouze nástroje a příkazy SAPu. DB2 a licence na ni byla pořízena již pro starou platformu, proto se z úsporných důvodů používá i nyní.
Aplikační servery
1. IBM server Xseries 360 se dvěma procesory Intel Xeon 1,6 Ghz a pamětí 3,6 GB RAM
Tento server zajišťuje běh produktivní verze.
2. IBM server Xseries 360 se dvěma procesory Intel Xeon 1,6 Ghz a pamětí 1,6 GB RAM
Tento server zajišťuje běh záložní, testovací a vývojové verze.
Aplikační servery využívají operační systém Microsoft Windows 2000 Server
Média pro ukládání a zálohování dat
K ukládání dat databáze, indexací a pracovních swapů slouží diskové pole IBM Fast T700 s kapacitou 48x73 GB (tj. 3,5 TB). Pro zálohování dat, aplikací, systémů a imaging jsou využívány páskové knihovny s kapacitou 10 x 200 GB.
Síťová infrastruktura
Propojení serverů a diskového pole je realizováno optikou o přenosové kapacitě 1 Gb/s (Fibber Channel). Připojení serverové struktury do rozvodů sítě je uskutečněno přes Fast Ethernet 100 Mb/s.
Charakteristika pěti nejkritičtějších faktorů úspěšné realizace projektu
1. Výběr vhodných členů implementačního týmu, kteří se budou aktivně podílet na procesu implementace
Implementace SAP R/3 se skládala z pořízení jednotlivých modulů (prodej, nákup, výroba+logistika, kvalita, controlling, účetnictví, údržba). Každému modulu byl přiřazen jeden implementační tým, který se skládal s kompetentních pracovníků společnosti. Bylo důležité motivovat vedoucí a členy těchto týmů, tak aby dokázali efektivně spolupracovat na jeho implementaci. Dále bylo zapotřebí přesvědčit o výhodách systému zbývající zaměstnance.
2. Kvalitně zpracovaná strategie implementace včetně časového harmonogramu implementace
Pro vedoucí a členy těchto týmů bylo z časového hledisky velmi obtížné se v tak krátké době a co nejpodrobněji seznámit s novým systémem, aplikovat ho na potřeby firmy a zároveň současně vykonávat svou obvyklou pracovní náplň.
3. Nastavení vhodné funkcionality systému odpovídající potřebám firmy
S ohledem na specifický druh výroby (gumárenský průmysl) a široký sortiment výrobků bylo třeba systém přizpůsobit na potřeby firmy. Hlavní část požadavků firmy je již systémově vyřešena. V některých oblastech jsou nedostatky odstraňována průběžně. Jedná se např. o nevhodné nastavení nákladových účtů v účtové osnově, zpočátku nedořešenou problematika sledování toku přímého materiálu a sledování nejakostní výroby.
4. Kvalita (přesnost a úplnost) kmenových dat přenášených do systému
Obtížné bylo rozčlenit jednotlivé výrobky do polotovarů a na ty vytvořit pracovní postupy, ty pak přenést do systému. Jedná se o velké množství dat (jen v závodě Zlín přibližně o 3,5 tis. polotovarů), které bylo potřeba definovat a založit v systému během dvou měsíců. Po zavedení systému se tato data dále upravovala dle požadavků výroby.
5. Dostatečné finanční zdroje
Jde o finanční prostředky potřebné nejen na zakoupení modulů informačního systému, ale také na nadstandardní úpravy IS, konzultace s dodav. firmou, odměny členů implementačních týmů apod.
Přínosy systému a výhled do budoucna
1. Standardizace IS ve firmě
Nastavením všech důležitých procesů do jednoho systému došlo ke zpřesnění používaných informací (jsou vyloučeny chyby při přenosu dat mezi systémy). Částečně došlo ke zrychlení zadávání informací do systému, v tomto případě je však nutná dobrá součinnost mezi zaměstnanci.
2. Propojení systémů mezi závody (Mitas Praha a Mitas Zlín)
Je umožněna částečná zastupitelnost mezi zaměstnanci v Praze a Zlíně. Došlo k velkému pokroku ve vzájemné informovanosti mezi zaměstnanci obou závodů a díky tomu se zlepšila možnost vzájemné kontroly.
3. Přínos pro controlling
Systém umožňuje důsledné sledování nákladů ve firmě, sledování odchylek mezi finančním plánem a skutečností. Lze si libovolně stanovit skupiny nákladových účtů a středisek. Každou nákladovou položku lze rozčlenit až na jednotlivé doklady, ze kterých se skládá. To poskytuje velký prostor pro potřeby operativního controllingu.
4. Přínos pro výrobu a údržbu
Existuje možnost detailního sledování nedokončené výroby a toků materiálů, řešení vratných a nevratných odpadů. Rok 2003 v tomto případě znamenal spíše se seznamování se systémem, očekávané přínosy se projeví v následujícím období. Naopak se úspěšně využívá sledování nákladů na opravy jednotlivých strojů.
5. Rychlý přístup k informacím
Každý uživatel systému, s oprávněním sledovat své transakce, má on-line přístup k informacím. To znamená, že veškeré změny jsou ihned promítnuty do systému. Zároveň lze snadno zjistit, kdo a kdy danou změnu provedl.
Závěrem mohu potvrdit, že přechod na nový informační systém v tak velké firmě, jako je společnost Mitas, a.s. vyžaduje maximální úsilí a součinnost všech zaměstnanců, kteří se na této implementaci podílejí. V naší společnosti se tento proces podařil v relativně velmi krátkém období. Část přínosů se projevila již v roce 2003, v roce 2004 se očekává využití všech výhod, které SAP R/3 oproti předcházejícímu IS nabízí. V neposlední řadě je nasazení SAP R/3 pro Mitas prestižní záležitostí, která ji řadí po bok významných světových výrobců v gumárenském průmyslu.
05.01.2004 - David Vychytil - četlo 22652 čtenářů.