Základní části tohoto modulárního systému pro klinickou a zdravotní péči lze konfigurovat podle požadavků uživatele a dále jej navázat na systémy pro:

• finanční a ekonomické úseky,
• administrativní a správní úseky,
• management.

Koncepce NIS

Základní charakteristika KIS CLINICOM

Jedná se o integrovaný (možnost propojení s jinými IS), robustní, stabilní, nadčasový nemocniční systém s centrální databází. Je to systém s individuální a účinnou ochranou dat. Data se do něj zadávají pouze jednou, čímž se omezuje chybovost s duplicitami a přístup k nim je možný z jakéhokoliv místa v nemocnici. Software pracuje v prostředí mezinárodních standardů (HL7, EDIFACTS apod.).

Z hlediska administrace se tento systém snaží o zjednodušení a kontrolu opakujících se standardních úkonů, tím že vede uživatele předepsaným formulářem, kontroluje hodnoty zadaných údajů, nabízí vhodné možnosti a upozorňuje na nesrovnalosti. Jakmile údaj, který je na dokumentu vyplňován je již znám, pak je systémem opsán a šetří tak čas obsluhy. Další předností tohoto systému je zpřehlednění uložených dat, která jsou na jednom místě a systém umožňuje rychlé přehledy a informace z různých úhlů pohledů. Dále se snaží zjednodušit a zrychlit přístup k uloženým datům - lze je vyvolat a zobrazit z kteréhokoliv pracoviště.

CLINICOM poskytuje ochranu uložených dat - má k nim přístup pouze uživatel, který se na pracovní stanici přihlásí a pokud nemá v systému uloženo své jméno a heslo, přístup k potřebným datům mu nebude umožněn. Každému pracovníkovi je možné nastavit individuální přístupová práva - bez nich nemůže pracovník provádět úkony, ke kterým nemá oprávnění.

Systém umožňuje zpětnou kontrolu práce jednotlivých uživatelů, kdy ke každému požadavku a jeho řešení připojuje visačku, která dokáže identifikovat kdo, kdy a z jakého místa prováděl příslušný výkon pomocí systému.

CareCenter

CareCenter je grafická pracovní stanice klinického IS realizovaného ve standardním prostředí MS Windows, která poskytuje zdravotníkům jednoduchý přístup k datům CLINICOM. Toto nové řešení na bázi klient/server vzniklo kombinací SMS technologie s nejrozvinutějšími prostředky dnešního počítačového průmyslu. CareCenter poskytuje uživateli jednoduchý pohled na informace o zvoleném pacientovi. Přináší informace o žádankách, nálezech, informace o vyšetření, plán péče a lékařskou dokumentaci a to vše jediným přihlášením do systému. Nabízí možnost zobrazení číselných výsledků pomocí grafů a trendů a zároveň umožňuje jednoduchý přístup k PC aplikacím třetích stran (textovým editorům), přičemž některé z nich jako např. MS Word jsou plně integrovány a jsou do nich na požádání přenášená pacientská data pro další zpracování.

CareCenter
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Protokoly lékařské péče

CareCenter rozšiřuje funkčnost nejen grafické pracovní stanice, ale také celé pacientsky orientované části NIS zaváděním nových nástrojů na generování a využívání protokolů péče. Protokoly definují klinické procesy, standardy, organizační procesy atd., které se přímo týkají plánování, koordinování a poskytování péče pro patřičnou diagnózu nebo skupinu diagnóz. Zahrnují v sobě časovou osu, která popisuje předvídané zlepšení zdravotního stavu pacienta prostřednictvím konkrétních zákroků a plánovaných kritérií během léčby a také umožňují plánovat péči, jež musí být pacientovi poskytnuta po celou dobu hospitalizace.

Zdravotníkům slouží protokoly jako každodenní průvodci, kteří dají vědět členům týmu, kdy si mají vyžádat diagnostické testy, konzultace, jaká léčba má proběhnout, načasování instrukcí pacientovi a plánování propuštění. Protokoly jsou v podstatě nástrojem pro rozpoznání kvality a efektivity poskytované péče, její časové dostupnosti a současně omezují nepotřebné odchylky v péči o pacienty a podporují vhodné využití zdrojů.

Nadstavbové subysytémy firmy SMS umožňující přímou spolupráci s KIS CLINICOM

Subsystém pro podporu rozhodování

Tento subsystém není určený pouze pro vrcholový management nemocnice, ale může být užitečný kterémukoliv zaměstnanci nemocnice tím, že mu šetří čas:

• sběrem informací ze všech dostupných provozních systémů - správa pacientů, žádankový systém, účtování, financování atd.,
• umožněním definování detailů - poskytuje dostatek informací pro kvalitní rozhodování,
• v předem definovatelných hodnotách ukazatelů a indikátorů poskytuje okamžitý přehled stavu celé nemocnice,
• vyskytující se problém lze vidět na první pohled - snaha o odhalení příčiny v nejkratším možném čase,
• uchovává analýzy s možností zpětného návratu k nim,
• nabízí nástroje pro různé uživatele:
• Executive View - pro jednoduchost, přehlednost
• Analytical Tool - pro propracovanost, preciznost
.

DSS představuje rodinu aplikací pro podporu a rozhodování, jehož základem je datový sklad Data Warehouse, který integruje informace z celé nemocnice. Připravená data využívají aplikace pro koncové uživatele.

Executive View je nástrojem, který zobrazuje globální pohled ve srovnání s definovaným plánem a historickými údaji. Je určen pro všechny řídící pracovníky až po nejvyšší úroveň.

Analytical Tool se využívá k podrobné analýze údajů. Třetím perspektivním nástrojem je účtování nákladů a pružné rozpočtování (CA/FB), které umožňuje správně alokovat náklady na střediska, činnosti, pacienty a lékaře. CA/FB je určen pro finanční analytiky, ekonomy nemocnic a ostatní pracovníky, kteří se podílejí na manažerském účetnictví nemocnice. Tento soubor programů umožňuje řadu ekonomických kalkulací, rozpuštění režijních a nepřímých nákladů na výnosová nákladová střediska, zajišťuje výpočet nákladů na jednotlivé registrované výkony a procedury až na úroveň jednotlivých pacientů. Poskytuje pravdivý obraz o rentabilitě poskytované péče i v přehledné grafické formě.

NetAccess - subsystém pro dálkový přístup k datům

Představuje osvědčený a bezpečný způsob, jak si odkudkoliv na světě prohlížet svá data, uložená v KIS, prostřednictvím Internetu nebo Intranetu. NetAccess je aplikace klient-server, která pracuje s daty KIS CLINICOM a jedná se o řešení typu tenkého klienta, kdy koncové pracoviště slouží pouze k zadávání požadavků na zobrazení vybraných údajů. NetAccess poskytuje přístup ke stejné množině dat KIS jako CareCenter a nabízí snadnou, uživatelsky přívětivou a intuitivní práci ve známém grafickém prostředí. Prostřednictvím NetAccess se lze dostat k datům KIS nejen z lokální sítě nemocnice, ale také z každého místa, které disponuje připojením na Internet.

Výhody NetAccess

• rychlá a finančně nenáročná implementace, pracující na standardních platformách MS Windows 3.1/95/98/NT/XP, Win CE, Mac.,
• minimalizace nákladů na údržbu,
• podpora prohlížečů MS Internet Explorer, Netscape Navigator,
• zhodnocuje stávající investice do NIS,
• zprostředkovává přístup k datům KIS z prostředí standardních prohlížečů www stránek Internetu,
• vysoký stupeň zabezpečení - k šifrování ID a hesla je používán JavaScript a kódování,
• automaticky je vytvářen soubor o všech přístupech klientů do databáze NIS,
• využívá standard pro zabezpečené spojení Secure Sockets.

Subsystém pro komplement a jeho vlastnosti

Jedná se o multiuživatelský IS pro sběr, zpracování a prezentaci diagnostických dat s maximálně uživatelsky orientovaným programovým vybavením, nevyžadujícím zvláštní znalosti z oblasti výpočetní techniky. Použitý databázový systém M -Technology zaručuje nezávislost na použitém HW s vysoce efektivním uložením dat a rychlým přístupem k nim bez ohledu na velikost databáze. Umožňuje síťový přenos žádanek a výsledků mezí terapeutickou složkou KIS a komplementárním pracovištěm. Dále umožňuje maximální přizpůsobení systému zvyklostem uživatele, vyúčtování výkonů a zvlášť účtovaného materiálu ZP, validace rodných čísel na centrální registr VZP, objednávání pacientů na vyšetření, možnost definovat různé způsoby objednávání (kalendářů), statistiky a vestavěný jednoduchý textový editor.

Přehled modulů pro komplement

1. Biochemická a hematologická laboratoř - je vhodný také pro laboratoř nukleární medicíny a nabízí on-line připojení biochemických a hematologických analyzátorů do systému a chemickou kontrolu.
2. Mikrobiologická laboratoř - nabízí mimo jiné tisk hlášení výskytu mikrobů, spadajících do povinného hlášení a vedení referenčních registrů pacientů.
3. Patologie
4. Radiodiagnostické oddělení - je vhodný pro všechny druhy pracovišť, nacházejících se na RDO (SONO ,CT, angiografie, mamografie ... ).
5. Transfúzní stanice a krevní sklad - je vhodný pro implementace v transfúzních stanicích vyrábějících deriváty, odběrových místech i krevních skladech. Nabízí mimo jiné připojení na systém vyřazených dárců TRANSNET, výběr dárců na základě jednotlivých krevních parametrů, hromadné odesílání žádanek o laboratorní vyšetření, přehledy dárců s více odběry, Jánského plaketa, vyhledání konzervy požadovaných parametrů ve skladu, pravidelné měsíční uzávěrky krevního skladu.

Subsystém pojišťovna

Umožňuje vyúčtovávat provedené zdravotní výkony zdravotním pojišťovnám (plátcům zdravotní péče) dle platných právních předpisů a metodik. Vstupními daty do tohoto subsystému jsou výstupní data z KIS CLINICOM, laboratoří OKB, OKH, patologie a RDG oddělení. Zároveň je umožněno i ruční zadávání dat z těch oddělení, kde není doposud počítačové vkládání údajů pro pojišťovny zavedeno.

Výhody a přínosy klinického informačního systému CLINICOM

Výhody a přínosy pro manažery spočívají v nástrojích pro ekonomické řízení nemocnice jako je schopnost generování podkladů pro zařazení pacientů do DRG skupin, sledování nákladů na léčbu pacienta nebo definice lékařských protokolů. Veškeré získané informace lze dále analyzovat pomocí manažerského DSS, který umožňuje interaktivně zkoumat příčiny a důsledky zvolených procesů a nabízí zpětnou analýzu i modelování a plánování určitých situací.

Výhody a přínosy pro lékaře můžeme spatřovat v tom, že data v pacientsky orientované části klinického informačního systému se vztahují k pacientovi a jeho epizodě a tato organizace datových struktur současně umožňuje snadné sledování nákladů i výkonů k danému pacientovi a jeho léčbě a tím zjednodušuje aplikaci DRG. Podklady pro zjišťování přesných nákladů na pacienta jsou umožněny zadáváním tzv. neutrálních (náhradních) výkonů, což především přináší:

• minimalizaci chyb špatně zadaného a vyúčtovaného výkonu,
• minimalizace nákladů na školení personálu, které se týká změn legislativy, metodiky nebo číselníků prostřednictvím přednastavení systému,
• výkonové vyhodnocení léčby pacienta,
• možnost porovnávání výkonů zdravotnického zařízení v dlouhodobých měřítcích - časově nenáročné,
• možnost sledovat uskutečněný příjem za léčbu, kalkulované náklady na léčbu, již i v průběhu léčby.

Nezanedbatelnou výhodou pro lékaře je možnost integrace komplementu do KIS s on-line komunikací, používání uživatelsky přívětivého prostředí CareCenter se zahrnutím protokolů lékařské péče, včetně možností dálkového přístupu k datům prostřednictvím NetAccess.

Výčet výhod a nedostatků systému CLINICOM z uživatelského hlediska

Výhody:

• Relativně stabilní systém.
• Jednou vložená data jsou sdílena vícenásobně jinými pracovišti.
• Všichni pacienti se "protáhnou" centrální evidencí.
• Centralizování dat umožňuje komplexní pohled na pacienta.
• Opakované používání dat - určité bloky textu jsou brány již z jednou napsaných dat
  (Generují se vstupní údaje, které lze editovat).
• Využívání IT šetří čas, zrychluje a zpřesňuje práci.
• Větší kontrola např. rodných čísel (jsou dělitelná 11 musí vyjít 0, aby byly správné).
• Snižuje chybovost přímo tam, kde vzniká, zjednodušuje provádění oprav.
• Zvyšuje efektivitu.
• Možnost řešit 90 % potíží dálkově (naši informační odborníci) atd.

Problémy:

• Nesprávné zacházení uživatelů se systémem.
• "Krkolomnost" systému - vyžaduje někdy příliš mnoho nadbytečných údajů, kterými zatěžuje personál.
• Dlouhá doba provádění tiskových výpisů.
• Pomalá práce s myší a počítačů.
• Obtížnější práce při vkládání dat atd.

Počátek a průběh zavádění KIS CLINICOM v MNO

Na začátku roku 2001 bylo vedením MNO definitivně rozhodnuto o realizaci první etapy zavádění KIS CLINICOM, který měl v budoucnu zcela nahradit programové vybavení LEADER provozované v té době na některých odděleních MNO. Pro tehdejší stav vedení zdravotní dokumentace, bylo charakteristické lokalizování vkládaných dat na samostatný serverový počítač každého oddělení MNO, čímž nebylo umožněno bezproblémové předávaní či sdílení vložených informací o pacientech mezi odděleními, případně odděleními a ambulancemi. Rovněž nebylo možné provádět přímou datovou komunikaci se společnými léčebně vyšetřovacími složkami (např. OKH, OKB, RDG). Zároveň na různých místech dislokované uložení zdravotních dat zhoršovalo možnosti jejich ochrany před poškozením, výpadky systémů atd., komplikovalo procesy zálohování a archivací. V neposlední řadě programové vybavení LEADER nemělo vazby na připravované vykazování výkonů MNO zdravotním pojišťovnám systémem DRG (procesy grupování). Do budoucna rovněž nebyla a ani nemohla být zajištěna programová aktualizace nových funkčních potřeb, neboť vzhledem k zániku firmy, která program LEADER vyvinula se rozvoj programu a jeho úpravy staly nereálné.

KIS CLINICOM byl narozdíl od programu LEADER orientován na jednu ústřední databázi implementovanou pod operačním systémem UNIX. To znamená, že u tohoto software byla všechna potřebná zdravotnická data soustředěna na jediném centrálním počítači. Pro potřeby nasazování CLINICOMu byl v MNO zakoupen počítač firmy COMPAQ (dříve DEC) vybavený riscovým procesorem HP ALPHA DS20. K němu měla být postupně připojeny pracovní stanice všech oddělení prostřednictvím celonemocniční počítačové sítě. Tím mělo být umožněno, aby z kteréhokoliv počítače připojeného k celonemocniční datové síti mohlo být přistupováno k jakýmkoliv datům pacientů za předpokladu přidělení vhodných pracovních oprávnění. Dosavadní způsob práce v programovém vybavení LEADER byl z tohoto pohledu značně anonymní, neboť nebyly dělány žádné rozdíly mezi jeho uživateli, to znamená, že v případě práce s ním mohl kdokoliv provádět jakékoliv činnosti. Práce v KIS CLINICOM je adresná. Znamená to, že každý uživatel (lékař, zdravotní sestra) má přidělen svůj individuální přihlašovací kód (LOGIN) a k němu unikátní přihlašovací heslo (PASSWORD). Každému jednotlivému uživateli jsou pak nastaveny jednoznačná práva pro práci s daty. Bylo dohodnuto jejich nastavování tak, že každému lékaři bude umožněn přístup k datům všech hospitalizovaných pacientů v MNO a k datům ambulantních pacientů svého oddělení. Zdravotní sestry pak měly mít nastavena přístupová práva ke všem hospitalizovaným a ambulantním pacientům oddělení, na kterém pracují.

Samotná práce s KIS CLINICOM je na pracovních stanicích možná ve dvou režimech. Základním textovém (PC s operačním systémem MS DOS) a rozšířeném, grafickém nazvaném CareCenter (PC s operačním systémem MS Windows).

První etapa seznámení se všech pracovníků vybraných oddělení se základním textovým režimem práce, proběhla již v roce 2000 a byla nezbytným předpokladem pro pokračování v dalších implementačních krocích. Základní textový pracovní režim byl ovšem určen převážně pro práci zdravotních sester. Jeho výhodou je, že při něm nejsou kladeny vysoké nároky na technické vybavení pracovních stanic. Mohly tak být plně využity i starší, jinak již těžko použitelné, PC řady 386. Pracovní stanice lékařů měly být postupně modernizovány buď repasací, nebo zcela nahrazeny novými PC tak, aby na všech lékařských pracovištích vybavených počítači byl v okamžiku zprovoznění KIS CLINICOM umožněn provoz v rozšířeném pracovním režimu CareCenter v grafickém prostředí. Ten měl plně umožňovat vedení zdravotní dokumentace jako v programovém vybavení LEADER jenom navíc moderními softwarovými prostředky (textový editor MS Word atd.). V případě nahrazování starších PC novými, měly být ty starší přesunuty na pracoviště zdravotních sester, která dosud počítači vybavena nebyla.

Za účelem zpřesňování konkrétních programových funkcí KIS CLINICOM, byl v MNO ustaven implementační tým pracovníků složený z lékařů, zdravotních sester a pracovníků odboru informatiky, který dlouhodoběji pracoval nad připomínkováním, prováděním úprav a nastavováním KIS CLINICOM tak, aby pro práci celé nemocnice co nejvíce vyhovoval. Zde je potřebné uvést, že dodavatelská organizace v případě jasně formulovaných požadavků ze strany MNO na úpravy KIS CLINICOM vždy jejich zapracování do programu tak, jak bylo nemocnicí požadováno, provedla.

Zhruba od půlky února roku 2001 bylo na centrální evidenci zprovozněno vkládání základních administrativních údajů o všech hospitalizovaných pacientech v MNO. Na vrátnici vedle centrální evidence byl umístěn počítač (PC 286) a vrátní byli vyškoleni pro jeho používání za účelem poskytování informací o hospitalizovaných pacientech v době nefunkčnosti centrální evidence. Vrátní měli z hlediska pracovních oprávnění možnost pouze prohlížet údaje o tom, kde je kdo hospitalizován a to ve dvou pracovních módech. V prvním, všechny pacienty v lůžkové části MNO a druhý mód byl připraven na přístup pouze k údajům těch pacientů, kteří k poskytnutí informace o své hospitalizaci v MNO dali písemný souhlas (požadavek nové legislativy). Bylo tím umožněno zrušení dosavadní knihy hospitalizovaných pacientů, která byla pro poskytování informací vrátnými do té doby používána.

Vzhledem k tomu, že v okamžiku zprovoznění KIS CLINICOM na lůžkových odděleních MNO byly data o hospitalizovaných pacientech přijatých na oddělení v době nefunkčnosti centrální evidence (odpoledne, noční hodiny, dny prac. volna) vkládána přímo na odděleních, mohli vrátní poskytovat aktuálnější informace tohoto typu, což bylo do té doby jen obtížně možné. Zprovozněním KIS CLINICOM v centrální evidenci byly vytvořeny předpoklady pro předávání zákonem vyžadovaných informací na ÚZIS (sčítací list) na disketě a ne již v papírové podobě. Zde se ovšem začínal silně negativně projevovat problém nedostatečného vyplnění všech z ÚZIS požadovaných údajů. Paradoxně se tak zavedením počítačů do zpracování vyžadovaných údajů práce s nimi nejen nezjednodušila, ale naopak přibyly činnosti spojené s kontrolou a odstraňováním nedostatků. Bylo to tím, že do té doby byly takto nesprávně vyplněné papírové doklady předány na pracoviště ÚZIS, které se pak už s nimi nějak "trápilo". Nyní provedení oprav zůstávalo v MNO. Bylo ovšem potřebné, a to nejen z důvodu prestiže MNO vzhledem k ÚZIS, mít i tuto agendu v pořádku.

Vkládáním základních údajů o hospitalizovaných pacientech na centrální evidencí do KIS CLINICOM se do určité míry usnadnila a zjednodušila další administrativní práce s pacienty, neboť lůžková oddělení mohla již vložené údaje používat přímo bez toho, že by je musela zjišťovat a vkládat do systému sama. Centrální evidence pak byla vybavena tiskárnou samolepicích nálepek, na které bylo možné pro kterékoliv lůžkové oddělení předtisknout základní identifikační údaje požadovaných pacientů. Tyto samolepky pak byly poskytovány oddělením k zjednodušování jejich administrativní práce. Bylo také zvažováno doplnění těchto samolepek i údaji v čárovém kódu.

Výhledově bylo uvažováno o realizováni velice užitečné vazby dat centrální evidence (volná lůžka JIP, ARO atd.) z MNO na externí poskytovatele zdravotních služeb - rychlá záchranná služba, územní záchranná služba atd., neboť v té době započaly práce související s připojením celonemocniční počítačové sítě MNO k vytvářené metropolitní síti města Ostravy financované plně z prostředků města. Připojením MNO k metropolitní síti města Ostravy by bylo umožněno nejen datové propojení mezi hlavními zdravotnickými zařízeními města a jeho záchrannými složkami, ale i řada jiných možností, které měl teprve přinést další vývoj v této oblasti.

Ostrý provoz

První uvedení do ostrého provozu KIS CLINICOM v klinické části MNO bylo začátkem měsíce července roku 2001 na I. a II. interním oddělení MNO. Do té doby musela být všechna hlavní v minulosti vložená data do programu LEADER na odděleních převedena do KIS CLINICOM. Spolu s tím byla zprovozněna a vyzkoušena správnost datové komunikace s laboratořemi OKH, OKB a RDG. Bylo tím umožněno počítačové předávání požadavků z oddělení na tato pracoviště a zároveň operativní oznamování výsledků provedených vyšetření zpět na oddělení, bez nutnosti jejich přepisování do zdravotní dokumentace s daleko jednodušším a rychlejším sdělováním statimových (urgentních) výsledků. Z důvodu forénznosti se z oddělení pro laboratoře dále tiskly už jen hromadné žádanky. Po stabilizování provozu na interních odděleních bylo přistoupeno k uvedení KIS CLINICOM do ostrého provozu také i pro neurochirurgické oddělení, rehabilitační oddělení a ARO. V té době byly rovněž zahájeny přípravné práce, které směřovaly k vytvoření předpokladů pro nasazení KIS CLINICOM i na další klinická pracoviště MNO a to na ortopedii a urologii (po návrhu a realizaci vnitřních metalických datových rozvodů oddělení).

K 15.7.2002 byl KIS CLINICOM spuštěn a provozován na pracovištích: centrální evidence, vrátnice, telefonní ústředna, I. a II. interna, plicní, rehabilitace, chirurgie, neurochirurgie a ARO. Na výše uvedených medicínských pracovištích byl používán na všech lůžkových stanicích, JIPkách, operačních sálech a ambulancích, s výjimkou ambulancí chirurgických. Na ARO, neurochirurgii a chirurgii nebyly v tehdejší době využívány programové funkce zadávání požadavků na laboratorní a RTG vyšetření. Výsledky z laboratoří OKB, OKH a nálezy z RTG odesílané do CLINICOMu byly funkční.

Kromě I. a II. interny nedocházelo na ostatních pracovištích k zadávání zdravotních výkonů pro pojišťovny. Preskripce léků s pomocí CLINICOMu nebyla zatím prováděna na žádném pracovišti. Plná práce se žádankami na neurochirurgii, chirurgii, plicním, rehabilitaci a ARO byla postupně zprovozňována během měsíce srpna. Zadávání zdravotních výkonů pro pojišťovny neurochirurgie, chirurgie, plicní, rehabilitace a ARO bylo zprovozněno v průběhu měsíců září a října. Se zadáváním preskripce léků na ambulancích již zprovozněných oddělení bylo počítáno v měsících září a říjnu (včetně používání modulu SQL).

Dále bylo pracováno na umožnění objednávání léků z prostředí CLINICOMu v nemocniční lékárně. V měsíci září započalo školení CLINICOMu pro urologii tak, aby tam mohl být v dalších měsících spuštěn jeho provoz i s postupným zavedením zadávání zdravotních výkonů pojišťovnám a preskripci léků nejpozději do konce listopadu. Do konce prosince došlo na všech provozovaných pracovištích k definitivnímu využívání podkladů pro NZIS. V průběhu měsíce prosince 2002 byly shrnuty všechny nevyřešené připomínky ke CLINICOMu a s těmito výhradami mohl být ověřovací provoz KIS CLINICOM akceptován pro rutinní využívání v MNO.

Od ledna roku 2003 došlo k zahájení rutinního provozování CLINICOMu na odděleních, kde byl zaveden. Od tohoto data také začala běžet jeho jednoroční záruční doba. Během ní byly nemocnicí dříve vznesené připomínky stranou SMS realizovány. Ze strany nemocnice došlo během záruční doby ke konečnému zjištění a odhalení případných dalších programových nedostatků (nesprávných funkcí programu) a jejich reklamování u dodavatelské firmy. V té době bylo již nanejvýš nutné řešit i podmínky pozáruční podpory rutinního provozu.

Pozáruční smlouva na podporu a servis byla s firmou SMS uzavřena po skončení záruční doby spíše na činnosti, které nemocnice nebude schopna zabezpečovat vlastními pracovníky. Byly to zejména úpravy CLINICOMu a CareCentra za účelem aktualizací funkcí souvisejících se zlepšením činností programů (fakultativně), nebo se změnami metodik např. úhrad výkonů dle DRG atd. (povinně). Dále pak bylo v rámci smlouvy o podpoře ze strany SMS stanoveno odstraňování programových chyb zjištěných v pozáruční době. Z ostatních nabízených podpůrných činností firmou SMS bylo doporučováno IO zvolit cestu podnikatelského rizika vyšších plateb za jejich případné jednorázové vyžádání než ze strany firmy SMS navrhovanou alternativu trvalých paušálních plateb. Namísto nich doporučoval IO rozšířit odbor informatiky o jednoho odborného pracovníka tak, aby bylo dále plně možné vlastními pracovníky řešit:

1. Nezbytnou preventivní údržbu hardware a software provozovaného systému.
2. Datovou údržbu databáze uživatelů a vložených medicínských údajů.
3. Diagnostiku a odstraňování následků poruch a havarijních stavů hardware a software (v této souvislosti by mělo dojít k definitivnímu dořešení nekolizního zálohování celého systému - jednorázové orientační náklady byly odhadovány na cca 800 000 Kč).
4. Datovou vazbu a správnost podkladů potřebných pro účtování výkonů pojišťovnám.
5. Datovou vazbu a správnost podkladů potřebných pro NZIS.
6. Vybírání a uspořádávání dat z databáze CLINICOMu dle zadaných kritérií s vazbou na vytváření sestav sledování nákladovosti jednotlivých oddělení.

V té době byl rovněž koncipován dlouhodobější výhled, kdy v dalším období závislém na velikosti finančních prostředků vynakládaných v MNO do oblasti IT mělo dojít k rozšíření CLINICOMu na zbývající oddělení:

1. ortopedie (cca 370 000 Kč),
2. oční (cca 270 000 Kč),
3. onkologie (cca 50000 Kč),
4. porodnice (cca 430 000 + 60 000 Kč),
5. dětské (cca 270 000 + 20 000 Kč),
6. neurologie (cca 430 000 + 60 000 Kč),
7. III. interna (cca 430 000 + 60 000 Kč),
8. kožní (cca 200 000 + 20 000 Kč),
9. ORL (cca 160 000 + 20 000 Kč).

Celkové hardwarové náklady zahrnující nákup a modernizace cca 95 ks počítačů a tiskáren, jakož i dobudování lokálních počítačových sítí pracovišť v celkové orientační ceně 2,85 miliónů Kč bylo v případě zavádění CLINICOMu potřebné ještě doplnit o zakoupení rozšiřujících licencí databáze OPEN M, které byly nutné pro jeho rozsáhlejší provozování v celkové ceně cca 1,8 milionů Kč.

Současný stav nasazení a rozvoje nemocničního informačního systému

V září r. 2004 se podařilo na medicínských pracovištích dobudovat poslední, dosud chybějící, metry datových sítí, které jsou nezbytnou součástí informační infrastruktury nemocnice. V rámci zaváděné třívrstvé hardwarové architektury, která dnes představuje jednu z nejmodernějších informačních technologií současnosti, byly pořízeny tři terminálové servery. Byl pro ně zakoupen a nainstalován potřebný systémový software, který kromě jiného, využívá např. i techniku dynamického vyvažování zátěže (Load Balancing), pomocí které přetížený server předává provádění uživatelských programů sousednímu serveru méně zatíženému. V srpnu 2004 bylo rovněž ukončeno výběrové řízení na nákup a následně zakoupeno 106 tenkých klientů, čímž byla pokryta nejnutnější potřeba pracovišť Neurologie, Interny III., Dětského oddělení, Očního oddělení, Dermatovenerologie a ORL. Uskutečněné kroky byly plně v intencích jednoho ze strategických cílů oboru informatiky (OI), kterým je vytvoření infrastruktury nemocnice sloužící interním a externím potřebám uživatelů spolu s personálním zabezpečením její nepřetržité funkčnosti.

Pro dokončení procesu vybavování nemocničních pracovišť výpočetní technikou byla zvolena cesta hardwarových tenkých klientů (dále jen TC). Z uživatelského hlediska lze TC označit jako PC s určitým omezením. Omezení spočívá v tom, že TC nebývají vybaveny CD-ROM a FDD (disketovou) mechanikou. Výhody TC spočívají v malých rozměrech, nízké spotřebě energie a hlavně nižší pořizovací ceně oproti klasickým PC strojům.

TC se připojují k počítačové síti a veškeré z nich spouštěné programy i zpracovávaná data jsou umísťována na centrálním počítači nazývaném terminal server. Nevýhodou TC je, že bez tohoto serveru nejsou schopny samostatné práce. Z toho sice vyplývá, že pro případné nenechavce nejsou prakticky k ničemu, jejich krádež se však ani tak nedá vyloučit. Pro organizaci tím ale vzniká podstatně menší ztráta, vyjádřena nejen nižší cenou TC, ale hlavně cenou neztracených dat. V dnešní době jsou čím dál častější případy, kdy data vložená v počítači mají mnohem větší hodnotu než samotný počítač a to nejen z hlediska pracnosti a ceny jejich pořízení, ale především z hlediska velikostí škody, která vznikne při jejich vyzrazení. Vzhledem k tomu, že u TC jsou všechna data umístěna na serveru, dají se daleko lépe zabezpečovat nejen před krádežemi, výpadky proudu, viry či jinými poškozeními, ale i podstatně snadněji zálohovat a archivovat. Zatímco na samostatných PC strojích si tyto úkony musel zajišťovat individuálně každý uživatel sám, u TC je v podmínkách MNO zálohování serverových dat centrálně zabezpečováno odborem informatiky. Uživatelé TC tak mohou mít jistotu, že svá jednou vložená data budou mít v počítači k dispozici tak dlouho, dokud je sami nevymažou.

Další uživatelskou výhodou je naprosto rovnocenná práce z libovolného TC počítačové sítě MNO. V praxi to znamená, že uživatel může přijít ke kterémukoliv TC v rámci MNO a pracovat s ním stejně jako s TC na svém pracovišti. A nejen to. Za speciálních podmínek může bezpečným způsobem prostřednictvím tzv. virtuální privátní sítě (VPN) přistupovat k programům a datům v MNO přes Internet, buď z přenosného notebooku nebo stolního PC kdekoliv ze světa. K tomuto účelu se používá program, který dokáže i na PC o minimálních hardwarových parametrech, chování TC věrně napodobit.

V poslední době je v souvislosti s informačními technologiemi uváděno tzv. TCO (Total Cost of Ownership), představující výši celkových nákladů na vlastnictví nějakého přístroje, či zařízení vynakládaných po celou dobu jeho užívání. Je v nich zahrnuta nejen pořizovací cena zařízení, ale i veškeré další nezbytné provozní náklady. Životní cykly prostředků informačních technologií se neustále zkracují a ačkoliv jejich fyzická funkčnost může dnes dosahovat někdy i deseti let, prakticky po dvou letech již morálně zastarávají tak, že jsou pro nové aplikace téměř nepoužitelné. Pro sítě složené z PC to představuje nutnost daleko častějšího a finančně podstatně náročnějšího obměňování všech zastaralých PC než je tomu u sítí složených z TC. Pro ty provedení modernizace znamená jen, daleko snazší a levnější, posílení a modernizaci terminal serveru. Správnost orientace MNO na nasazování TC z hlediska TCO lze doložit rovněž i neochotou zástupců dodavatelských firem prodávat ve větším rozsahu tenké klienty, protože dle jejich vyjádření tam, kde je prodají není 10 let o nákupy PC zájem.

V měsíci dubnu 2005 byl rovněž zahájen zkušební provoz využívající dálkový přístup k nemocničním datům z LDN (léčebna dlouhodobě nemocných) v Radvancích, kde koncem minulého roku získali darem z HBZ Ostrava 16 kusů PC. Obor informatiky provedl nezbytné vyškolení lékařů a sester a vytvořením tzv. VPN (Virtual Private Network) mezi MNO a LDN zajistili provádění šifrovaných, tzn. bezpečných, vzájemných datových přenosů. Tím se vlastně počítače, umístěné fyzicky v LDN, staly součástí nemocniční sítě a je možné s nimi pracovat úplně stejně, jako s počítači nacházejícími se přímo v MNO. Souhrnně se dá říci, že až na několik málo výjimek (např. porodnicko-gynekologické oddělení), které budou dořešeny v průběhu roku 2005 je v odděleních nemocnice dosažena bazální saturace výpočetní technikou.

Další postup rozvoje NIS a prostředků IT v MNO

Dosažením základního vybavení nemocnice prostředky IT však nákupy nových počítačů neskončily a potřebná rozšiřování jejich počtu budou probíhat i nadále. Ovšem tato rozšiřování se již nebudou pohybovat v řádu desítek nebo stovek, ale pouze v jednotkách kusů. Proces zavádění a nasazování prostředků informačních technologií na dosud nekomputerizovaná oddělení MNO trval delší dobu, než se předpokládalo. Došlo tak k "zastarání" počítačů na těch odděleních, kde prostředky IT používali jako jedni z prvních (Interna I a II, Chirurgie i další). Nastává čas pro jejich obměnu a postupnou modernizaci. Její mírou ale již do budoucna nebude, kolik se zakoupí počítačů nových, ale kolik se vyřadí počítačů starých. Zatím jich mnoho nebylo. A proto by zde procesy obměn měly být daleko masivnější. Bude-li se zvažovat cca 550 pracovních stanic v MNO s průměrnou dobou životnosti pěti let, pak, aby byla zachována jejich odpovídající technickou úroveň, je potřebné, průběžně každý rok nahradit zhruba 110 počítačů (550/5) počítači novějšími.

Tento proces si ovšem vyžádá další finanční prostředky, neboť služby, které prostředky IT uživatelům přinášejí generují také náklady. Otázka ovšem nezní jen, kolik provoz IT prostředků stojí, ale kolik organizaci stojí, když tyto prostředky neprovozuje a tedy nevyužívá. V současné době již bude volba druhé varianty určitě daleko dražší. Má-li se tedy v nemocnici výpočetní technika efektivně využívat, musí se také průběžně modernizovat aby tak byly k dispozici stále výkonnější hardware - počítače s většími operačními paměťmi a rychlejšími procesory. Dá se zobecnit, že i ty nejnovější užitečné programové prostředky vyžadují hardware, který není více než o dva roky starší, než jsou samy. Bude-li se chtít pracovat v nemocnici nověji, lépe a výkonněji, modernizacím, a to nejen hardwaru, se nelze vyhnout.

Proto bude v oblasti IT v roce 2005 realizována řada modernizací. Jako první to bude samotný server klinického informačního systému. Od doby jeho nasazení do ostrého provozu stoupla jeho zátěž více než šestinásobně. Dále by mělo dojít k obměně počítačů Chirurgie, části Interen I. a II., Rehabilitačního oddělení a na některých dalších pracovištích. V tomto roce proběhne stěhování dnešního ředitelství do nových prostor. Záměrem OI je, aby všechny počítače, které tam budou provozovány (cca 70 ks), pracovaly s operačním systémem MS Windows XP, což bude klást určité požadavky i na hardwarové parametry těchto počítačů. Zároveň se stěhováním administrativy ředitelství bude prováděna modernizace softwaru účtáren a skladů přechodem na nový softwarový systém pro finanční řízení nemocnice. Tento softwarový systém se stane základem budování skutečně moderního ERP (Enterprise Resource Planning).

V celé nemocnici bude potřebné se více zaměřovat na celoplošnější využívání výpočetní techniky a zároveň tím i omezovat papírování. Prvními vlaštovkami na tomto poli jsou aplikace vyvinuté přímo pracovníky OI, které byly začátkem tohoto roku uvedeny do provozu. Jedná se o intranetové zobrazování výsledků hospodaření oddělení MNO. Dále byl zaveden samostatný programový subsystém, využívající možností nemocniční datové sítě k objednávání materiálů ze skladů MTZ a OZZ. V tomto roce budou na nemocniční síť napojeny, doposud nepřipojené počítače nemocniční lékárny. Pak bude možné i zde postupně zavést elektronické objednávání léků z oddělení nemocnice. A aby nedocházelo jen pouze k zefektivňování práce zaměstnanců nemocnice, jako přímý příspěvek pacientům MNO je připravován pilotní projekt ambulantní čekárny řízené počítačem.

Letošní rok může být rozdílný, až zlomový i z hlediska práce OI. Tato rozdílnost spočívá v rozsahu zavádění nových softwarových aplikací. V minulých letech se nasazování prostředků IT omezovalo na lokální místa nemocnice. I nyní bude potřebné ještě několik samostatných problémových okruhů dořešit (Por.gynekologické oddělení, Patologie, Rehabilitace). Ovšem vzhledem k celonemocničnímu IT propojení a k nejnutnějšímu dovybavení pracovišť MNO výpočetní technikou je možné nyní informatiku uplatňovat a rozvíjet komplexně napříč celou nemocnicí. I když bude nutné ještě hodně modernizovat, výpočetní techniku tam, kde je v nemocnici nejvíce potřebná, dnes MNO má.

Letošním rokem se tak začíná uzavírat jedna éra. Éra komputerizace nemocnice. Představovala základní množstevní vybavení oddělení MNO prostředky IT. Jejich následné oživení a spojení do sítí. Zahrnovala provedení základních programových implementací. Je v ní ale také počátek něčeho dosti významného a tím je základní orientace pracovníků všech oddělení MNO v problematice IT a jejich osvojování si využívání těchto prostředků. Končící komputerizace nemocnice přechází v její informatizaci. Tu můžeme zjednodušeně charakterizovat jako procesy hledání a dopravování těch pravých informací na pravé místo v pravý čas. Odkudkoliv, kdekoliv, kdykoliv, cokoliv. Ale ani tato éra nebude konečná. O co menší problém bude představovat přístup k informacím, o to větším problémem bude jejich správná interpretace. Využitelnost, systematizace informací se nezvýší automaticky díky tomu, že jich budeme mít stále rychleji stále více. Tím jen budeme vystavováni vzrůstajícímu nebezpečí vytváření nepřesných obrazů reality. Bude proto dále nezbytné se více orientovat na problematiku rozumění a porozumění, kterou bude třeba začít vnímat jako dominantní téma života v dnešním diferentním světě. Promyšlené využívání prostředků IT zefektivňuje práci. Efektivnější práce s informacemi zvyšuje výkonnost. Nasazování analytických informačních prostředků přináší nové znalosti a využívání nových znalostí vede ke zvýšení dovednosti. Výkonnost s dovedností jsou základem ke zkvalitnění a zekonomičtění práce.

V povědomí řady lidí je mnohdy problematika informatiky redukována jen na oblast hardware a software. Jsou jistě důležité, ale v informatice tím nejvýznamnějším nejsou. Tím hlavním vždycky byly a jsou i nadále informace a znalosti, kterými disponují lidé. Informační aktiva každé organizace jsou kromě nezbytných firemních dat, hardwarových a softwarových prostředků, tvořena lidmi. Nejen těmi, kteří informační technologie oživují, ale hlavně těmi, kteří je dokáží ku prospěchu organizace, ale také svému, každodenně využívat. A s jejich pomocí docilovat zrychlení, zpřesnění, zjednodušení a v konečném efektu i zlevnění některých prováděných činností své vlastní práce.

Návrh cílů v oblasti IT v MNO zpracovaný odborem informatiky pro rok 2005

Strategické cíle:

1. Výstavba informační infrastruktury pro interní i externí potřeby uživatelů, včetně personálního zajištění oživujícího tuto infrastrukturu.
2. Dosahovat maximální spokojenosti uživatelů služeb IT spojenou s redukcí TCO (Total Cost of Ownership - veškeré náklady) na IT.
3. Vytvořit předpoklady pro uplatnění informačních technologií při léčebných a řídících procesech. Zajistit dostupnost a využitelnost potřebných informací pro léčebné, řídící a rozhodovací procesy ("information management").
4. Vytvořit předpoklady pro přechod od řízení informací k řízení znalostí ("knowledge management"), budování znalostní infrastruktury.
5. Implementovat informační systémy MNO v souladu se zákonem 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a jeho zákonných změnách.
6. Zajistit průběžné vzdělávání pro odborný personál a uživatele informačních technologií.

Krátkodobé cíle - časový horizont jednoho roku:

1. Modernizace informační infrastruktury nemocnice - cca 100 nových pracovních stanic s datovými přípojkami strukturované kabeláže (nové ředitelství, chirurgie, OKH).
2. Repasace, převody a přeinstalace uvolněných počítačů (ze starého ředitelství).
3. Pokračování v zavádění a rozšiřování využívání funkcí KIS (porodnice) spojené s nutnou výměnou serveru KIS za výkonnější.
4. Plné datové napojení LDN Radvanice na databáze MNO.
5. Zahájení budování ERP v oblasti účetnictví (Microsoft Dynamics NAV) a PAM.
6. Pokračování v zavádění centralizované správy IT prostřednictvím Active Directory.
7. Pokračování v zavádění automatizovaného hardwarového a softwarového auditu.
8. Pilotní zavedení systému snižujícího čekání na vyšetření (v čekárenách tiskárny štítků napojené na IT, v budoucnu na telekomunikační portál atd.)
9. Pokračování v realizaci intranetových zpětných vazeb směrem ke zdravotnickému personálu.
10. Realizace on line komunikace s nemocniční lékárnou.

Střednědobé cíle - časový horizont pěti let:

1. Dokončení softwarového auditu.
2. Zavedení PACSu.
3. Vyřešení centrálního kompletního zálohování nejdůležitějších databází MNO.
4. Vybudování telekomunikačního portálu (vysílání SMS do mobilní sítě a bezšňůrových telefonů).
5. Plné zavedení systému snižujícího čekání na vyšetření (do čekáren tiskárny štítků napojené na IT a telekomunikační portál atd.)
6. Umožnění objednávání pacientů Internetem nebo prostřednictvím centrálního helpdeskového pracoviště.
7. Zřízení centrální helpdeskového pracoviště (v nepřetržitém provozu zajišťovat informační služby a poradenství v oblasti IT s eventuálním rozšířením i na dispečerské služby).
8. Dobudování ERP (Enterprise Resource Planning včetně data warehousingu, workflow, DSS atd.)
9. Datové propojení na další okolní subjekty (psychiatrie, DRS, zdravotní pojišťovny atd.)
10. Zavedení plně dálkového managementování prostředků IT.

Dlouhodobé cíle - časový horizont více než pět let:

1. Zavedení čipových karet (případně bezpečných biometrických snímačů) pro všechny zaměstnance a pacienty MNO s jejich co nejširším využitím.
2. Maximální bezpečnost provozu z hlediska ochrany dat - vytipování a zavedení IDS, IPS (Intrusion Detection System, Intrusion Prevention System) atd.
3. Dosažení plné počítačové gramotnosti pracovníků MNO.
4. Zrušení papírové dokumentace a její náhrada dokumentací elektronickou.
5. Dosažení maximální mobility v používání prostředků IT.
6. Provázání všech dat, včetně grafických (techniky knowledge managementu).
7. IT - nástroje přispívající ke zrychlení, zpřesnění a zlevnění hlavních procesů, které budou ostatními pracovišti MNO využívány jako ofenzivní prostředky zapojené do generování zisku.

Co všechno se podařilo realizovat odboru informatiky MNO v roce 2005 z jeho plánů na rok 2005?

1. Dokončení připojení LDN Radvanice k MNO:
• zajištění dokompletace 10 ks laserovými tiskárnami,
• instalace a zprovoznění cca 20 ks počítačů,
• instalace, nastavení a nakonfigurování používaného SW,
• provedení školení personálu LDN na základní SW - MS Windows a MS Word,
• provedení školení personálu LDN na používání aplikačního SW CLINICOM,
• zajištění převodu starých dat LDN z programu LEADER do CLINICOMU.
2. Dokončení zprovoznění pracovních stanic a tiskáren pro zbývající pracoviště MNO nakoupených koncem roku 2004:
• instalace a zprovoznění pracovních stanic a tiskáren na odděleních Plicním, Ortopedickém, Interny III, Neurologie, Očním, Dětském, ORL, Dermatovenerologickém a Závodního lékaře,
• provedení školení na základní SW - MS Windows a MS Word pro pracovníky těchto oddělení,
• provedení školení na používání aplikačního SW CLINICOM pro pracovníky těchto oddělení,
• zajištění převodu starých dat některých pracovišť z programu LEADER do CLINICOMU.
3. Vývoj a zprovoznění vlastních nových rozsáhlejších síťových aplikací:
• dokončení instalace a zprovoznění on-line objednávání materiálů ze skladů v rámci celé nemocnice,
• zahájení celonemocničního využívání HelpDesku s prezentací na konferenci Kvalita zdrav.péče,
• ověřovací nasazení SW datových skladů (při zjišťování struktury dodavatelů MNO).
4. Záměna účetního SW (KLIENT):
• vytvoření technické stránky podkladů pro vypsání výběrového řízení na nákup programu pro vedení účetnictví,
• účast na výběrovém řízení a připomínkování smluvního vztahu vybraného uchazeče,
• zahájení implementace informačního systému pro finanční řízení nemocnice.
5. Modernizace hlavního počítače CLINICOMU:
• vytvoření podkladů pro vypsání výběrového řízení na nákup alternativního řešení zvýšení výkonu hlavního počítače CLC na hardwarové platformě společnosti Intel,
• účast na realizaci výběrového řízení na nákup na hlavního počítače CLC v hardwarové platformě společnosti Intel,
• vytvoření podkladů pro vypsání výběrového řízení na nákup výkonnějšího hlavního počítače CLC na původní hardwarové platformě Alpha,
• účast na realizaci výběrového řízení na nákup na hlavního počítače CLC v hardwarové platformě Alpha,
• zabezpečení instalace nového serveru CLC, včetně přehrání a nakonfigurování původně používaného SW se starého serveru na nový.
6. Úspora provozních nákladů:
• navýšení konektivity k Internetu u spol. OVANET na 5 Mb/s při zachované ceně připojení (květen),
• iniciace podání výpovědi provideru záložní konektivity k Internetu.
7. Rozšiřování dosavadních informací umísťovaných na intranetu:
• zavedení pravidelného umísťování stavu hospodaření oddělení, obložností, vykázaných výkonů a čerpání léků z lékárny na intranet.
8. Podpora modernizace strukturovaných kabeláží na Chirurgii, OKH a Rehabilitaci :
• provedení rekapitulační analýzy potřeb počítačových datových přípojek na Chirurgii, OKH a Rehabilitaci,
• zpracování podkladů pro zhotovitele rozvodů,
• rekapitulace potřebných portů aktivních prvků sítí a návrh na jejich doplnění.
9. Změna SW poštovního serveru:
• vytipování nového SW pro poštovní server, umožňujícího další rozšiřování počtu uživatelů a filtraci spamů.
10. Pořízení a zprovoznění nových PC a tiskáren v budově nového ředitelství (cca 45 ks):
• vytvoření podkladů pro vypsání výběrového řízení na nákup nových PC a tiskáren pro kanceláře nového ředitelství,
• účast na realizaci výběrového řízení na nákup nových PC a tiskáren pro kanceláře nového ředitelství,
• zabezpečení dodávky, instalace a konfigurace nových PC a tiskáren pro kanceláře nového ředitelství,
• přeinstalace SW z PC starého ředitelství na nové PC (cca 45 ks),
• zajištění zkušebního provozu SW k nastavování oprávnění čipovým kartám jednotlivých pracovníků ředitelství včetně zkušebního provozu SW pro výpis historie EZS.
11. Stěhování odboru informatiky:
• návrh organizace a dalšího prostorového uspořádání OI s ohledem na zabezpečování servisních činností po přestěhování OI do nových prostor tak, aby se komplikovanější podmínky provádění servisu dotkly uživatelů IT v MNO co nejméně,
• realizace stěhování OI do nových prostor,
• předání inventáře a uvolnění starých prostor OI.
12. Zprovoznění nových počítačů na Onkologickém a Rehabilitačním oddělení a Hyperbarické komoře:
• nákup(formou VŘ) a zprovoznění nových počítačů a tiskáren,
• instalace, nastavení a nakonfigurování používaného SW,
• provedení školení nového software na Onkologickém oddělení,
• zabezpečení převodu starých dat HBK z programu LEADER do CLINICOMu.
13. Přesun uvolněných počítačů se starého ředitelství na klinická pracoviště MNO:
• vyčištění a repasace uvolněných počítačů a tiskáren ze starého ředitelství,
• přeinstalace software na uvolněných počítačích,
• umístění a zprovoznění počítačů ze starého ředitelství na učebně OI, Rehabilitaci, Porodnici, I. Interně, Neurologii, Patologii a OHME,
• realizace počítačové sítě v budově staré ortopedie a dovybavení ambulancí I. Interny počítači a tiskárnami,
• provedení školení na základní SW - MS Windows a MS Word pro pracovníky těchto oddělení,
• provádění školení na používání aplikačního SW CLINICOM pro pracovníky těchto oddělení,
• zabezpečení převodu starých dat z programu LEADER do CLINICOMU - definitivní ukončení práce s programem LEADER v MNO.
14. Zprovoznění počítačů nemocniční lékárny v rámci nemocniční sítě:
• konfigurace počítačů lékárny pro připojení do nemocniční sítě,
• umožnění zaměstnancům lékárny práci s intranetem a elektronickou poštou,
• podpora zavádění do užívání modulu objednávání léků přímo z oddělení MNO včetně pozitivního listu.
15. Příprava na zavedení IT do technicko-hospodářských činností:
• provedení úvodních analýz pro zabezpečení potřeb nasazení IT v provozních oblastech,
• vytipování vhodného SW pro podporu tech.-hosp. a provozních činností,
• organizace předvedení možného SW pro tyto účely tech.-hosp. pracovníkům.
16. Zabezpečení připojení DRS v Ostravě Porubě k MNO:
• zajištění realizace připojení DRS k Internetu,
• zajištění instalace vnitřních datových přípojek,
• instalace, nastavení a nakonfigurování používaných PC pro práci s Internetem.
17. Modernizace řady počítačů na pracovištích MNO:
• upgrade hardware (rozšiřování a repasování),
• nové instalace software.
18. Řešení průběžných provozních záležitostí a problémů:
• kolizí v datových sítích mající za následek snížení jejich průchodnosti,
• oprav nefunkčního hardware,
• přeinstalace poškozeného software,
• analýzy potřeb dalšího vybavování pracovišť novými prostředky IT (rehabilitace atd.),
• poskytování podkladů z oblasti IT pro stavební činnosti v MNO,
• vytváření komponent a drobné rozšiřování používaných programů,
• výběry a úpravy dat s různých nemocničních databází,
• přípravy a podpora prezentací na seminářích a konferencích,
• aktualizace intranetových a internetových webových stránek,
• řešení problémů vysoké chybovosti vyexportovávaných dat sloučených OKB+OKH (laboratoří),
• formulace SQL dotazů pro výběry dat z CLINICOMU dle přání uživatelů (např. vytíženost ambulancí, počty pacientů dle dg.atd.), které nelze provést jinak než prostřednictvím jazyka SQL,
• program pro tisk pozvánek pro pacienty na kalmetizaci.

Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů OICT MNO p.o. pro rok 2006

Strategickým cílem v oblasti ICT v MNO je:

1. Výstavba informační a telekomunikační infrastruktury pro interní i externí potřeby uživatelů, včetně personálního zajištění oživujícího tuto infrastrukturu.
2. Dosahovat maximální spokojenosti uživatelů služeb ICT spojenou s redukcí TCO (Total Cost of Ownership - veškeré náklady) na ICT.
3. Vytvořit předpoklady pro uplatnění informačních a komunikačních technologií při léčebných a řídících procesech. Zajistit dostupnost a využitelnost potřebných informací pro léčebné, řídící a rozhodovací procesy ("information management").
4. Vytvořit předpoklady pro přechod od řízení informací k řízení znalostí ("management znalostí"), budování znalostní infrastruktury.
5. Implementovat informační a komunikační systémy MNO v souladu se zákonem 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a jeho zákonných změnách.
6. Zajistit průběžné vzdělávání pro odborný personál a uživatele informačních a komunikačních technologií.

Krátkodobé cíle - časový horizont jednoho roku:

1. Modernizace a dokompletace informační infrastruktury nemocnice - cca 100 nových pracovních stanic (rehabilitace, OKH, THP činnosti).
2. Dokončení nasazování IT i v oblasti THP činností (FaMa).
3. Pokračování v zavádění a rozšiřování využívání funkcí KIS (rehabilitace, porodnice, patologie).
4. Pokračování budování ERP v oblasti účetnictví (Microsoft Dynamics NAV) a PAM.
5. Provázání KIS s externími daty z KHS a FNsPO, pokračovat v synchronizaci společných číselníků.
6. Zavedení objednávání stravy z oddělení nemocnice u dodavatele s využitím prostředků IT.
7. Pokračování v zavádění centralizované správy IT prostřednictvím Active Directory.
8. Pokračování v zavádění automatizovaného hardwarového a softwarového auditu.
9. V koordinaci KHS a FNsPO zahájení prací na používání čárkových kódů.
10. Pokračování v zavádění systému snižujícího čekání na vyšetření (v čekárnách tiskárny štítků napojené na IT (i čárkový kód), v budoucnu na telekomunikační portál atd.)
11. Pokračování v realizaci intranetových zpětných vazeb směrem ke zdravotnickému personálu.
12. Zahájení činností souvisejících s permanentním vzděláváním pracovníků nemocnice v oblasti ICT (vybavení učebny IT dataprojektorem, zřízení funkce trvalého lektora pro ICT).
13. Umožnění z IT přístupu k telefonní síti - výpisy volání, zameškaných hovorů, vytáčení telefonních čísel z PC atd.

Střednědobé cíle - časový horizont pěti let:

1. Dokončení softwarového auditu.
2. Zavedení PACSu.
3. Vyřešení centrálního kompletního zálohování nejdůležitějších databází MNO.
4. Vybudování telekomunikačního portálu (vysílání SMS do mobilní sítě a bezšňůrových telefonů).
5. Plné zavedení systému snižujícího čekání na vyšetření (do čekáren tiskárny štítků napojené na IT a telekomunikační portál atd.)
6. Umožnění objednávání pacientů Internetem nebo prostřednictvím centrálního helpdeskového pracoviště.
7. Zřízení centrální helpdeskového pracoviště (v nepřetržitém provozu zajišťovat informační služby a poradenství v oblasti ICT s eventuálním rozšířením i na dispečerské služby).
8. Dobudování ERP (Enterprise Resource Planning včetně data warehousingu, workflow, DSS atd.)
9. Datové propojení na další okolní subjekty (psychiatrie, DRS, zdravotní pojišťovny atd.)
10. Zavedení plně dálkového managementování prostředků ICT.
11. Využití stávajících prostředků ICT k zefektivnění činnosti energodispečinku.

Dlouhodobé cíle - časový horizont více než pět let:

1. Zavedení čipových karet (případně bezpečných biometrických snímačů) pro všechny zaměstnance a pacienty MNO s jejich co nejširším využitím.
2. Maximální bezpečnost provozu z hlediska ochrany dat - vytipování a zavedení IDS, IPS (Intrusion Detection System, Intrusion Prevention System) atd.
3. Dosažení maximální mobility při užívání ICT služeb (tablety, PDA).
4. Dosažení plné počítačové gramotnosti pracovníků MNO.
5. Zrušení papírové dokumentace a její náhrada dokumentací elektronickou.
6. Provázání všech dat, včetně grafických (techniky knowledge managementu).
7. ICT - nástroje přispívající ke zrychlení, zpřesnění a zlevnění hlavních procesů, které budou ostatními pracovišti MNO využívány jako ofenzivní prostředky zapojené do generování zisku.

23.09.2006 - Anna Prokopiu - četlo 39027 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)
Tom Kilian		24.01.2007 00:04:15
Zajímala by mne demoverze produktu, popř. podrobný uživsatelský manuál.