Diskuze

J. Šmarda: Budoucnost patří cloudovým řešením a talent managementu

Společnost Vema vyvíjí a dodává podnikové informační systémy již od roku 1990. Zaměřuje se na automatizaci a řízení lidských zdrojů, ekonomiky a logistiky v organizacích nejrůznějších typů a velikostí. Vema patří k průkopníkům v oblasti cloud computingu. Její řešení V4 Cloud, které rozvíjí již od roku 2005, je nejúspěšnější službou svého druhu na českém i slovenském trhu. Jaké jsou perspektivy cloudových řešení? Jaké další trendy se budou v oblasti podnikových informačních systémů prosazovat do budoucna? Na tyto i další otázky odpověděl v exkluzivním rozhovoru pro CVIS.CZ a časopis IT Systems Jaroslav Šmarda, místopředseda představenstva a ředitel obchodně-provozní divize společnosti.

Cloud computing je zřejmě nejvýznamnějším IT trendem současnosti. Jaké vidíte jeho perspektivy v nejbližších letech a dlouhodobém časovém horizontu?

Myslím si, že cloudová řešení jsou v podstatě jedinou variantou budoucnosti realizace podnikových informačních systémů. Pod cloudovým řešením přitom rozumím především takové řešení, kdy jediná instalace aplikačního softwaru obsluhuje mnoho klientů.

V konkrétním případě naší společnosti Vema jedna instalace personálního informačního systému a systému pro podnikovou ekonomiku a logistiku obsluhuje zhruba 490 zákazníků, tj. podniků a jiných organizací v České republice i na Slovensku. To uvádím jen pro ilustraci, že cloudová řešení úspěšně fungují už dnes.

Domníváte se tedy, že víceklientská architektura bude hrát při poskytování ERP řešení v cloudu hlavní roli? Co je hlavní bariérou pro jejich širší nabídku?

Nenapadá mne žádný rozumný důvod, proč by měly být podnikové systémy v budoucnosti provozovány jinak, a to jak z hlediska efektivnosti, tak i spolehlivosti, bezpečnosti a celkové kvality.

V současnosti není k dispozici dostatek podnikových aplikací vhodných pro provozování v cloudu. Ty musí být totiž vyvinuty natolik univerzálně, aby zvládly zpracování dat všech klientů. Nemůže být tedy jedna instalace softwaru dedikovaná pro jednoho zákazníka a jiná s určitými úpravami pro druhého. Individuální parametrizace pro jednotlivé zákazníky musí být součástí dat.

Řada poskytovatelů, a myslím tím i velké světové dodavatele podnikových informačních systémů, takové aplikace dosud nemá.

Došlo za poslední dva roky, co jsme spolu hovořili naposled, k nějakým významným změnám na globálním a českém trhu s pronájmem podnikových aplikací?

Na globálním trhu podnikových aplikací došlo v poslední době k výraznému posunu právě směrem ke cloudovým řešením. Například v oblasti personálních informačních systémů, kterým se Vema primárně věnuje, přední světoví dodavatelé do budoucna neuvažují o jiném řešení než o cloud computingu. Ti největší z nich, kteří cloudová řešení neměli, již dávno skoupili firmy specializované na příslušné technologie, aby se od nich naučili, jak co nejdříve připravit adekvátní nabídku v této oblasti. A momentálně svádějí boj o to, kdo z nich do budoucna ovládne trh personálních informačních systémů. Cloudová řešení tedy chápou jako nutnou podmínku k ovládnutí trhu.

Jaký odhadujete další technologický vývoj víceklientské architektury? Domníváte se, že existuje prostor pro pronájem ERP systémů, které jsou zákazníkům uzpůsobovány na míru (tzv. one-to-one řešení)?

Uživatelské přizpůsobení podnikových aplikací potřebám konkrétních klientů je důležité, i když nakonec řada klientů zvolí standardní řešení kvůli pracnosti a ceně těchto přizpůsobení. Je to úplně stejné, jako když si kupujete auto a zvažujete dokoupení paketu nejnovější elektroniky. Řada z nás pak při pohledu do ceníku zvolí spíše standardní výbavu. Uživatelská přizpůsobení jsou vždy drahá. Možnost uzpůsobení na míru je častým neoprávněným argumentem proti cloudovým řešením těch dodavatelů, kteří je nemohou zákazníkům nabídnout.

Jakým způsobem řešíte situace, kdy váš zákazník požaduje individuální úpravu v rámci cloudového řešení?

Uvedu několik příkladů. V případě, že některý z našich zákazníků vyžaduje například určitou úpravu funkce výpočtu mezd, pak jediným správným řešením je parametrizace standardního algoritmu výpočtu mezd tak, aby stejná funkce zvládla i takový výpočet mezd. Jediným čistým řešením je jedna standardní parametrizovaná funkce, kterou používají všichni zákazníci, a to bez ohledu, zda se jedná nebo nejedná o cloudové řešení. A mají z něj užitek všichni naši zákazníci.

Pokud místní implementační partner některého ze zahraničních dodavatelů vytvoří pro svého zákazníka vlastní funkci výpočtu mezd, pak nastane problém při přechodu na novou verzi systému.

V případě specializovaných funkcí, sestav a dalších výstupů určených jedinému zákazníkovi je nejvhodnější použít některý ze skriptovacích jazyků, umožňujících rychlý a pohodlný vývoj a snadnou údržbu. V našem případě se jedná o jazyk Python. Takové funkce se pak mnohem pohodlněji a bezpečněji provozují na našem vyhrazeném cloudovém serveru s možností monitorování a okamžitého zásahu v případě nějakých problémů než u zákazníků na jejich serverech. I tady spatřuji jasnou výhodu cloudového řešení na bázi víceklientské architektury proti tzv. one-to-one řešení.

Z hlediska uživatelského přizpůsobení na klientské straně pak obě porovnávané architektury hodnotím jako srovnatelné, a to za předpokladu, že na straně uživatele se vždy použije technologie tenkého, resp. nulového klienta.

Aby mohla být cloudová řešení nasazena na kritické procesy, musí poskytovatelé garantovat jejich dostupnost po možném výpadku, a to často i v řádu hodin. Nemohou však nést odpovědnost za internetovou infrastrukturu, která se nachází mezi datovým centrem a zákazníkem. Zajištění garancí od více poskytovatelů tak může celkové řešení výrazně prodražit. Mohou pronajímané ERP systémy pokrývající kritické procesy najít širší praktické uplatnění a za jakých podmínek?

Toto je další z argumentů proti cloudovým řešením, který už dle mého názoru prakticky ztrácí smysl. Spousta organizací je dnes plně závislá na internetu. Myslím tím například podniky se zahraničními vlastníky, jejichž sítě jsou trvale online propojeny. Hlavní funkce řady organizací je na trvalém připojení k internetu plně závislá. Přes internet organizace komunikují s bankami, s organizacemi státní správy a používají datové schránky.

Například náš server V4 Cloud je umístěn na páteřní síti s redundantním připojením, a s garantovanou 99,9% dostupností. V případě překopnutí kabelu se během 15 vteřin přístup k serveru přepne a V4 cloud je opět dostupný.

Na poskytování informačních systémů formou cloudové služby jste získali certifikáty od IQNet a CQS pro management kvality. Můžete objasnit, proč je tato certifikace důležitá a jaký význam má pro vaše zákazníky?

Vzhledem k tomu, že naše cloudové řešení využívá téměř 500 zákazníků, je nezbytné veškeré procesy spojené s provozováním služby V4 Cloud standardizovat a řádně zdokumentovat. Následná certifikace, dozorové a recertifikační audity spojené s managementem kvality těchto procesů dávají zákazníkům záruku pro poskytování naší služby.

Významným faktorem při rozhodování mezi cloudovým řešením a klasickým nasazením aplikací na servery zákazníka může být zajištění bezpečnosti. Jaké máte zkušenosti s požadavky v této oblasti a jaké bezpečnostní standardy splňuje V4 Cloud?

V4 Cloud byl navržen od počátku s ohledem na co nejvyšší možné zabezpečení. Samotná autentizace a komunikace mezi klienty a službou V4 Cloud je zabezpečená standardy PKCS. To znamená na stejné úrovni jako například internetové bankovnictví. Klienti pro přístup používají osobní certifikáty, které jim naše společnost vydává na zabezpečeném USB PKI úložišti (bez možnosti stažení/zkopírovaní certifikátu), chráněné PIN kódem.

