Diskuze

QAD a japonské řízení výroby ve společnosti Fuji Koyo Czech

Společnost Fuji Koyo Czech je specializovaným výrobcem sloupků řízení pro přední automobilové výrobce, jako jsou TPCA, Nissan nebo Peugeot. I když je součástí japonské korporace, podařilo se jejímu českému managementu prosadit pro řízení podnikových procesů systém, který ani mateřská ani žádná dceřiná společnost nepoužívá - QAD Enterprise Applications. Podívejme se nyní, jak je toto špičkové řešení ve firmě využíváno a jak jeho dodavatel, společnost Minerva, splnil očekávání automobilového subdodavatele.

Jak funguje moderní japonská výroba na české půdě

Fuji Koyo Czech patří do celosvětové skupiny Fuji Kiko. Byla vybudována "na zelené louce" v Plzni, kde přímo sousedí s další japonskou společností JTEKT. Ta je nejen jejím významným odběratelem, ale i spoluvlastníkem. Společnost vyrábí v režimu opakované výroby sloupky řízení pro automobilový průmysl, přičemž 80% produkce je určeno na export.

O produkci jednotlivých typů sloupků a místě, kde se budou vyrábět, rozhoduje vedení společnosti v Japonsku a prodejní oddělení v evropské centrále ve Francii. Příprava prototypů včetně designu probíhá také mimo tuto společnost. Zástupci Fuji Koyo Czech vstupují do jednání až při posuzování návrhů na konkrétní sloupky řízení, k jejichž výrobě disponuje společnost příslušnými technologiemi.

Příprava projektu trvá minimálně jeden rok. Roční prodeje z daného projektu se pohybují v řádu desítek až stovek milionů korun, což představuje kapacitu produkce 600 až 700 tisíc sloupků ročně. Doba trvání projektu činí přibližně šest let, po něž se prodává daný model auta. Výrobní program je přitom po celou dobu dedikován na konkrétní výrobní linku, na níž probíhá produkce sloupků jen s minimálními odchylkami od plánu. Posledním krokem v životním cyklu projektu jsou designové změny – tzv. facelift.

Pro náběh nových projektů společnost využívá jednoduché strategické metody plánování výroby, jako je Product Based Costing a Project Based Costing. Kalkuluje se ziskovost projektu, při kterém se obvykle vychází z ročního objemu dodávky. Se spuštěním výroby a její kalkulací souvisí i investice do koupě strojů a technologií, se kterou se musí počítat i v rozpočtu.

Obr. 1: Vizualizace sloupku řízení

Jak prosadit "nejaponské řešení"

Posláním Fuji Koyo Czech je stát se specializovaným výrobcem, na něhož se zákazníci mohou stoprocentně spolehnout. Této vize však nelze dosáhnout bez odpovídajícího podnikového informačního systému, což si vedení uvědomovalo již při založení společnosti.

Již při spuštění první výrobní linky měl vlastník v úmyslu implementovat interní japonský informační systém, který byl mj. nasazen v již zmíněné firmě JTEKT. Český management proto začal tento systém prověřovat a došel ke zjištění, že by nebyl vhodnou volbou pro novou progresivní firmu. Japonské řešení bylo totiž jednostranně postaveno na řízení logistiky, chyběla mu oblast financí a plánování výroby. Obavu vzbuzoval také fakt, s jakou prioritou bude mateřská společnost poskytovat servis oběma společnostem, které spolu sousedí.

Díky šikovnosti a odvaze českých pracovníků probíhal implementační projekt ve společnosti Fuji Koyo Czech netradičně. Zaměstnanci prosadili zavedení jednoho integrovaného systému, se kterým po četných vyjednáváních souhlasilo i japonské vedení. Vlastními silami si provedli analýzu trhu, oslovili klíčové dodavatele a nechali si jednotlivá řešení představit. Důraz byl kladen na funkcionalitu zejména v oblasti plánování výroby, skladového hospodářství a integrace ekonomické agendy. Podstatným požadavkem byla zpětná dohledatelnost, zavedení čárových kódů pro označování výrobků a řízení skladů. Zároveň se společnost musela řídit schváleným finančním rozpočtem, takže investice do informačního systému byla jasně limitována.

Nebyly opomenuty ani referenční návštěvy. Vedení Fuji Koyo Czech chtělo vidět nejen nabízený systém v živém provozu, ale také řízení čárovými kódy. Samotné rozhodování o výběru systému a dodavatele pak probíhalo za účasti zástupců mateřské společnosti z Japonska, bylo tedy neobvykle důkladné. Vítězným řešením splňující náročné požadavky s důrazem na procesy řízení výroby a logistiky se stal americký ERP systém QAD Enterprise Application. Společnost Minerva, která vítězné řešení implementuje a servisuje, dokázala klienta přesvědčit především svými kvalitně provedenými implementacemi v jiných společnostech podnikajících v automobilovém průmyslu, jako jsou japonský Aisan, Johnson Control či Lear (dnes IACG Přeštice).

Miroslav Balín, manažer nákupu, logistiky a IT, k volbě systému dodává: "Výběr jakéhokoliv podnikového řešení představuje do určité míry riziko. Teprve po nějaké době poznáváte, co systém umí a co z toho dokážete využít. To při výběru není nikdo schopen předem odhalit. Na začátku jsme však jasně definovali, jak má řešení vypadat, některé funkcionality však systém v té době nenabízel. Proto bylo domluveno, že část rozpočtu půjde na vývoj čárových kódů dle našich požadavků."

Standardní funkcionalita se osvědčila

Implementace měla zajistit, aby byl podnik z hlediska informačního systému připraven na budoucí projekty a uměl zvládnout očekávaný růst objemu výroby. V červnu 2005, kdy bylo zahájeno nasazení informačního systému, podnik provozoval pouze jednu výrobní linku. Systém QAD EA byl proto zaveden v základu, avšak pokrýval všechny podnikové procesy a jeho ostrý provoz spuštěn již 1. října téhož roku. K tomuto datu se navíc rozjížděla výroba na dalších dvou linkách, což vyžadovalo učit se systém za chodu a významných procesních změn.

Systém QAD EA (tehdy pod názvem MFG/PRO) byl pro Fuji Koyo Czech upravován jen minimálně, a to z toho důvodu, aby do budoucna bylo jednodušší provádět jeho upgrady.

Ke klíčovým procesům vyžadujícím podporu informačního systému patří plánování výroby a jeho propojení na skladové hospodářství. Na pokrytí této oblasti byl proto kladen největší důraz. Systém QAD pokryl všechny požadavky se standardní funkcionalitou, upravovány byly pouze vstupní obrazovky. Jedinou významnější programovou úpravu vyžadovalo řízení tzv. "fantomových položek" (položky zástupné za konkrétní tak, aby je bylo možno v systému použít). Minerva zavedla komplexní řešení čárových kódů integrovaných do QAD.

Příklad: Jak efektivně využít systém čárových kódů

Příkladem odlišnosti práce přes čtečku a v systému může být jednoduchý skladový přesun. Skladníkovi se na čtečce objeví pokyn k přesunu na dané skladové místo, při zachování množství, statutu, reference a šarže. Skladník tak provádí pouze dva skeny. První skenuje referenci, což je unikátní číslo obsahující veškeré důležité informace o skladové položce. Systém podle reference rozpozná díl, počet kusů, umístění, šarži, balení a status. Poté se naskenuje cílové místo, systém zaznamená transakci a změní místo z A na B, což se objeví i v referenci, která zůstává zachována. Pokud je třeba provést stejnou operaci na počítači v běžném rozhraní systému, pak se musí vyplnit artikl, množství, šarže, reference, výchozí a cílová lokace, a opět šarže, status, reference apod.

Každá reference má nějakou šarži. Šarže se u vstupního materiálu přiděluje na příjmu nebo je dána na etiketě dodavatelem. Po celou dobu výroby se materiál pohybuje s touto šarží. Stačí jeden materiál bez etikety, a linka se zastaví. Ve chvíli, kdy z linky sjede kompletní výrobek, se opět tiskne etiketa se šarží dle data.

Obr. 2: Dvourozměrný čárový kód
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Zajímavostí je použití dvourozměrného čárového kódu, který společnost Fuji Koyo Czech připravila pro některé odběratele. Ti posílají objednávku, která se vytiskne a vyřizuje. Současně se vytiskne zadaná etiketa, která se nalepí na balení určené k expedici. Běžně používané čárové kódy mají pole uspořádána tak, že čtení informací probíhá pouze jedním směrem. U dvourozměrného typu vzniká na stejném prostoru matice, kde je uloženo x znaků na druhou, např. místo 10 znaků, 10x10 znaků. Dvojnásobná hustota umožňuje ukládat více informací.

