Hned na začátku je důležité objasnit, jak a na základě čeho definujeme pojem "ERP - Enterprise Resource Planning". Činíme tak proto, že výkladů a definic ERP existuje celá řada. Odborníci se pak velmi obtížně shodují na tom, jak a který produkt do kategorie ERP patří či nepatří. Při vytváření ERP přehledů různými lidmi či institucemi pak dochází díky nejasnostem v terminologii ke zmatku v přehledech. Jsou pak zároveň porovnávány produkty, kterým by spíš slušelo společné obecné označení "informační systém", než ERP systém. Domníváme se, že v případě neexistující široké shody v chápání termínu ERP (a samozřejmě jakéhokoliv dalšího pojmu v podnikové informatice), je potřebné před jeho využíváním vymezit jeho obsah tak, aby byl čtenář seriozně informován a pojem se nestal nástrojem marketingového boje.

Centrum pro výzkum informačních systémů proto od samého počátku své existence a odborné zainteresovanosti svých členů a partnerů pracuje na co nejpřesnějším vymezení terminologie v oblasti podnikových informačních systémů.

Informační systém kategorie Enterprise Resource Planning definujeme jako účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení všech klíčových interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních od strategické až po operativní. K těmto klíčovým procesům patří: výroba, logistika, personalistika a ekonomika.

ERP systémy se z hlediska nutnosti integrace dalších podnikových procesů rozvinuly do podoby, která se označuje jako ERP II, nebo "Extended" ERP. Podniková praxe si v rámci plánování podnikových zdrojů vyžádala těsnější propojení interních procesů s:

1. externími procesy, u nichž není přesně definovaný vlastník a jejichž efektivní řízení nemá management podniku plně pod kontrolou (oblast řízení vztahů se zákazníky a řízení dodavatelského řetězce).
2. procesy podporujícími (zejména) vrcholové rozhodování (OLAP reporting, datové sklady).

Mezi nejdůležitější vlastnosti ERP systému patří:

• Automatizace a integrace hlavních podnikových procesů
• Sdílení dat, postupů a jejich standardizace přes celý podnik;
• Vytváření a zpřístupňování informací v reálném čase;
• Schopnost zpracovávat historická data;
• Celostní (holistický) přístup k řešení ERP koncepce.

K zásadním požadavkům, které od ERP systémů očekávají zákaznické organizace, patří:

• Realizace měřitelných přínosů v oblasti snižování celé struktury nákladů vznikající neefektivním řízením firmy;
• Realizace neměřitelných přínosů v oblasti řízení podnikových procesů a dostupnosti informací v reálném čase;

Moderní ERP systém je založen na vysoce sofistikovaných hardwarových a softwarových komplementárních produktech jako jsou databázové systémy, síťové operační systémy, víceprocesorové servery apod. K podpoře a plnění složitých podnikových cílů, resp. řízení podnikových procesů však nestačí pouze software a výkonný hardware. ERP systém by nemohl splnit svoje poslání bez aktivní účasti zaměstnanců a uživatelů systému. Všechny zmíněné aspekty musejí být navíc v souladu se strategií firmy, kterou sdílí jak management, tak pracovníci na všech úrovních řízení. Proto také hovoříme o ERP koncepci a jejím strategickém rozvoji, nikoliv jak se často zjednodušeně uvádí o "ERP softwarovém balíku".

Základ pro vymezení této charakteristiky tvoří poznatky z celosvětového výzkumu ERP systémů, který provedla společnost Deloitte Consulting a publikovala (včetně své vlastní definice) ve své zprávě ERP’s Second Wave – A Global Research Report v roce 2000. Konečnou podobu definice ERP formovaly kromě našich vlastních poznatků z průzkumů českého ERP trhu (1999-2003) také další literární prameny (např. Accenture - Hodnota podnikových informačních systémů v České republice - 2001).

Jak jsme postupovali při průzkumu trhu?

Průzkum jsme uskutečnili prostřednictvím dotazníkového šetření, a to v průběhu první poloviny dubna 2004. Informace jsme stejně jako v předchozích letech získávali od výhradních zástupců pro dodávky jednotlivých produktů v ČR, nikoliv od lokálních systémových integrátorů. Například údaje za produkt mySAP Business Suite tedy poskytla přímo společnost SAP ČR, nikoliv některý z jeho integrátorů, mezi něž patří bezesporu významné firmy, jako jsou např. LogicaCMG nebo IDS-Scheer. Abychom vám poskytli co nejpřesnější informace, tak jsme letos poprvé telefonicky ověřovali jejich správnost u jednotlivých respondentů a prováděli konfrontaci vybraných zákazníků.

Jak dělíme trh?

Přehled českého ERP trhu letos zahrnuje rekordní počet 72 produktů. Tento počet se již velmi blíží 100% objemu českého trhu s ERP systémy. Co do počtu referencí v ČR reprezentuje náš průzkum 12 640 realizovaných ERP projektů ve všech typech organizací. Na základě těchto kompletnějších a zpřesněných údajů jsme i letos určovali podíly na trhu podle počtu implementací. Trh jsme rozdělili podle schopnosti ERP systémů zabezpečit klíčové podnikové procesy (All-in-One a Best-of-Breed). K Best-of-Breed systémům řadíme ty produkty, které jsou detailně zaměřené na určité procesy nebo odvětví. Patří sem i všechny systémy, které nesplňují podmínku „vše v jednom“, čili nedokáží pokrýt některý z klíčových podnikových procesů. Nejčastěji to bývá oblast výroby a personalistiky.

Do kategorie All-in-One řadíme ERP systémy, které může zákazník nasadit prostřednictvím jednoho jediného ERP projektu a přitom pokrýt všechny hlavní procesy (výrobu, distribuci, ekonomiku a personalistiku). I v této kategorii se samozřejmě nacházejí velmi rozdílná řešení. Liší se zejména zaměřením podle velikosti zákazníka, a také podle oborových řešení. Nejsilnější hráči globálního trhu, jako jsou SAP, Peoplesoft nebo SSA Global mohou nabídnout širokou škálu oborových řešení ověřených u zákazníků po celém světě. Díky svým zkušenostem a dlouhodobému vývoji softwaru mohou pro řadu odvětví nabídnout také špičkovou funkcionalitu – ovšem také za špičkovou cenu.

K All-in-One řešením patří i „středně těžká váha“. Z této kategorie systémů se ve výběrových řízeních často střetávají tuzemské systémy Karat a K2 společně se zahraničními produkty s dlouhodobou tradicí na českém trhu, jako jsou Microsoft Navision a SSA MAX+. Těmto produktům dnes konkurují i některé původně ekonomické systémy, jako je např. LCS Helios IQ. Toto stavebnicové ERP dnes obsahuje řadu oborových řešení. Díky své komplexnosti a příznivé ceně velmi dobře konkuruje zejména speciálním SME verzím Navision Standard či K2 Expres.

Přehled trhu podle počtu implementací

Na trhu Best-of-Breed systémů je jednoznačně nejúspěšnější informační systém VEMA. Ten byl dosud realizován v rámci 2 895 projektů, přičemž jejich meziroční nárůst představuje úctyhodné číslo 322 implementací. VEMA se zaměřuje na personalistiku a ekonomiku, tedy na oblasti, které jsou klíčové pro celé spektrum nejrůznějších typů organizací. V tomto segmentu je dále úspěšný informační systém FEIS s celkovým počtem 215 implementací. FEIS se zaměřuje na oblast ekonomiky, logistiky a obchodu, zejména ve středně velkých firmách.

Mezi All-in-One systémy má výsadní postavení světová jednička ERP trhu, společnost SAP, která dominuje na trhu velkých organizací. VEMA, FEIS i SAP získaly během loňského roku také velmi prestižní zákazníky, ať už jde o Správu Pražského hradu a další významné organizace státní správy (VEMA), Nemocnici u sv. Anny v Brně a další zdravotnická zařízení (FEIS) nebo ČSOB, Ministerstvo zemědělství a Plzeňský Prazdroj (SAP).

Při odhadu podílů na SME trhu jsme vycházeli ze specifikace Evropské komise. V segmentu středně velkých a malých firem jsme oproti poslednímu šetření naše odhady zpřesnili, a to zejména díky kompletnějšímu pokrytí dotazovaných dodavatelů.

V malých podnicích dominuje LCS Helios IQ (38%) před Altus VARIO (15%), Vision32, Orsoft a Microsoft Navision (po cca 5%). Ve středně velkých firmách má LCS Helios IQ 15% implementací, Orsoft 11% a Vision32 dosáhl 8%. Ostatní systémy se podílí méně jak 5%, přičemž celkový podíl všech produktů s méně jak 5% podílu činí plných 65%. To svědčí jednak o značné roztříštěnosti SME trhu, jednak o specifických požadavcích jednotlivých zákazníků, kteří vybírají systém podle referencí ve svém oboru.

Podíly referencí u velkých organizací jsme záměrně neurčovali. Serioznímu porovnání brání kategorie zahrnující podniky nad 250 zaměstnanců s obratem vyšším jak 1,4 mld. Kč – ta je totiž příliš široká. Lze pouze potvrdit v souladu se průzkumy IDC, že v tomto segmentu jednoznačně převažují aplikace největšího světového producenta, společnosti SAP.

Počet implementací na českém trhu sám o sobě ale nemůže přesně vypovědět o stabilitě zázemí dodavatelů. Aby bylo možné udělat si pravdivý obrázek, je třeba uvažovat také reference ze světa a vývoj oborových řešení. Důležitou roli může sehrát také podpora komplementárních produktů – operačních a databázových systémů. Z tohoto hlediska má před konkurencí významný náskok společnost Microsoft, která dlouhodobě vyvíjí a dodává vlastní klient/server platformu - MS Windows/MS SQL Server. Podle našich výsledků, které ukazují poslední čtyři roky výraznou dominanci Microsoftu v nabídce softwarových komplementů českého ERP trhu, může vhodně zvolená strategie světové softwarové jedničky na trhu do budoucna „znepříjemnit život“ řadě ERP dodavatelů v jejich souboji s podnikovými aplikacemi divize Microsoft Business Solutions.

Nasazení ERP systémů v průmyslových podnicích

V ČR je velmi silný segment velkých a středně velkých výrobních podniků. Průmysl si pro své potřeby volí jak All-in-One, tak Best-of-Breed systémy. Přitom se rozhoduje podle toho, jak dokáží vyřešit problémy řízení výrobního a distribučního procesu. Právě k těmto firmám směřuje nabídka inovace jejich stávajících ERP systémů o integrovaná CRM a APS řešení. Zakomponování modulů s pokročilým plánováním a rozvrhováním výroby (APS) nalezne uplatnění zejména tam, kde je nutné např. vyhodnocovat novou poptávku, a to bez změn v již rozplánovaných závazných zakázkách. Zákazník tak může získat okamžitou odpověď, zda je možno jeho zakázku časově zvládnout a dodavatel má zároveň jistotu, že lze přání zákazníka splnit. Synchronizaci plánování a rozvrhování všech zdrojů za respektování zjištěných omezení přitom zabezpečuje implementovaná metodologie TOC (Theory of Constraints). Uplatňuje se také řízení délky výrobního cyklu včetně velikosti rozpracované výroby pomocí nástroje DBR (Drum Buffer Rope).

Po takto vybavených ERP systémech je poptávka zejména u velkých strojírenských výrobců, kde se nejlépe uplatňují integrovatelné produkty, jako např. SAP APO. Středně velké výrobní firmy využijí spíše ERP systémy s nižší detailní funkcionalitou integrovaného APS, jako jsou např. Visual Enterprise nebo MAX+. Zavádění APS systémů, včetně efektivního využití Goldrattovy TOC se v českých podnicích nachází teprve na počátku, proto jejich začlenění v rámci ERP nese sebou také punc módního prvku. V konečném důsledku ovšem může přinést tolik potřebnou změnu v myšlení a zaběhnutých stereotypech v řízení českých podniků, které přetrvávají ještě z dob před rokem 1989.

Objevují se rovněž nové metody řízení, jako např. MSO - metoda trvalé simulace výrobního subsystému AROP, který je součástí ERP řešení WAM S/3. Metoda trvalé simulace vychází ze situačně závislé disponibility zdrojů a kombinuje modelování virtuální výrobní organizace, simulaci výrobního procesu a následnou optimalizaci reálného provozu.

Mnoho zákaznických organizací, zejména výrobních, volí odvětvová řešení na základě referencí. Při výběru konkrétního systému pak hledá kompromis mezi cenou, funkčním pokrytím a jeho schopnostmi splnit požadavky vyplývající z typu výrobního procesu, řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů apod.

K maximálně možné automatizaci výroby a distribuce patří samozřejmě perfektně zvládnutá ekonomika včetně české legislativy a řízení vztahů se zákazníky, řešeného většinou integrovaným CRM systémem kategorie „Lite“ (Visual CRM, Karat CRM). U ERP určených pro výrobní firmy již nebývá kladen příliš velký důraz na oblast personalistiky, která v jejich jádru často nebývá obsažena. K typickým konkurentům v segmentu středně velkých výrobních firem patří Visual Enterprise, SyteLine, MFG/Pro, Microsoft Axapta a LCS Noris. LCS Noris v roce 2004 navíc přichází s kompletně novou výrobou vyvinutou z vlastních zdrojů.

Jak můžete vidět z posledně uvedeného grafu, strojírenství patří k odvětví, pro které nejvíce dodavatelů připravuje specializovaná oborová řešení. Proto jsme požádali čtyři odborníky z předních českých strojírenských podniků, aby na základě svých dlouhodobých zkušeností zhodnotili požadavky svých firem na ERP systémy, jejich praktické přínosy a úroveň servisních služeb dodavatelů.

Praktické zkušenosti ze strojírenských podniků

Petr Lukašík pracuje jako vedoucí IS/IT ve společnosti Tajmac-ZPS, která vyvíjí a vyrábí obráběcí stroje. Podnikové procesy jsou řízeny ERP systémem Navision, výrobu obsluhuje speciální řešení SME.UP.

Miroslav Struhár vede úsek informatiky ve Slováckých strojírnách Uherský Brod, zabývajících se vývojem a výrobou jeřábů, zvedací montážních plošin a hydraulických zařízení. Ve Slováckých strojírnách je nasazen ERP systém Dimenze++.

Aleš Nosek pracuje jako ředitel pro ekonomiku a IT ve společnosti Kovona System, která podniká v oblasti kovovýroby regálů. V Kovoně je nasazeno řešení OR-System.

Jaromír Lysý vede IT oddělení ve firmě Jihostroj, vyrábějící hydraulická zařízení a komponenty leteckých motorů. Jihostroj aktuálně přechází ze systému Diamac na SSA Baan ERP.

Jaké jsou podle vás největší hříchy dodavatelů v honbě za novými zákazníky?

Petr Lukašík (Tajmac-ZPS): K největším hříchům řadím úsilí dodavatelů o co nejširší „portfolio“ průmyslových segmentů. Jejím výsledkem jsou povrchní znalosti, které nestačí při řešení oborových specialit. Problematická je rovněž snaha zalíbit se co nejkratšími termíny. Mluvíme-li o informačním systému, často zapomínáme, že jeho podstatnou a nejméně pružnou část tvoří lidé a jejich zažité pracovní postupy. O dobře fungujícím systému lze hovořit až v okamžiku, kdy každý zúčastněný člověk má osvojenu svou roli a chápe souvislosti. Pochybné jsou nabízené velmi krátké termíny implementace. Často se také zbytečně urychluje nebo nedostatečně provádí analýza podnikových procesů a logistických vazeb.

