Diskuze

Nemocniční informační systémy: Vize budoucnosti

Co musí umět dnešní nemocniční informační systém (NIS)? Jaký bude NIS budoucnosti? O těchto a dalších otázkách spojených s informatikou ve zdravotnických zařízeních diskutovali prof. Dr. Britta Böckmann (Fachhochschule Dortmund), Gerald Götz (Sana Kliniken AG), Volker Hofmann (InterSystems) a prof. Dr. Paul Schmücker (Hochschule Mannheim). Toto mimořádné vydání diskuse zaměřené na problematiku zdravotnictví jsme připravili ve spolupráci se společností InterSystems.

Co musí umět dnešní systém NIS? Pokud se podíváme na vývoj trhu s NIS v několika posledních letech, uvidíme, že se nároky na NIS podstatně zvýšily.

Volker Hofmann: NIS musí fungovat nejen při běžném provozu, ale musí být přínosem též ze strategického hlediska. To souvisí s procesy a s jejich integrací. Proto také hovoříme o podnikovém informačním systému. Myslím, že takovýto systém budoucnosti se musí umět vyvíjet spolu se vzrůstajícími požadavky a podporovat nové modely podnikání.

Britta Böckmann: Podle mého názoru diskusi o požadavcích na NIS nelze oddělit od otázky, čeho vlastně mohou nemocnice zavedením takových systémů dosáhnout. Většina použije jen zlomek funkcí. Zároveň je nutno konstatovat, že dnešní systémy jsou sice funkčně velmi bohaté, přesto však často nedokážou lékařům při jejich práci efektivně pomoci.

NIS tedy byly vyvíjeny bez ohledu na potřeby uživatelů. Jak je to možné?

Gerald Götz: Jedním z důvodů je, že toto odvětví léta trpělo tím, že požadavky na NIS nevycházely ze strany klinik. Vlastnosti, které by NIS měl mít, obvykle sepisovali externisté či poradci. Pak bylo na představivosti dodavatele, aby poznal či odvodil požadavky, které se za nimi skrývaly a definoval potřebné funkce. A často právě na tomto projekt ztroskotal, neboť očekávání a požadavky nebylo možné s existujícími funkcemi vůbec sladit.

Paul Schmücker: Pokud jde o tuto otázku, musíme mít trochu pochopení pro situaci jak v nemocnicích, tak u dodavatelů. V nemocnicích se setkáváme s obrovskou rozmanitostí a komplexností, takže vyhovět všem rozmanitým požadavkům je velmi těžké.

Jak se nejlépe vypořádat s touto komplexností?

Paul Schmücker: Zřejmě potřebujeme nový software.

Gerald Götz: Já bych to tak neviděl. Potřebujeme především úplně jiný pohled na procesy a postupy v nemocnici. Lékaři a personál na klinikách v Německu mají ve světovém srovnání největší erudici, ale nikdy se nenaučili navzájem spolupracovat. Software, který např. umožňuje efektivněji využívat personál v nemocnici, už existuje. Něco takového mohou NIS bezpochyby podpořit. Ovšem v posledních deseti letech k tomu investoři ještě nedošli.

Britta Böckmann: Já bych tady viděla spojitost. Přece jen si myslím, že v mnoha oblastech potřebujeme nový software. Ne v administrativě, ale v oblasti řízení zdrojů. Ale když se podíváme na to, jak podpořit práci lékařů, stávající software by si zasloužil vylepšení. Je tedy pravda, že potřebujeme jiný software či, řekněme, že je třeba, aby dodavatelé NIS uvažovali o softwaru trochu jiným způsobem.

Volker Hofmann: Ale změnit uvažování musí také nemocnice. Když se podíváte, jakou pozici mají v nemocnicích oddělení IT, zjistíte, že je to často úsek, který je zodpovědný za provoz, ovšem nenese žádnou zodpovědnost za to, zda jsou IS/ICT úspěšně využívány pro podporu např. klinického dotazování. Když pak musí hledat řešení problémů a zároveň disponuje jen omezenými prostředky, vede to nakonec k tak živelnému růstu softwaru, jaký je v nemocnicích obvykle vidět.

Znamená to, že problém spočívá ve všeobecném podceňování IS/ICT v nemocnicích?

Britta Böckmann: Musím nesouhlasit. Na Fachhochschule Dortmund jsme nedávno dělali výzkum mezi nemocnicemi. Ptali jsme se na strategii v oblasti IS/ICT, její odvození od celopodnikové strategie, výši rozpočtu na IS/ICT a další důležité otázky. Více jak 40 % nemocnic postupuje podle předem stanovené informační strategie, lidé si už uvědomili, že je to důležité. Není sice vždy odvozena od celopodnikové strategie a pravděpodobně také není uplatňována tak důsledně, jak by bylo žádoucí, ale období živelného růstu, jaké jsme zažívali ještě před deseti lety, se pomalu chýlí ke konci.

Paul Schmücker: Živelný růst je již do značné míry za námi, ale téma samotné ještě není dobře přijímáno na všech úrovních. Znám mnoho příkladů, kdy představenstvo společnosti vnímá informační strategii spíše jako nutné zlo. Dobrý plán IS/ICT znamená hodně práce a to si často malá a středně velká zařízení nemohou dovolit, anebo zaměstnanci v IT nemají dostatek prostoru, aby na něčem takovém pracovali.

Právě jste popsali, jaké problémy v nemocnicích existují. Vznikají také některé z nich politickými vlivy?

Britta Böckmann: V minulosti jsem pracovala pro výrobce NIS a můžu vám říct, co bylo na obecném politickém rámci zoufalé. Například časové plánování. Na straně výrobce jste často vystaveni obrovskému časovému tlaku v závěru roku, protože podmínky plynoucí z politického zadání nejsou známy dostatečně dopředu, takže nakonec už nejste schopni zákazníkům poskytnout odpovídající službu.

Gerald Götz: Politika je často používána jako výmluva pro nedostatek inovací. To podle mě není správné. Nemocnice není instituce, ale poskytovatel služeb. A říkat, že postrádáme politický rámec, abychom mohli investovat, mi připadá podivné, protože potenciálu je zde dostatek.

Paul Schmücker: Není to jen vina politiky. Ona stanovuje rámec, ale pak při zpracování plánů přichází ke slovu v mnoha případech samospráva, která je často velmi těžkopádná. Pak jsou tu poskytovatelé, servisní organizace a konečně pacient. Chyba může nastat kdekoli v tomto řetězci. Ale politika stanovuje pouze rámec, nic víc.

Britta Böckmann: Ten rámec je ale mnohdy nedostačující. V některých oblastech bych chtěla vidět víc odvahy. Například HL7 se u nás postupně prosadil jako standard. Ale mohli jsme ho mít o deset let dříve. Proč stát nestanoví nějaké rámcové podmínky, podle kterých by některé věci byly závazné? Tak aby to nebyly teprve nemocnice, kdo musí vytvářet na trhu dostatečný tlak, který přiměje výrobce k aktivitě. Proč nejsou politici odvážní a neuzákoní některé standardy?

Vedle politických podmínek hraje vždy důležitou roli financování. Jak hodnotíte současnou situaci z tohoto hlediska?

Britta Böckmann: V současnosti můžeme vidět, že všechny německé nemocnice jsou vybaveny nějakým základním nemocničním informačním systémem a my se tedy ocitáme v prostředí čistě destruktivní konkurence. Výrobci musí pro své produkty otevřít mezinárodní trhy, kde vydělají peníze a vyvinou nové technologie, které pak přinesou zpět na německý trh.

Paul Schmücker: Nemyslím si, že na trhu vládne čistě destruktivní konkurence. V nemocnicích se nyní prohlubuje funkční průnik, což vede k nárůstu digitalizace. Společnosti přitom v nemocnicích rozšiřují spektrum aplikací pro své produkty. V konkurenčním prostředí tak lze vysledovat spíše konsolidační trend.

Mnoho výrobců se pokouší vydělat peníze nikoli prodejem samotného produktu, ale konzultacemi a podporou. Co si o tom myslíte?

Volker Hofmann: Trh s NIS je v současnosti v katastrofální finanční situaci, protože se výrobci snaží podbízet cenami. Ale z dlouhodobého hlediska musí vydělávat peníze a dělají to samozřejmě přes údržbu a služby. Systémy a software však musí posílit pozici zákazníka a umožnit mu, aby sám mohl řešit řadu věcí, za které dnes musí platit. Proto by se v podnikových informačních systémech měl klást důraz na přidanou hodnotu, nikoli na oblast služeb.

Britta Böckmann: Výrobci si také s touto strategií nedělají žádné násilí. V současnosti si účtují vysoké částky za implementaci, protože nemohou vydělat na produktu. Výsledkem je, že projekty jsou neuvěřitelně složité a nákladné, což nemocnice od výměny NIS odrazuje. Proto je také na trhu tak malý pohyb. Z tohoto důvodu potřebujeme standardizované systémy, které jsou připraveny k implementaci. A nemocnice musí poněkud ustoupit od individuálních potřeb, budou však za to mít finančně dostupné projekty.

Zleva: prof. Dr. Paul Schmücker, prof. Dr. Britta Böckmann, Gerald Götz, Volker Hofmann
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Výměna NIS tedy není z finančního hlediska moc přitažlivá. Dokážete jako výrobce přesvědčit zákazníka argumenty týkajícími se funkčnosti produktu?

Gerald Götz: Nikdy jsem se nesetkal s nikým, kdo by nějaký NIS měnil z funkčních důvodů. Znám jen případ, kdy jedna organizace koupí druhou a její management není spokojen s novým systémem a jeho poskytovatelem. Proto vypíše výběrové řízení na novou dodávku.

Paul Schmücker: Musíte ale také zohlednit, co výměna NIS znamená – totiž odstavení systému na nejméně několik měsíců.

Volker Hofmann: Ano, pokud jen vyměňuji systém. Ale pokud měním strategii, uvažoval jsem o svých podnikových datech a kladl si otázku, čeho chci novou strategií dosáhnout a s jakými investicemi musím počítat, pak se to vyplatí. To je ale ovšem úplně jiný přístup.

Vraťme se ještě jednou k funkční úrovni. Co by mohl výrobce na NIS změnit, aby vynikl mezi konkurenty a motivoval uživatele ke změně?

Britta Böckmann: Tady je velký potenciál v rozhraních. U dnešních NIS nejsou uživatelská rozhraní vytvořena tak, aby skutečně intuitivně podporovala lékařské či pečovatelské workflow. Uživatelské rozhraní u klasických NIS je vlastně zastaralý model. Myslím, že výrobci mají velkou šanci získat podporu lékařů a pečovatelů.

Volker Hofmann: To ale nebude z pohledu výrobce vnímáno jako priorita, protože ti mají úplně jiné problémy.

Gerald Götz: Výrobce ovšem může prodat nějaký produkt jen tehdy, pokud najde zákazníka.

Volker Hofmann: Ale při současné situaci na trhu si také musí klást otázku, zda získá zpět peníze ve smyslu návratnosti investice. A odpověď na tuto otázku může být "ne".

Britta Böckmann: Zkusme si ale představit, že by dnes existoval výrobce NIS, který by přišel s nějakým inovativním rozhraním, jež by bylo schopné inteligentně fungovat s nejrůznějšími nástroji a nabízet uživateli, co právě potřebuje. Myslím, že to by byl obrovský hit. Současné NIS se přece moc neliší, ale tohle by bylo skutečně něco jiného.

Paul Schmücker: Kdyby takové rozhraní bylo vytvořeno pro uživatele přívětivě, pak by znamenalo opravdu přínos. Lidem by se uvolnily kapacity pro jiné činnosti. Proto i v akademické sféře podporujeme výuku použitelnosti, resp. využitelnosti informačních systémů.

To by byl důvod pro výměnu NIS v budoucnosti. Z jakých důvodů byste uvažovali o výměně NIS dnes?

Gerald Götz: Ve sdružení Sana by jedním důvodem bylo, kdyby jedna nebo jen velmi málo klinik ještě používalo nějaký konkrétní systém, který se ze střednědobého hlediska nehodí k našemu základnímu portfoliu.

Britta Böckmann: Aby bylo možné na tuto otázku odpovědět, musíme se zamyslet, kam vlastně hodláme s NIS směřovat, tedy k propojení ambulantní a stacionární oblasti zdravotní péče. Pokud jsme zajedno v tom, že chceme dosáhnout právě tohoto cíle, zjistíme, že pro dnešní poskytovatele NIS toto vůbec není téma.

Paul Schmücker: To by se dalo změnit nejlépe pomocí platforem, uživatelsky přívětivých vývojových rozhraní a celopodnikových datových modelů, které propojí různé aplikace a systémy. A ty již přece dnes zčásti existují. Jsou to produkty výrobců, kteří působí nejen v oblasti zdravotnictví.

Britta Böckmann: Potřebujete ovšem také primární systémy, abyste ty platformy mohli obsluhovat. A já neznám žádný NIS, který by například používal servisně orientovaný přístup a podporoval předávání objednávek přes hranice jednotlivých sektorů. Nechci přece, aby se z těchto NIS staly monolity přesahující jednotlivé instituce; naopak musí prohloubit koncept platformy.

Volker Hofmann: I v této diskusi přesahující jednotlivé instituce jsme se rychle dostali zpět k otázce podnikových modelů. Momentálně ale neznám žádný provozní model, který je dostatečně trvalý, aby bylo provozování takové platformy finančně únosné.

Říkáte, že cesta musí vést směrem k platformám. Jaké jsou předpoklady, aby se tento přístup prosadil?

Gerald Götz: Jedním předpokladem je zavedení standardů. Bez nich to nejde. Budeme s naším sdružením i dalšími nemocnicemi bojovat za standardizaci, tak aby výrobci systémů mohli tyto specifikace implementovat.

Paul Schmücker: Co ale též potřebujeme, je pořádné zhodnocení situace, kdy se vědecky a nezávisle prokáže, jaké investice jsou potřebné a jaká bude výsledná přidaná hodnota.

U koncepce platformy však také vždycky existují pochybnosti, že některé technologie vedou do slepé uličky. Jakou perspektivu má koncepce platformy?

Volker Hofmann: Musíme vytvořit takový produkt, který bude funkční ještě za deset let. To začíná už u integrátoru, který je schopen zaznamenat věci tak, jak jsou k dispozici dnes, ytvořit z nich informační model a aplikovat ho na analyzovaný výstup. O to se ostatně v naší společnosti pokoušíme s NIS TrakCare. Nejdříve jsme analyzovali německý i další trhy a vedli řadu rozhovorů, abychom se rozhodli, zda a jakým způsobem bychom se chtěli prezentovat s TrakCare.

A jak těžké je pro poskytovatele přijít na trh s NIS s nějakým novým produktem?

Volker Hofmann: Je to velmi těžké. I jako výrobce potřebujete na trhu nějakou jistotu. Musíte proto oslovovat zákazníky, kteří mají jasnou vizi do budoucnosti, a nechtějí jen dodavatele, nýbrž také partnera, který by s nimi byl ochoten jejich vizi uskutečňovat. K tomu ještě přistupuje pochopitelná otázka referencí a zde se počítají jen ty z Německa. Ale pokud jste ve 30 zemích instalovali produkt se všemi lokálními specifiky, je dost pravděpodobné, že to zvládnete i ve 31. zemi. Hlavní je nalézt podnikový model, který bude základem pro dlouhodobé obchodní vztahy mezi výrobcem a uživatelem. Chceme přitom zůstat věrni naší vizi a nebudovat jen vztah dodavatel-zákazník, nýbrž vytvořit partnerství.

Pokuste se, prosím, na závěr o pohled do budoucna: Jak bude vypadat NIS budoucnosti a jak se bude vyvíjet trh z pohledu výrobců?

Britta Böckmann: Myslím, že alespoň v Německu bude pokračovat trend široké škály specializovaných systémů a poskytovatelů. NIS tak nakonec bude hrát ještě důležitější úlohu jak při integraci informací, tak i jako nástroj pro ovládání procesů. Doufám, že se najdou noví poskytovatelé, kteří dokážou vybudovat rozumné intuitivní rozhraní. Z výrobců přežijí jen ti, kteří podnikají v mezinárodním měřítku, protože německý trh prostě není dostatečně výnosný, aby mohl financovat potřebné inovace. Proto se domnívám, že středně velké společnosti, které ještě na trhu s NIS podnikají, zmizí.

Gerald Götz: Moje prognóza je, že v polovině příštího desetiletí budeme svědky vývoje, kdy se všichni budou snažit, aby za pomoci platforem vytěžili z existujících systémů maximum. Objeví se i noví poskytovatelé, kteří vstoupí do těch organizací, kde se vyplatí uvažovat o konsolidaci stávajících systémů. Ale opravdovými inovátory jsou malé a středně velké podniky. Ty musí dosahovat zisku a zachovávat přitom přístup orientovaný na zákazníka. A dosud se jim to daří docela dobře.

Paul Schmücker: V poslední době jsme zažili především konsolidaci trhu. Mnoho malých poskytovatelů bylo převzato velkými společnostmi. To bude pokračovat i nadále. Sázím na to, že se objeví více poskytovatelů integračních platforem, tedy vývojových prostředí. Také se domnívám, že dojde k internacionalizaci poskytovatelů nebo že se prosadí systémy, které přesahují jednotlivá odvětví, například pro archivaci či personalistiku.

Volker Hofmann: Jsem si jistý, že na trh výrobců vstoupí mezinárodní hráči. Zaprvé z toho důvodu, že podnikají v dalších oblastech, které jim umožní získat potřebné finance, ale také proto, že již mají rozsáhlé zkušenosti. Společnosti, které mají své vize a dokážou je realizovat, budou těmi, kdo se ve střednědobém výhledu prosadí.


19.12.2010 - Martin Schmitz-Kuhl - četlo 9460 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: