Diskuze

J. Rakušan: Pro úspěšné nasazení ERP systému je nutná fundovaná znalost procesů

Německá společnost Berghof Systeme je v Evropě proslulá vývojem softwarových řešení, která jsou orientována na zvýšení hospodárnosti výrobních procesů. Jde především o systémy adaptivní regulace, které využívají pokročilých metod a algoritmů z oblasti technické kybernetiky. Společnost působí také na českém trhu, a to prostřednictvím dceřiné firmy IS Berghof, jejímž jednatelem je Jiří Rakušan. A právě tato respektovaná osobnost české IT scény poskytla CVIS.CZ exkluzivní rozhovor, jehož znění vám nyní přinášíme.

Společnost IS Berghof řídíte již déle jak 17 let. Můžete popsat nejvýznamnější události, jimiž si za toto období prošla?

Společnost Berghof založil Steffen Berghof v roce 1992 v německém Königsee. Jako bývalý uživatel řešení firmy PSIpenta nyní nabízel jak implementační služby, tak i podporu po uvedení do rutinního provozu. Ve stejném duchu zahájila svoji činnost i dceřiná IS Berghof, která byla založena v lednu 1997 jako centrála pro podporu zákazníků systému PSIpenta v České republice a na Slovensku.

V roce 2003 jsme se začali věnovat diagnostice, která by umožnila změřit potenciál přínosů před implementací. Od roku 2007 se pak příslušný softwarový nástroj nazvaný Berghof Adaptive stal součástí standardu ERP systému PSIpenta. Za necelé dva roky se podařilo tuto diagnostiku nasadit u v řadě průmyslových firem, zejména v německy mluvících zemích s tím, že jim přináší zcela prokazatelné přínosy, a to zejména v podobě zvýšení likvidity, a to až o desítky milionů EUR při výrazném zvýšení dodací spolehlivosti.

V dalších letech jsme se pak pokračovali v integraci této funkcionality do produktů značky SAP, Infor a Microsoft Dynamics. Nyní se soustřeďujeme na jejím rozšíření do oblasti řízení úzkých míst a optimalizace celkové výkonnosti podniku.

Co vás vedlo k tomu, že jste si pro vaši profilaci ve velmi pestrém světě podnikových informačních systémů vybrali právě orientaci na kybernetickou regulaci?

Již od počátků bylo zřejmé, že i ten nejlepší informační systém nemůže dobře fungovat, pokud nemá v pořádku data. A právě kvalita dat je často kamenem úrazu při implementacích i v běžném provozu podnikových informačních systémů. Uživatelé se denně potýkají s problémem údržby dat. Často není v lidských silách průběžně aktualizovat dispoziční parametry u tisíců položek a průběžně je přizpůsobovat měnícím se podmínkám. Následkem bývá zbytečně vysoká vázanost kapitálu ve skladovém hospodářství, dlouhé dodací lhůty nebo potíže s dodržováním přislíbených termínů.

A právě tyto zkušenosti a úvahy stály za vznikem vlastních optimalizačních modulů Berghof Adaptive, které lze v současnosti nasadit jako automatickou převodovku s celou řadou různých podnikových informačních systémů.

Jakým hlavním trendům IT trhu se vaše společnost musela přizpůsobit a které z nich ji naopak zcela míjí?

Současné trendy nás s výjimkou cloud computingu a mobilních aplikací nijak markantně neovlivňují. Je tomu tak proto, že naše řešení jsou orientována na unikátní principy přinášející průmyslovým podnikům vyšší výkonnost a konkurenceschopnost. Jde nám o co nejvyšší stupeň automatizace procesů a opakujících se činností všude tam, kde to dává v podniku smysl. Mám na mysli například velmi podobnou rutinní práci nákupčích v nejrůznějších typech organizací.

Sledujeme také stále posilující roli logistiky, na kterou reagujeme průběžným zlepšováním našich řešení v její podpoře a rozvoji.

Principy kybernetické regulace, která je základním stavebním kamenem vašich softwarových řešení, je poměrně obtížné vysvětlit i zkušenějším uživatelům ERP systémů. Můžete nějakým zjednodušeným způsobem popsat, jak tento koncept funguje?

Přirovnejme si práci samoregulačních mechanismů (SRM – SamoRegulační Mechanismy, pozn. red.) k regulaci teploty v místnosti: Nejdříve je třeba definovat cíl (řídící veličinu pro regulátor) – např. teplota 20 °C. Měří se skutečná teplota a počítá regulační odchylka (požadovaná teplota mínus skutečnost). Po vyhodnocení odchylky následuje akce. Regulátor dává pokyn k otevření nebo zavření ventilu topení.

Tento proces se průběžně opakuje, aby i při změně vnějších vlivů (klesne venkovní teplota, otevřené dveře) byla zajištěna stálá teplota v místnosti. Systém Berghof SRM pracuje obdobně jako regulátor teploty. Systém ERP se dá v tomto případě přirovnat k topení, ventil odpovídá dispozičním parametrům systému a podnikové cíle (optimalizace skladových zásob, zvýšení dodací spolehlivosti či zkrácení průběžné doby výroby) si můžeme představit jako požadovanou teplotu. Berghof SRM průběžně zjišťuje odchylky a vhodně nastavuje parametry informačního systému k zajištění definovaných podnikových cílů.

Používáme také přirovnání k automatické převodovce v ERP. Regulační systém dle zvolené rychlosti či režimu jízdy automaticky zařazuje optimální rychlostní stupeň.

V čem se kybernetická regulace liší od metod simultánního plánování používaných v APS systémech? Jsou APS systémy komplementární k softwarovým aplikacím obsahujícím kybernetickou regulaci a popřípadě v čem?

Nebývalá dlouhodobá efektivita našich APS projektů má základy v samotných vlastnostech řešení Berghof Adaptive. Za zásadní faktor těchto úspěchů považujeme schopnost samoregulačních mechanismů udržovat kmenová data ERP neustále automaticky "v kondici".

Jistě se mnou budou čtenáři souhlasit, že i ten nejlepší plánovací systém nemůže dobře fungovat, pokud nemá k dispozici správná a kvalitní data. Nejedná se přitom jen o aktuální zpětnou vazbu z procesu, systém musí být rovněž správně nastaven. Berghof Adaptive průběžně optimalizuje nastavení plánovacího systému a automaticky jej přizpůsobuje měnícím se podmínkám. Právě kvalita dat relevantních pro plánování bývá hlavním problémem u projektů APS. V jeho odstranění nám významně pomáhá Berghof Adaptive, zejména jeho modul SRM se samoregulačními mechanismy.

Jak je koncept kybernetické regulace funkčně zakomponován do softwarových modulů, jež nabízíte?

Produkt Berghof Adaptive má dvě hlavní části. Tou první je modul SRM, který slouží k vyhodnocování dat z informačního systému a optimalizuje nastavení důležitých parametrů relevantních pro plánování materiálu i kapacit s ohledem na zvolené cíle. Mezi typické cíle patří optimalizace zásob, dosažení a udržení zvolené obrátky zásob, definovaná dodací lhůta apod. - to vše s ohledem na zajištění vysoké dodací spolehlivosti.

Druhou část tvoří modul DPA (Dynamic Process Adjustment), který zajišťuje, aby termíny realizace zakázek v informačním systému byly aktuální, tedy reguluje zpožděné zakázky. Dále automaticky synchronizuje výrobu s nákupem a přiděluje prioritu zakázkám, čímž aktivně uživateli říká, co je důležité přednostně zpracovat.

Monitorovací a simulační vrstva pak zajišťují stabilitu řešení a umožňují analyzovat různé scénáře plánu.

Od kybernetické regulace se očekává, že bude nápomocna při včasném rozpoznávání změn na trhu či odchylek ve výrobě a bude umožňovat trvalé zvyšování přesnosti a úrovně automatizace při podnikovém plánování. Můžete prozradit, jaké konkrétní vlastnosti musí mít příslušná softwarová aplikace, aby byla schopna tyto cíle naplnit?

Je to přesně tak, jak jste uvedl. Zásadní předností našich řešení je schopnost reagovat na dění v budoucnu, čili rušení ve výrobě předcházet. Pokud se jedná například o zpoždění dodávky materiálu, tak navrhnout řešení, dokud je ještě prostor pro reakci. Obecně platí, že systém Berghof Adaptive automaticky reaguje pomocí prioritizace a rozvolňování či stlačování zakázkové sítě tak, aby nedocházelo ke zpoždění.

Jaké typické měřitelné přínosy může uživatelská organizace očekávat od nasazení softwarových řešení orientovaných na kybernetickou regulaci?

Jedná se o kombinaci optimalizace skladových zásob, zvýšení spolehlivosti dodávek a zkrácení průběžné doby výroby. Obecně se jedná o jednoznačně dokladovatelné uvolnění likvidity a zvýšení průtoku výrobou. Většinou se u našich projektů dosahuje v horizontu dvanácti měsíců uvolnění likvidity ve výši měsíčního obratu společnosti. Návratnost se pohybuje v řádech měsíců, obvykle jde o tři až šest měsíců. Dalšími významnými efekty je snížení míry stresu nákupčích a plánovačů a díky monitoringu také lepší informovanost o historii a průběhu potřeb v budoucnu.

Jiří Rakušan


Jiří Rakušan vystudoval automatizační techniku na Technické univerzitě v Ilmenau (SRN). Po studiu se věnoval vedle vědecko-výzkumné činnosti také mezinárodnímu managementu a podnikové ekonomice. Od roku 1995 pracuje ve firmě Berghof - nejdříve jako konzultant a projektový manažer, později jako jednatel pobočky v ČR. Je ženatý a má dvě děti. Ve volném čase rád hraje golf.

Lze uplatnit při náročných výpočetních operacích probíhajících v rámci kybernetické regulace in-memory computing?

Když jsme v roce 2005 poprvé spustili Berghof DPA u společnosti Kardex, tak výpočet denního plánu trval tři dny. Bylo zřejmé, že v této podobě by nebylo možné moduly nasadit. Řešením byly právě výpočty v operační paměti. Podařilo se eliminovat zápisy na disk a výrazně zvýšit výkonnost celého systému. Dnes díky in-memory computingu zpracují dva plánovači cca 120 tisíc výrobních příkazů týdně.

Lze splnění těchto přínosů přislíbit v rámci smluvního kontraktu zákazníkovi? Jaké podmínky je k tomu třeba splnit?

Obecně platí, že financování nákupu licencí našich projektů lze zajistit z dosažených přínosů. Zajímavou skutečností je fakt, že doposud žádný z desítek našich zákazníků, jak z Německa, tak z ČR, tuto možnost nezvolil. Jednoduše si na základě naší vstupní diagnózy přínosů spočítal, že si projekt raději zaplatí a následně si raději dosažené přínosy ponechá.

V jakých typech výrobních podniků lze koncept kybernetické regulace nejlépe uplatnit?

Kybernetická regulace se nejvíce uplatňuje u strojírenské čí elektrotechnické výroby s vysokým stupněm opakovatelnosti, případně u obchodních firem. Vždy je kladen důraz na zachování, resp. zvýšení dodací spolehlivosti. U společností se zakázkovým typem výroby jsou primárními cíli zvýšení dodací spolehlivosti, zkrácení průběžné doby výroby a zvýšení jejího průtoku. Zde se více uplatňuje simulace a synchronizace.

Můžete popsat, jak se uskutečňuje projekt zaměřený na implementaci softwarových modulů zaměřených na kybernetickou regulaci? Jaká jsou jeho specifika ve srovnání se zavedením ERP systému?

Naše projekty jsou z velké míry konzultační. Bývají zahajovány jak klasickým seznámením s tím, jak klient pracuje, tak diagnostikou historických dat, kdy jsou vyčísleny možné úspory při ostrém nasazení.

Dále analyzujeme stávající průběh zakázky, strukturní kusovníky a časové modely. Obrovskou přidanou hodnotou je i doporučení vhodných plánovacích strategií na základě provedených zjištění a výsledků diagnóz. Naši zákazníci tak dostávají velmi cenné know-how z desítek firem ze zahraničí i tuzemska. Zde hrají velkou roli zkušenosti kolegů, kteří projekty realizují.

V závěrečné fázi jsou optimálně nastaveny jednotlivé automatické regulátory a systém je předán k rutinnímu užívání.

Co nejvíce brání většímu rozšíření kybernetické regulace do ERP systémů v České republice? Můžete srovnat možnosti jejího uplatnění na českém a německém trhu?

Nasazení našich řešení nejvíce brání neblahé zkušenosti uživatelů s reálně vyčíslitelnou efektivitou informačních systémů, obzvlášť ERP. Je pro ně těžko pochopitelné, že může existovat softwarový nástroj z oblasti logistiky a řízení výroby, který má návratnost v řádech měsíců. Výsledky desítek našich projektů ve velmi efektivní německé ekonomice jsou ale zcela jednoznačné. Sousloví "péče řádného hospodáře" není pro německé manažery prázdný pojem a proto naše pověst v Německu velmi posiluje a klienti se na nás již obracejí sami.

To je v ČR díky stále vysokému počtu softwarových firem a nepříliš efektivních řešení velmi výjimečné. Nedivím se. Pro české manažery je "oddělení zrna od plev" na základě jejich negativních zkušeností velmi obtížný úkol.

Existují nějaké podnikové oblasti, do nichž byste chtěli rozšířit uplatnění kybernetické regulace? Jak lze tento koncept ještě dále vylepšovat?

Po příznivých ohlasech na výsledy kybernetické regulace u obchodních firem v Německu bychom rádi rozšířili její působnost v tomto segmentu také v naší zemi.

Koncept adaptivní kybernetické regulace je vhodný pro všechna plnohodnotná ERP řešení nasazená ve středně velkých a větších organizacích, kde existují skladové karty a zboží či materiál prochází skladovým hospodářstvím. Neusínáme ale na vavřínech a snažíme se naše řešení dále rozvíjet a obohacovat o nové funkce.

Děkuji za rozhovor.


21.11.2014 - Petr Sodomka - četlo 9764 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: