• Předpokladem sofistikovaných obousměrných a transakčních služeb e-governmentu jsou širokopásmové sítě. Ovšem pouze v Estonsku a Slovinsku přesáhly tři procenta trhu.
• Pouze v České republice, Bulharsku a Slovinsku přesahuje penetrace pevných linek 40 procent populace.
• Dokonce i v Estonsku, které je v tomto regionu z hlediska e-governmentu lídrem, je 46 procent domácností bez pevného telefonu.

Co mohou přinést projekty e-governmentu?

Zpráva však chválí několik členských zemí ve střední Evropě za realizaci jejich vizí a strategií pro e-government navzdory omezené informační a komunikační infrastruktuře. Oceňuje především Estonsko a Českou republiku za rozvoj elektronických trhů a online služeb, které umožňují občanům a firmám komunikovat a uskutečňovat transakce se státem.

Následující statistiky ilustrují jejich pokrok a výhody, které mohou přinést projekty e-governmentu:

• V České republice byly v roce 2003 prostřednictvím online platformy pro nákup informačních a komunikačních technologií e-tržiště uskutečněny transakce v hodnotě 35 miliónů eur.
• Téměř čtvrtina všech informačních služeb ve střední Evropě je k dispozici online a téměř 20 procent umožňuje obousměrnou interakci mezi státní správou a občany.
• V České republice využívá metody online nákupu 32 procent firem, tedy téměř každá třetí firma, což je nejvyšší poměr ve střední Evropě (podle průzkumu eEurope+, červen 2003).
• Z webového portálu Estonska pro občany a z platformy elektronického nákupu České republiky čerpají zkušenosti ostatní země Evropské unie.

Projekty e-governmentu jsou realizovány v celé střední Evropě v rámci akčního plánu eEurope+ Evropské komise a kvůli harmonizaci s cíli Lisabonské agendy, jež má z Evropy do roku 2010 udělat nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě. E-government je považován za hlavní způsob dosažení větší transparentnosti a účinnosti správy, zpřístupnění služeb online je zároveň hlavním krokem pro vytvoření obousměrných komunikačních kanálů mezi vládami, firmami a občany.

Jens Mortensen, viceprezident společnosti Oracle Evropa, Střední východ a Afrika pro veřejné služby a e-government, uvedl: "Přestože některé vlády ve střední Evropě dosáhly v projektech e-governmentu významného pokroku, investice do technologií a komunikací musí být jednoznačně mnohem větší, aby se v regionu podařilo e-government plně realizovat. Z hlediska technologické infrastruktury mají tyto země před sebou prakticky "prázdné plátno." Využitím internetu jako páteře technologické a komunikační infrastruktury by proto vlády ve střední Evropě mohly předstihnout západní členské země v oblasti e-governmentu a realizace hlavního cíle Lisabonské agendy."

Denis McCauley, ředitel globálního výzkumu technologií ve společnosti Economist Intelligent Unit a redaktor zprávy, dodal: "Závěrem našich zjištění je to, že předpokladem e-governmentu je přístup k internetu a souvisejícím technologiím. Je skutečně velkým úspěchem Estonska, České republiky a Slovinska, že dokázaly využít svou omezenou technologickou infrastrukturu s velkým efektem a implementovat systémy e-governmentu, které jsou velmi dobře srovnatelné se systémy západních členských zemí."

Žebříček středoevropských zemí z hlediska e-governmentu podle zprávy EIU e-government in central Europe: Rethinking Public Administration (e-government ve střední Evropě: Nové pojetí veřejné správy) na stupnici 1 až 10.

Kritéria a metodika průzkumu

Zpráva byla zkompilována pomocí modelu hodnocení e-governmentu, který vytvořila agentura Economist Intelligence Unit. Pro každou z hodnocených zemí bylo posuzováno sedm kritérií, jež souhrnně tvoří 25 samostatných kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Kvantitativní data - související především s prosazováním technologií a s ekonomickými statistikami - byla porovnána s kvalitativním hodnocením, jež vytvořili analytici EIU pro jednotlivé země. Tyto výsledky byly založeny na primárním a sekundárním výzkumu, což zahrnovalo posouzení regionálních a státních oficiálních dokumentů zabývajících se politikou a programy e-governmentu, pozorování probíhajících trendů a podrobné rozhovory s programovými manažery a dalšími přímými účastníky rozvoje e-governmentu ve střední Evropě. Každému ze sedmi kritérií byla přiřazena určitá váha na základě jejich relativního významu pro budování a pokrok e-governmentu. Pro každé kritérium byly zkompilovány žebříčky, jejichž spojením vzniklo celkové skóre. Kritéria byla následující: konektivita a technologická infrastruktura (20% váha), podnikatelské a právní prostředí (10%), vzdělání a kvalifikace (10%), vládní politika a vize (15%), e-demokracie (15%), online veřejné služby pro občany (15%) a firmy (15%).

O agentuře Economist Intelligence Unit

Economist Intelligence Unit, informační agentura skupiny The Economist Group, vydavatele časopisu The Economist, je předním světovým poskytovatelem podnikatelských informací o jednotlivých zemích. Má více než 500 000 zákazníků mezi korporacemi, bankami, univerzitami a vládními institucemi. Poskytováním aktuální, spolehlivé a nestranné analýzy tržních trendů a podnikatelských strategií pomáháme firmám podnikat lépe.

Kompletní znění zprávy agentury Economist Intelligence Unit (EIU) e-government in central Europe: Rethinking Public Administration si můžete stáhnout zde.

O společnosti Oracle

Oracle (Nasdaq: ORCL) je největší světový dodavatel podnikového softwaru. Další informace o společnosti Oracle najdete na těchto webových stránkách.

20.10.2004 - Marta Lipovská, Zdena Mallinu - četlo 26575 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)