Miroslav Struhár (Slovácké strojírny): Za největší hřích považuji nedostatečnou informovanost zákazníka o nutnosti kvality dat pro zajištění deklarovaných vlastností systému, zejména pro řízení výroby. Jako další hřích vidím zejména v oblasti cenové politiky tu skutečnost, že jsou sice známy náklady na počty licencí, ale jen mlhavě jsou zákazníci informováni o nákladech za služby. Tyto náklady většinou dosáhnou úrovně, která překračuje možnosti a následné šetření mívá zásadní negativní vliv na kvalitu zavedení.

Aleš Nosek (Kovona System): Dodavatelé nepřiznávají některá odlišná řešení dané problematiky od těch, co požaduje zákazník, rádi také nabízejí nehotová a neprověřená řešení. Častým prohřeškem bývají také přísliby rychlého provádění požadovaných specializovaných úprav.

Jaromír Lysý (Jihostroj): Vytkl bych především podbízení se potenciálním zákazníkům neúplnými informacemi o úrovni funkcionality a nedostatečnou informovanost o cenových aspektech projektů pořizování informačních systémů. Řekl bych, že v některých případech dochází záměrně k nesdělování některých složek této ceny.

Jaká kritéria jsou pro vás rozhodující při výběru informačního systému?

Petr Lukašík (Tajmac-ZPS): Informační systém musí umožnit bezproblémové vazby do okolí. Řada činností (podpora konstrukce, technologie, tok dokumentů atd.) je obvykle řešena speciálními produkty, které skýtají výrazně vyšší funkcionalitu, než standardní ERP systém. Nutná je tedy otevřenost, která zajistí propojení datových toků. Důležitá je rovněž kvalitní dokumentace spolu s důkladným popisem datového modelu. Moderní informační systém by měl také obsahovat modul zpětných vazeb a hodnotících kritérií, které usnadní měření standardních výrobních a vývojových procesů a to nejen z hlediska finančních souvztažností. Podstatná je i nezávislost na hardwarové platformě.

Miroslav Struhár (Slovácké strojírny): Při výběru systému považuji za rozhodující zejména jeho komplexnost, otevřenost a uživatelskou přívětivost. Komplexnost má zásadní vliv na stabilitu celého podnikového systému a výrazně šetří náklady jak v oblasti nákladů na IT, tak i na počty uživatelů. Otevřenost považuji za důležitou zejména pro implementaci okrajových modulů, které pak s hlavním systémem tvoří poměrně jednolitý celek. Uživatelská přívětivost má vliv na celkovou atmosféru v podniku z pohledu sběru informací a zvyšují jejich kvalitu a samozřejmě včasnost.

Aleš Nosek (Kovona System): Při výběru informačního systému hraje nejdůležitější roli skutečnost, zda nabízené řešení odpovídá koncepci podniku, dále pak jeho složitost a schopnost propojení s jinými provozovanými aplikacemi. Důležité jsou také reference a zkušenosti v obdobném podniku, schopnosti a potenciál dodavatele z hlediska dalšího vývoje informačního systému a jeho servisu. Při prezentacích dodavatelů jsou pro nás podstatné praktické ukázky požadované funkčnosti na vlastních datech. Přihlížíme také k tomu, do jaké míry informační systém využívá standardy v oblasti hardwaru, operačních systémů, databází, a jakou má vazbu na kancelářské aplikace.

Jaromír Lysý (Jihostroj): Důležité jsou zkušenosti společností používajících informační systém, cena projektu, odborná způsobilost dodavatele a úroveň podpory. Zohledňujeme také rozšířenost a ekonomickou stabilitu systému.

Jaké hlavní přínosy plynou z využívání integrovaného informačního systému ve vaší organizaci?

Petr Lukašík (Tajmac-ZPS): K nejvýznamnějším přínosům patří redukce skladových zásob. Z dalších bych mohl jmenovat zavedení jednotných a obecně platných pravidel, výrazné zprůhlednění logistických toků (nákup, výroba, prodej), zkvalitnění plánovacího procesu a výhledových plánů. Důležitým přínosem je rovněž soustředění informační a datové základny do jediného zdroje, snížení redundance informací.

Miroslav Struhár (Slovácké strojírny): Hlavním přínosem je zejména silná podpora restrukturalizace podniku, která u nás probíhala v minulých letech. Informační systém umožnil racionalizovat většinu činností a tím snížil náklady na obslužný personál, a to jak v oblasti THP tak i režijních pracovníků. Podílel se také na zprůhlednění celé výroby a tím snižování nákladů ve všech oblastech a zejména v oblasti logistiky, kde se nám podařilo výrazně snížit zásoby materiálu. Nemalý přínos spočívá ve zkrácení celé etapy technické přípravy výroby, a tím k celkovému zkrácení výrobních cyklů výrobků.

Aleš Nosek (Kovona System): Oceňujeme zejména přínosy, které poskytuje jednotná informační základna společnosti jako základ pro rozhodování a využití převážné většiny dat z ERP systému pro strukturované manažerské informace. Významným přínosem je pro nás také přehled o rozpracované výrobě, sortimentu na skladech, zakázkách, výrobních a dodacích možnostech.

Jaromír Lysý (Jihostroj): Informační systém je základním předpokladem k tomu, aby naše organizace byla životaschopná.

Jaké servisní služby dodavatele jsou pro fungování vašeho informačního systému prioritní?

Petr Lukašík (Tajmac-ZPS): Prioritní servisní službu představuje zejména systém školení a vzdělávání uživatelů, který by kromě informací souvisejících s provozem systému, měl poskytovat i rozšiřující vzdělání. To by mělo být zaměřeno na zkvalitnění celkové úrovně vědomostí např. v oblasti metod pokročilého plánování, logistiky nebo optimalizace podnikových procesů. Za velmi důležitou oblast servisu pokládám také konzultační činnost a služby související s minimalizací provozních nákladů informačního systému.

Miroslav Struhár (Slovácké strojírny): Prioritou je zabezpečení celkového a nepřetržitého bezchybného chodu informačního systému. Samozřejmé je také včasné a přesné zapracování legislativních změn, což jsme letos ocenili k termínu 1. května. Za další prioritní službu považuji dobrou strategii zálohování. Nemalou prioritu přisuzujeme i kvalitní hotline, který je u našeho dodavatele poskytován všem uživatelům podniku a není u běžného problému nutno tento řešit prostřednictvím prostředníka čili IT.

Aleš Nosek (Kovona System): Od dodavatele očekáváme především zabezpečení trvalého rozvoje informačního systému, který bude odpovídat trendům v IT. Samozřejmou službou je pro nás garance včasného zásahu v případě poruchy a průběžná inovace systému v návaznosti na změny legislativy a vývoj technologií.

Jaromír Lysý (Jihostroj): Nutností je podpora v oblasti legislativy, a to nejenom z hlediska vlastních zákonů, ale i z hlediska požadavků státních i nestátních organizací. Podstatný je také rozvoj systému včetně jeho inovace o nové technologie, a to i z neinformatických oblastí. Důležitou součástí servisu je rovněž rychlá odezva na poruchy systému. Bohužel téměř všichni dodavatelé si za své vlastní chyby ještě nechávají zaplatit. Neobejdeme se také bez konzultačních služeb. Kolik času a peněz bychom ale ušetřili při lepším zdokumentování systému.

V další části se zaměříme na podporu manažerského rozhodování v ERP systémech, a to včetně možností integrace konceptu Balanced ScoreCard.

03.08.2004 - Petr Sodomka - četlo 28956 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)
Dominika		04.04.2005 18:52:44
Moc moc Vas prosim, potrebovala bych tema: Datovy pohled na ERP. Ale nevim si rady, kde to najit. Mohli bys jste mi pomoci???