Jak se řídí výroba v systému QAD

V systému QAD je možné zobrazit plnění plánu výroby a její vývoj podle linek buď přes plánování výroby, nebo dle jednotlivých odběrů a vývoje zásob. Systém poskytuje informace podle otevřených výrobních příkazů, čerpání zásob a odběrů produkce zákazníkem.

Obr. 3: Sledování stavu výroby ve znakovém režimu
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Výroba je plánována pomocí MRP II a řízena tahovým systémem Kanban. Plánování probíhá v týdenním intervalu. Vyrábí se na sklad, přičemž dodávky jsou uskutečňovány na principu Just in Time. Např. některé výrobky jsou expedovány v kontejneru, který má na etiketě uvedenou hodinu spotřeby na lince u zákazníka. Jiné dodávky jsou zase regulovány pomocí světelného signálu, podle něhož se vychystává konkrétní objednávka. Zároveň se tato informace zobrazuje v systému.

Systém na základě rozvrhů a předpovědí zákazníků navrhne plán, aby bylo dosaženo co nejvyššího výkonu a při tom splněny termíny. Generuje frontu práce na linky a zaměstnanci si ji pak rozdělují. V době zahájení výroby vznikají tahové signály pro přímé řízení celého výrobního procesu.

Systém QAD podporuje i zpětnou dohledatelnost, takže lze zjistit, kdy byla konkrétní komponenta přijata do výroby, a to buď podle šarže, nebo data dané položky.

Společnost Fuji Koyo Czech si pro používání systému QAD vybrala znakové uživatelské prostředí. Zákazníci mají na výběr, v jakém uživatelském rozhraní systém budou systém QAD používat. Znakový režim vyhovuje tam, kde se pracuje převážně pomocí klávesnice – tedy v provozu, rozhraní .NET zase při práci s reporty a přehledy. Uživatelské rozhraní .NET je vysoce uživatelsky komfortní a například umožňuje uživatelům pohybovat se v systému pomocí graficky znázorněných procesních mapách.

Portálové řešení

Ke komfortnějšímu nahlížení na důležitá data využívají pracovníci Fuji Koyo Czech vlastní podnikový portál. Ten umožňuje prohlížet jednotlivé údaje i celé sestavy bez nutnosti vstupu do informačního systému.

Obr. 4: Vstupní obrazovka portálu
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

V prostředí internetového portálu lze data jednoduše zobrazit, a to tak, že po jeho výběru se automaticky načtou aktuální data ze systému. Je možno zobrazovat například plnění zakázek vzhledem k návrhu výroby. Portál je také využíván k řízení hlavního plánu výroby. Umožňuje např. vybrat konkrétní linku, výrobek a načíst požadované údaje pro plán – výsledek výpočtu MRP II.

Plánuje se v týdenním intervalu, přičemž načtený plán ze systému se zde ručně optimalizuje na tři týdny dopředu, a to na každou linku zvlášť. Nejprve se zadají či změní parametry o vyráběných artiklech, jedním příkazem se provede simulace, která vygeneruje data a pošle zpět do systému QAD. Systém výsledek načte, přepočte metodou MRP II a opět je aktualizuje na portálu. Tento cyklus probíhá několikrát podle výsledku, kterého je třeba dosáhnout. Optimální verze, podle níž se bude vyrábět, je následně přenesena do tabulky v MS Excel, která slouží jako podklad (vizualizace) pro řízení výroby. Řídí se tedy plánování vrcholových stupňů – artiklů, protože ty ostatní jsou ovládány tahem a bezpečnostní zásobou polotovarů.

Obr. 5: Plán výroby v MS Excel
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Portálové rozhraní zprostředkovává rovněž informace o plnění plánu. Na základě výsledků, např. zpoždění ve výrobě, lze přímo odsud plán měnit. Na portálu je vidět i budoucí vývoj skladové zásoby podle plnění plánu, a jak se její úroveň pohybuje vůči bezpečnostní zásobě. Systém také počítá průměr produkce vyrobený za směnu.

Obr. 6: Rozhraní pro plánování a optimalizaci výroby
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Důležité reporty pro logistiku

Portál dále poskytuje významné informace pro logistiku a její kontrolu. K tomu slouží report, týkající se svozu finálních výrobků dle dnů expedice, na němž je vidět, jak se vyvíjí výroba na konkrétní lince. Zároveň má skladník po ukončení směny za úkol tento report, který lze vygenerovat ve formátu pdf, poslat emailem vedoucímu.

Report slouží jako kontrolní mechanismus, zda vše funguje správně. V systému je vidět kolik artiklů bylo přijato na sklad, přesný čas zaskladnění přes čárový kód a paletovou pozici. Systém dále poskytuje informaci o tom, co čeká na vstupní kontrolu, a to dle pořadí důležitosti.

Obr 7: Report o stavu zásob
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

V interní logistice pracuje jeden zaměstnanec, který má pouze kontrolní úlohu. Ten používá report typu Packing List, který skladníci tisknou ze čtečky, a v němž jsou náhledy naskenovaných prázdných obalů. Podle nich se pak vydávají požadavky na zásobení linky.

Webové rozhraní pro dodavatele

Společnost Fuji Koyo Czech má rovněž B2B portál, určený pro dodavatele. Na něm jsou publikovány tzv. dodavatelské rozvrhy, které se aktualizují na základě již zmíněných výpočtů dle MRP II a následné simulace. Dodavatel o změně dat dostává informaci e-mailem a přihlašuje se na portál. Díky tomuto rozhraní vidí objednávky a data si může exportovat v různých formátech podle svých potřeb. Zároveň získává informaci, kdy a v jakém množství byl uskutečněn poslední příjem dodávky.

Obr. 8: B2B portál pro dodavatele
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Dodavatel zaznamenává pouze jednoduché údaje, jako jsou množství, typ posílaného vstupu a datum. Portál lze využít ve třech jazykových mutacích – češtině, angličtině a francouzštině.

Vyšší úroveň spolupráce s dodavatelem zahrnuje i tisk tzv. ASN kódů. Systém ASN (Advanced Ship Notice - rozšířené údaje o dodávce) pracuje na principu čárového kódu Barcode39. Ten umožňuje zápis informací o způsobu distribuce, ale i další údaje na úrovni palety zboží. Např. dodavatel vytvoří tento kód, vytiskne jej a označí jím balení. V okamžiku, kdy je ASN vytvořen, přichází e-mail: „Přibylo ASN na portálu pro tohoto dodavatele“. Pracovník logistiky tak ví, co je nebo bude naloženo a může dopředu odchytávat potenciální problémy. Je tak připraven na hladkou a rychlou přejímku zboží.

Dodavatelský portál představuje také nástroj pro zveřejnění důležitých informací, jako jsou standardy typu MMOG/LE, hodnotící dodavatelský řetězec ve všech podnikových procesech, specifikace formátu EDI zprávy, požadavek na zpětnou dohledatelnost a manuál portálu. Např. dokument pro zpětnou dohledatelnost obsahuje její definici a cíle. Ve Fuji Koyu Czech provedla Minerva první interní audit na standard MMOG/LE, který sestavili pro celosvětové použití automobilové asociace ODETTE a AIAG. Díky tomuto standardu je hodnocení dodavatelů v dodavatelském řetězci transparentní a jednoduché po celém světě. Navíc pomáhá kontinuálně zlepšovat interní procesy a slouží jako sebehodnotící nástroj.

Společnost uskutečňuje také výběrová řízení na dodavatele – má vlastní ratingový model. Nejprve se připraví poptávka na díly. Pokud je nabídka zajímavá, tak v prvním kroku proběhne audit dodavatele. Pokud vyhoví, dostává se do seznamu pro budoucí výběrová řízení. Ostatní nákupní činnosti se řídí předepsanou dokumentací a jejím sledem, který musí dodavatel dodržet (jde např. o logistický protokol, technické a kvalitativní specifikace).

Ukázková štíhlá výroba v QAD

Fuji Koyo Czech vyrábí 25 typů sloupků řízení na deseti výrobních linkách. Produkty se vyrábí dle kusovníku, a to v různých variantách. Proces výroby je dán tokem zakázky, resp. materiálu a uspořádáním linky. Řízení investic do strojního zařízení je přitom nastaveno tak, aby nebylo potřeba provádět významné zásahy do procesu výroby v jejím průběhu.

Operativní řízení výroby je založeno na principu elektronického kanbanu. Samotné výrobní linky se sestaví tak, aby mohly být řízeny prostřednictvím této metody. Na lince jsou vstupy pro všechny modely, linka se přestavuje pro konkrétní výrobní program tak, že se uzavřou některé vstupy. Pracovník tak nemůže sáhnout na nevhodný materiál a použít jej.

Plánování výroby je v QAD založeno na konceptu MRP II, který podle zákaznických rozvrhů a prognóz říká, kdy a co je nutné objednat. Materiál se dodává po paletách, v kratších i delších průběžných dobách, a to i přímo z Japonska. Paleta je od dodavatele označena čárovým kódem, který identifikuje výrobek i šarže. Kód se načte do systému QAD, celá nerozbalená paleta je umístěna v paletovém skladu a v QAD následně vedena jako zásoba. Potom následuje tzv. „rozbíjení“ palet do fyzických boxů, které reprezentují kanban dávky. Rozbíjení probíhá na základě tahových signálů na doplnění spádových skladů. Kanbanové boxy jsou pak převezeny do spádových skladů, odkud probíhá zavážení výrobních linek.

Obr. 9: Spádové sklady s kanbanovými boxy

Tah působí od konce. V okamžiku, kdy je linka připravena, jsou na jejím začátku k dispozici vstupní díly, které představují tzv. buffery. Samotné cesty ze skladu do výroby jsou speciálně uzpůsobeny do skluzů. Co skluz, to jeden artikl. Do skluzu se zezadu naskládají kanbany a zepředu je berou pracovníci na dílně. Tím je fyzicky zajištěna FIFO metoda (První do skladu – První ze skladu).

Obr. 10: Manipulace s kanbanovými boxy pomocí vláčku

Kanbanových okruhů (skladových procesů) je za sebou umístěno několik a každý má přiřazen určitý počet pracovníků, např. okruh na rozbíjení palet, okruh na zásobení výroby atd. Tahovým signálem pro doplnění linky (vstupního bufferu), je vždy spotřeba balení. Skladník sbírá prázdné boxy a skenuje čárové kódy prázdných boxů, to mu generuje seznam co má odkud a kam zavést. Podobně fungují také další návazné operace.

Na pozadí celého systému funguje rovněž dlouhodobější plánování materiálu a úzkých míst (montážních linek). Úzká místa jsou vzhledem ke znalosti celého řetězce dopředu spočítána. Přibližná budoucí potřeba jednotlivých výrobků je vykalkulována rovněž předem. Snahou je postavit celou výrobu "bez úzkých míst". Pokud se však nějaké omezení vyskytne (což je dle TOC samozřejmým pravidlem), tak je rozpoznáno a počítá se s ním v plánu výroby.

Tahové řízení je založeno na ladění průchodnosti výroby s cílem předcházet vzniku úzkých míst, a to tak, aby celý výrobní proces představoval jednu kapacitu a byl tedy sám o sobě jedním úzkým místem.

Přínosy a rozvoj systému QAD

Úspěšné nasazení systému bylo podmíněno dobrým zmapováním a navržením procesů v oblasti výroby a logistiky, jenž provedla společnost Minerva při úvodní studii. Provedení těchto činností vedlo k optimalizaci výrobního a logistického toku a zároveň i k finanční úspoře. QAD pomohl ve společnosti zmapovat a vytvořit průchod zakázkou, a to do nejmenšího detailu. Podle něj se zakázka také řídí. Cestou optimalizace kráčí společnost i nadále, a snaží se optimalizovat zejména vnitřní tok materiálu s ohledem na nárůst technologií v provozu.

S rozvojem společnosti stoupl i počet licencí, a to z původních 10 na současných 25. Celkový počet uživatelů dosahuje 40, díky licenční politice speciálně pro použití čteček, která počítá využití pro více uživatelů.

ERP systém QAD dnes obsluhuje kromě plánování a řízení výroby, EDI a čárových kódů také skladové hospodářství, nákup, prodej, ekonomiku a účetnictví. Systém pro Personalistiku a mzdy dodala Minerva v rámci celkového řešení a dodávky. Funkcionalita systému s možnostmi portálového řešení v současnosti společnosti Fuji Koyo Czech plně vyhovuje. Systém QAD je provozován na databázovém stroji Progress a operačním systému Linux. Administrace je řešena interně s pomocí technické podpory Minervy. Jednou z mála programových úprav, které byly v průběhu užívání systému uskutečněny, bylo zabudování kontrolních funkcí či přednastavení určitých polí pro vyplnění.


20.10.2009 - Hana Klčová - četlo 27865 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: