Strategie ISL

Zadavatelé z Ministerstva obrany ČR (MO ČR) a Armády ČR (AČR) definovali pro ISL tyto hlavní záměry:

1. vytvořit nástroj pro hospodárné řízení v době míru, ve stavu ohrožení i za války,
2. vytvořit jednotný prostředek pro všechny složky AČR s unifikovanou správou všech položek materiálu,
3. zajistit průhlednost výkonů jednotlivých složek,
4. zajistit maximální kontrolu nákladů (lidských i finančních zdrojů),
5. zvýšit pružnost a spolehlivost logistiky,
6. zajistit vzájemné vazby s externími systémy (NATO, parlament a další vojenské informační systémy).

Díky tomu, že rozhodnutí vytvořit ISL bylo přijato již v roce 1994, má AČR již nyní k dispozici funkční, jednotný a integrovaný informační systém pro logistiku - jeden ze základních předpokladů zapojení do logistického systému NATO.

Informační systém logistiky je komplexním systémem, který je přizpůsobován "na míru" pro daného zákazníka a zejména v případě vojenské logistiky, je přizpůsobení požadavkům konkrétní armády důležité. Při budování vojenského informačního systému logistiky (ISL) je nutno udělat nejprve strategickou analýzu a rozhodnout se, které části a v jakém pořadí mají být nasazeny. V dalším postupu je ISL vzhledem ke svému rozsahu obvykle budován přírůstkovou metodou a postupně jsou nasazovány jednotlivé jeho části podle priorit a časového rozvrhu stanoveného strategickou analýzou.

Úkolem ISL je poskytnout podporu vojenské logistice ve všech důležitých oblastech a stát se jednotným nástrojem pro všechny složky armády. Vojenský ISL je rozsáhlý informační sytém, který se vyznačuje:

1. bohatou funkčností - obsahuje řadu subsystémů pokrývajících svou funkčností různé oblasti logistiky (např. Řízení zásobování, Údržba výzbroje a techniky, Řízení logistiky atd.)
2. velkým počtem uživatelů - řádově se jedná o stovky až tisíce
3. velkým rozsahem území, které pokrývá - zpravidla se jedná o území celého státu, ale i o podporu zahraničních misí vně území daného státu.

Jakou má ISL architekturu?

ISL je navržen jako centralizovaný distribuovaný systém. Síť serverů pokrývá celé území země. Servery jsou spojeny sítí WAN, telefonními linkami nebo, není-li elektronické spojení možné, jsou data šířena vhodnými médii, např. CD-ROM. Databáze ve všech serverech jsou aktualizovány pomocí funkce Distribuce dat, takže všechna data jsou konzistentní a aktuální. Hlavním cílem navržené architektury ISL je umožnit nezávislou práci v různých místech a přitom poskytnout možnost centrálně řídit logistiku.

Při vývoji ISL byly použity moderní informační technologie. Aplikace je vybudována s použitím víceúrovňové architektury klient/server s grafickým uživatelským rozhraním. Celý proces vývoje softwaru je podporován tzv. technologickou linkou, složenou z mnoha softwarových nástrojů jako CASE (Computer Aided Software Engineering), generátory zdrojových kódů, nástroji pro automatické testování softwaru, metodologiemi a pracovními postupy. Vývojoví pracovníci tak mohou své úsilí napřít do tvůrčí práce a rutinní činnosti přenechat softwarovým nástrojům.

Jakou má ISL funkční strukturu?

Ve funkční struktuře ISL jsou zapracované pouze základní funkce (moduly), které jsou určeny převážně k zabezpečení funkcí logistiky v oblastech materiální a zásobovací a v oblasti údržby a oprav. Z hlediska vnějších vztahů jsou v ISL zapracované vazby na další organizace a informační systémy a jsou to zejména: Finanční informační systém, NAMSA (agenturu pro údržbu a zásobování NATO), Štábní informační systém, Personální informační systém, Státní informační systém, Parlament ČR, LOGFASS, SHARE.

Funkční struktura ISL

Klikněte na obrázek pro zvětšení

Jako uživatel na nejnižším stupni, jsem používal informační systém logistiky v omezené formě. To znamená, že jsem měl omezený přístup jen do vybraných struktur ISL. ISL jsem používal hlavně pro přehled jednotlivých druhů materiálu, jejich počtů, životnosti. Při nákupu materiálu jsem přiděloval KČM (katalogové číslo materiálu). Veškerá evidence materiálu se vkládala přes Evidenčně účetní pracoviště na základě účetních dokladů a Seznamů vydaného materiálu atd. Proto Vám nyní přiblížím vybrané moduly ISL, s kterými jsem pracoval.

Modul Katalog, který je srdcem ISL a slouží ostatním modulům a subsystémům jako zdroj informací o materiálech, jejich KČM (katalogové číslo materiálu) a poskytuje podporu pro kodifikaci materiálu podle pravidel Kodifikačního systému NATO. Dále umožňuje výměnu dat s ostatními členskými zeměmi NATO i s přidruženými zeměmi prostřednictvím elektronické poštovní služby NMBS (NATO Mail Box System).

Evidence materiálu (EM) je druhý základní modul ISL. Je to nástroj pro řízení centrální evidence materiálu a vytváří základ jednotného zásobovacího systému. Umožňuje předávání informací o pohybech materiálu Finančnímu informačnímu systému (FIS).

Hlavní cíle Evidence materiálu jsou:

1. vytvořit základ pro jednotný systém zásobování,
2. centrálně vést evidenci materiálu,
3. zabezpečit přenos informací o pohybech materiálu do FIS.

Subsystém Řízení zásobování (SŘZ) je vytvořen proto, aby v rámci finančních a materiálových limitů vytvořil optimální hmotné podmínky pro plnění úkolů ozbrojených sil. SŘZ se skládá ze dvou dílčích subsystémů: Řízení zásob a Řízení distribuce.

Subsystém Řízení zásob

Tento subsystém podporuje plánování a zajišťování materiálu. Skládá se z těchto modulů:

1. Opatřování

Jde o jednu z nejdůležitějších činností vojenské logistiky je zabezpečování vojsk materiálem, výzbrojí a technikou. Značná pracnost přitom souvisí zejména se zabezpečením provozuschopnosti techniky náhradními díly a včasným zásobením jednotlivých součástí municí při minimalizaci skladových zásob, jež vážou značné finanční a lidské zdroje. Nejprve je nutné stanovit objektivní potřeby. Aby bylo možné analyzovat aktuální situaci, je nutné porovnat aktuální stav zásob na skladě (EM) s normami pro jednotlivé útvary (Logistické požadavky). Dále je nutné určit očekávanou spotřebu, a to na základě znalosti předchozí spotřeby (EM) a na základě známé předchozí a budoucí činnosti armády (subsystém Údržba výzbroje a techniky). Uvážit je třeba očekávanou dodací lhůtu a dobu použitelnosti materiálu, která je stanovena v EM, procento opravitelnosti výzbroje (Katalog) a další vlivy.

Výsledkem je objektivní zhodnocení budoucích potřeb armády. Tento výsledek je ovšem nutné modifikovat podle přiděleného rozpočtu. Ten lze získat v systému Plánování, programování a tvorba rozpočtu (PPBS - Planning, Programming and Budgeting System). Takto upraven je výsledek připraven pro realizaci (Pokyny k akvizici a zajišťování). Údaje o nadbytečném a neupotřebitelném materiálu jsou předávány do modulu Likvidace a vyřazování.

Hlavní cíle modulu Opatřování jsou předpovídat potřeby armády a porovnávat je s dostupnými zdroji, vytvořit objektivní informace pro rozhodování odpovědných vedoucích pracovníků, poskytnout údaje potřebné k vytvoření pokynů k akvizici a zajišťování, upozornit na přebytky a navrhnout způsob jejich zpracování.

2. Pokyny k akvizici a zajišťování

Účelem tohoto modulu je poskytnout podporu při rozhodování o tom, jaký materiál a v jakém množství bude pro armádu zajištěn (nákupem, výrobou). Hlavním vstupem tohoto modulu jsou údaje z modulu Opatřování.

Pokyny k zajišťování hmotných potřeb armády vytvořené modulem Opatřování, po doplnění o další pokyny, jsou spojovány do požadavků, které jsou v rámci hierarchické struktury armády schvalovány a předávány do akvizičního centra. Na základě toho jsou s dodavateli uzavírány smlouvy. Informace o individuálních očekávaných dodávkách jsou předávány na lokální servery (ve skladech vybavených modulem Příjem), které na základě těchto informací zajistí příjem zboží od dodavatele. Po fyzickém převzetí dodávky jsou data o postupném plnění nasmlouvaných dodávek odesílána z modulu Příjem na centrální server do modulu Pokyny k akvizici a zajišťování. Hlavním cílem modulu Pokyny k akvizici a zajišťování je tvorba, schvalování a kontrola pokynů k akvizici a zajišťování, evidence a sledování plnění uzavřených smluv a poskytování údajů z uzavřených smluv potřebných při příjmu materiálu.

3. Pokyny k distribuci

Účelem tohoto modulu je vytvářet pokyny pro doplňování úrovně zásob podle množstevních standardů jednotlivých součástí armády. Pokyny k distribuci jsou dávány na základě požadavků na materiál od součástí armády (vkládaných na lokálních serverech pomocí modulu Pokyny k distribuci) anebo na základě parametrizovatelné automatické kalkulace porovnáním aktuálního stavu zásob (EM) se standardy pro jednotlivé součásti (Logistické požadavky). Pokyny k distribuci jsou odesílány na lokální servery vydávajících skladů (ústřední sklad nebo vojskový útvar) k realizaci. Hlavní cíle modulu Pokyny k distribuci jsou umožnění kontroly distribučního procesu v armádě, automatické nebo ruční vytváření pokynů k distribuci a správa požadavků na materiál.

Subsystém Řízení distribuce

Subsystém Řízení distribuce se skládá z těchto modulů:

1. Pohyby materiálu - základní nástroj pro podporu fyzických pohybů materiálu v rámci armády.
2. Příjem - základní nástroj pro podporu fyzických pohybů materiálu od civilních organizací do armády.
3. Skladování - podporuje ukládání materiálu na místa uložení ve skladu, inventarizaci, údržbu materiálu při dlouhodobém skladování atd.
4. Výdej - podporuje činnosti spojené s přípravou položek z míst uložení ve skladu na základě pokynů jiných modulů ISL.
5. Likvidace a vyřazování - podporuje proces vyhledávání položek pro vyřazení, schvalování jednotlivých doporučení k vyřazení materiálu, sledování procesu realizace fyzické likvidace nebo odprodeje určeného materiálu.

Úspěch velkých softwarových projektů je na jedné straně dán jasnou představou zákazníka jako budoucího uživatele o tom, co od informačního systému očekává, a na druhé straně schopností vývojového týmu realizovat zákazníkovy vize a vyvinout vysoce kvalitní software, jenž uspokojí všechny jeho požadavky.

Lze říci, že při vývoji Informačního systému logistiky byly oba předpoklady splněny, a vývoj byl proto úspěšný. Je nezbytné konstatovat, že cesta k úspěšnému řešení nebyla vždy lehká a obě strany, zákazník i řešitel, se v jejím průběhu museli mnohé naučit a museli hledat optimální řešení obtížných situací. Z praxe mohu díky osobním poznatkům potvrdit, že zavedení ISL do rutinní činnosti pracovníků logistiky resortu MO přineslo určité zjednodušení a zefektivnění všech logistických činností a v neposlední řadě z dlouhodobého hlediska i úsporu finančních prostředků.

21.04.2004 - Jiří Pomazal - četlo 27660 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)
M. Lorenc		30.04.2005 12:35:14
Příspěvek uvádí nesprávné údaje. Např. o vytvoření ISL bylo snad rozhodnuto již v roce 1993, leda že výběrové řízení na dodavatele bylo míněno jako vtip. Dikce příspěvku ovšem odpovídá období před tímto rozhodováním. Neobsahuje ani nejmenší pokus o podložené zhodnocení současného stavu a průběhu vývoje, pokud se za to nepovažuje kategorické vyhlášení úspěšnosti.