Provozní zabezpečení služby V4 Cloud se řídí interními směrnicemi, pravidly a metodikami. Ty podléhají pravidelným revizím a recertifikaci, pro zajištění maximální možné kvality služby (ISO 9001) a taky bezpečnosti.

Jaké máte zkušenosti se zabezpečením dat proti interním hrozbám u vašich zákazníků?

Personálně citlivá data zpracovávaná a ukládaná v našich systémech mají zpravidla největší hodnotu právě uvnitř dané organizace, která je naším zákazníkem. Proto je třeba poměrně složitě řešit zabezpečení proti interním hrozbám, které by mohly znamenat zneužití dat. Zabezpečit data organizace proti pracovníkům interního IT oddělení je však prakticky nemožné.

Dá se proto říct, že při umístnění těchto dat mimo interní prostředí zákazníka a současném vysokém zabezpečení vzdáleného přístupu jenom pro minimální okruh autorizovaných pracovníků, jsou rizika zneužití výrazně minimalizovaná.

Jaroslav Šmarda

Po absolvování inženýrského studia na Fakultě elektrotechnické VUT v Brně pracoval do roku 1990 jako programátor v Podniku výpočetní techniky v Brně. V roce 1990 se stal spoluzakladatelem společnosti Vema, dodavatele IT řešení pro řízení lidských zdrojů, ekonomiky a logistiky. Zastával funkci vedoucího vývojového oddělení a technického ředitele. V devadesátých letech absolvoval bakalářské studium ekonomie a managementu na Masarykově universitě v Brně. Titul MBA získal v roce 2008 v programu Dominican University of Illinois na VUT Brno. Od roku 2000 je místopředsedou představenstva a ředitelem Obchodně-provozní divize akciové společnosti Vema.

V praxi se občas setkáváme se situacemi, kdy organizace podceňuje rizika spočívající ve ztrátě dat. Máte podobou zkušenost?

Ano. V minulosti jsme byli opakovaně svědky úplné ztráty dat u zákazníků různé velikosti. Tyto situace měly pokaždé stejný důvod – fatální podcenění zajištění provozního prostředí a systému záloh. I proto je vhodné využít služeb profesionálního poskytovatele informačních systémů a odbourat tak starosti o zabezpečení dat proti jejich ztrátě.

V případě služby V4 Cloud je zcela samozřejmé smluvní zajištění ochrany dat. Celkové technické řešení provozu této služby je plně redundantní (n+1), a data služby jsou zálohovaná na více typech médií v různých lokalitách. Stejnou míru zabezpečení dat si může dovolit jenom minimum zákazníků.

Jaké jsou hlavní ekonomické výhody a nevýhody pronajímaných řešení? Vidíte nějaký posun v jejich vnímání zákazníky?

Hlavní výhodou pronajímaných řešení je výrazná úspora nákladů na provozování podnikového informačního systému. Zákazníci nepotřebují server, na kterém je systém nainstalován, ani pracovníky IT oddělení, kteří se o něj starají a jsou nuceni např. instalovat nové verze, zabývat se archivací a zálohováním dat, zabezpečením provozu a mnoha dalšími činnostmi. Ty za ně při provozu informačního systému v cloudu mnohem efektivněji provádí poskytovatel.

Asi jedinou a dočasnou nevýhodu pronajímaných řešení vidím v tom, že cloud je dnes velmi moderní a řada dodavatelů takto označuje svoje řešení, aniž by se o cloud vůbec jednalo. Hlavním znakem cloudu je to, že jediná verze softwaru na serveru dodavatele obsluhuje mnoho zákazníků, resp. organizací různé velikosti a pravděpodobně i z různých resortů. Tím se dosahuje všestranně efektivního provozování informačních systémů.

Na pronájem podnikových aplikací navazuje další, avšak mnohem mladší trend, který se skrývá pod pojmem in-memory computing. Zpracování velkého objemu dat, které in-memory computing nabízí, nachází uplatnění především u BI aplikací. Jak hodnotíte jeho možnosti při online analýze dat přímo v ERP systémech bez nutnosti budování datového skladu?

Na budování datového skladu a jeho pravidelné plnění například každou noc skončilo mnoho implementací BI řešení v organizacích. Je to velmi časově a paměťově náročné a zároveň neoperativní. Ve většině podniků na to nezbývaly kapacity.

In-memory computing představuje určité východisko z těchto potíží. Domnívám se, že dobrou perspektivu mají především odlehčená BI řešení založená na této technologické platformě. V oblasti ERP vidím její využití jen jako omezené.

Na firemním webu uvádíte, že jste jedničkou v řešení pro řízení lidských zdrojů. Můžete podrobněji charakterizovat, v jakých parametrech je společnost Vema lídrem českého trhu?

Lídrem českého trhu podnikových aplikací pro řízení lidských zdrojů jsme především v celkovém počtu našich zákazníků a také v celkovém počtu zpracovávaných mezd. Zvládnout tolik zákazníků tak, aby všichni měli vždy k dispozici řešení v souladu s právě platnou legislativou, není vůbec jednoduché i kvůli neustálým změnám v naší legislativě.

Bezkonkurenčně jsme lídrem trhu v cloudových technologiích a v celkovém počtu zákazníků využívajících cloudové řešení.

Při našem posledním rozhovoru jste zmínil, že očekáváte rozvoj aplikací sloužících k propojení personálního řízení přímo na podnikatelské cíle organizace. Naplňují se tato vaše očekávání? Co v současnosti nabízíte zákazníkům v této oblasti?

Myslím, že všechny organizace mají tři hlavní cíle při naplňování své klíčové funkce, aby uspěly na konkurenčním a velmi často globálním trhu. Těmito cíli jsou efektivita, kvalita a inovace. A významnou podporou pro všechny tyto cíle jsou personální informační systémy.

Nejprve se podívejme na efektivitu. V moderních organizacích jsou náklady na lidi nejpodstatnější složkou celkových nákladů. Pokud se chceme zaměřit na efektivitu, musíme začít zohledňovat především tyto náklady. A odpověď nenalezneme v účetnictví – nejde totiž o to, jaká je výše mzdových nákladů, to zjistíme velmi snadno, ale o to, jaké výkony za tyto náklady získáme. A to už je záležitost moderních personálních aplikací zaměřených na výkonnost zaměstnanců. Takové aplikace jsou označovány pojmem talent management. Jejich prostřednictvím pak nalezneme odpovědi na otázku, jaká je výkonnost našich zaměstnanců a jak ji lze dále zvyšovat.

Kvalita je opět v rukou lidí. Ne nadarmo normy pro řízení kvality začínají zajištěním zdrojů. A těmito zdroji se myslí především ty lidské. Podstatnou složkou norem je vzdělávání a rozvoj kompetencí pracovníků. I tady podporu pro řízení kvality hledejme především v personálních aplikacích zaměřených například na popis a monitorování činností lidí v hlavních i podpůrných procesech.

A nakonec zmiňme inovace. Ty jsou přece zcela závislé na lidech. Teď hovořím především o budoucnosti, v níž podpora inovací patří opět do oblasti personálních aplikací. Zde spatřuji velký prostor pro využití sociálních sítí ke kooperativnímu učení a tvůrčí činnosti.

Děkuji za rozhovor.


06.04.2014 - Petr Sodomka - četlo 9515 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. Infor ohlásil nová finanční API rozhraní pro potřeby digitální transformace
    2. Společnost ICZ posiluje své působení v oblasti informačních systémů pro zdravotn
    3. Aktuálny stav HRIS v ČR a SR: Výsledky výskumu vo verejnej správe a samospráve
    4. Skladový systém Lokia WMS jako skladová nadstavba Microsoft Dynamics 365
    5. V roce 2025 bude každé připojené autonomní vozidlo generovat 1 TB dat měsíčně
  • SystemOnLine.cz:

  • Přehledy informačních systémů 

    ERP systémy
     

    Plánování a řízení výroby
     

  • ČSSI
  • SSSI
  • VUT v Brně
  • Systemonline.cz
  • Výzkum a vývoj v ČR
  • ICT unie
  • Cacio
  • Živě
  • Lupa
  • AKA-MONITOR
  • Jiko Blog
  • Databázový svět
  • destinationCRM.com
  • MyCustomer.com
  • ZDNet
  • Nucleus Research
  • ComputerWeekly.com
  • IDC
  • Gartner
  • Deloitte
  • Accenture
  • Capgemini
  • CIO
  • Forrester Research
  • Aberdeen Group
  • Archiv: