Jak rozumíte systémové integraci? Týká se pouze IS/IT projektů nebo zahrnuje všechny podnikové projekty s cílem plnit dlouhodobý strategický záměr zákaznické organizace? Jaký je podle vašeho názoru vztah mezi systémovou integrací a integrací podnikových aplikací (EAI)?

Slavoj Musílek (HP): Systémová integrace představuje komplexní systém řešení podporující strategické záměry organizace a dosažení jejích obchodních či funkčních cílů. Pokrývá celé spektrum problémů a oblastí od vývoje, integrace, včetně případné konsolidace technických prostředků, infrastruktury, datových fondů, aplikací, procesů v rámci podnikových IT, až po provázání informačních systémů s obchodními procesy organizace a logického zasazení informačního systému do jejího prostředí.

Ondřej Tomas (Oracle): Systémovou integraci chápeme jako propojení podnikových procesů za použití a podpory informačních technologií. Z praktického hlediska jde o soubor činností týkajících se řízení organizace, které je nutné provést, aby informační systém dlouhodobě splňoval definované požadavky. Ve velkých organizacích s rozsáhlými informačními systémy probíhá systémová integrace typicky ve dvou úrovních. Vrcholová úroveň SI zajišťuje činnosti úzce spjaté se strategickým řízením a definicí rozvoje informačního systému. Druhá úroveň SI je zaměřena na činnosti související s dodávkami jednotlivých částí informačního systému. Tato úroveň zajišťuje praktickou realizaci strategických záměrů, tzn. implementaci a provázání jednotlivých částí IS. Vztah SI a EAI je pochopitelně velmi úzký. Koncept EAI je většinou součástí vrcholové, strategické úrovně SI. Z pohledu priorit nebo důležitosti pro organizaci je EAI tou nejdůležitější částí SI.

Jiří Synáček (SAP ČR): Zpracování všech podnikových projektů IS/IT prostředky umožní snadněji a rychleji provádět vzájemné porovnání jejich potenciálních či skutečných přínosů, spouštět simulace za účelem zjištění nákladů na jejich realizaci nebo řídit různé podnikové zdroje. Z tohoto pohledu je nutné počítat s integračními vazbami na řadu podnikových agend, které doposud stály mimo záběr dosavadního chápání pojmu systémové integrace. Je také pravda, že tradiční systémoví integrátoři dnes již nevystačí s implementační znalostí jednoho či více informačních systémů a několika vývojáři pro tvorbu integračních rozhraní mezi nimi. Počet různých informačních systémů v podnicích střední velikosti, které je potřeba navzájem provázat je dnes již tak vysoký, že selhává tradiční koncept jejich integrace, kdy jsou systémy propojovány mezi sebou vazbami "point-to-point" - každý s každým. Náklady na jejich údržbu pak překračují možnosti rozpočtu na IT. Stále více systémových integrátorů tak spojuje svoji nabídku s konkrétní EAI integrační platformou a poradenstvím v oblasti návrhu podnikových procesů.

Michal Tomek (InterSystems): Systémová integrace, EAI a mnoho dalších termínů nemají exaktní definici, jejich význam lze tedy vykládat různě. Přesto jsou užitečné. S pobavením lze sledovat, jak prudce se mění pod rukama dodavatelů, kteří se vždy snaží přizpůsobit si je tak, aby co nejdokonaleji padly právě jejich možnostem, a aby se vlastnosti konkurenčních produktů jevily naopak jako okrajové. Přesto se jistě shodneme na tom, že systémová integrace je pojem širší, zahrnuje všechny podnikové projekty a není omezena pouze na "počítačové zpracování dat". Integrace podnikových aplikací (EAI) je ovšem také velmi široký pojem, spadá pod něj například koordinace transakčních dat mezi různými aplikacemi, vytváření jednotného celistvého pohledu na data poskytovaná různými systémy či rozšiřování možností používaných a budování nových aplikací.

Libor Dopita (IMC Zlín): Naše společnost vnímá systémovou integraci jako celkové zabezpečení zákaznické organizace informačními technologiemi po stránce aplikací, hardwaru a služeb - tedy zahrnuje spíše jen IS/IT projekty. Systémovou integraci chápeme jako komplexní činnost, přičemž prostředky a metody EAI představují nejvýznamnější prvky systémové integrace.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Strategickým cílem trvale udržitelného rozvoje podniku je efektivní podpora podnikání jeho zákazníků. K tomu, aby dosáhly tohoto cíle, vytváří podniky systémové prostředí, které v reálném čase podporuje tento inovativní rozvoj. Systémovou integraci chápu jako proces, který komplexně podporuje výše uvedený cíl. Samotná integrace podnikových aplikací v tomto procesu přitom sehrává čím dál důležitější roli, a to vzhledem k rostoucímu objemu dat z různých zdrojů. EAI však stále zůstává pouze jednou ze součástí SI. Pokud se dodavatel IS/IT nazývá systémovým integrátorem, měl by umět zákazníkovi poskytnout široký rozsah služeb s přidanou hodnotou podporujících kvalitně a dlouhodobě jeho rozvoj.

Jiří Skočdopole (IBM): Systémovou integraci chápeme jako jeden z účinných nástrojů optimalizace obchodních procesů zákazníka, jehož podstatou je využití IT prostředků ke kvalitní podpoře těchto procesů a k jejich automatizaci. Za systémovou integraci považujeme ty projekty, v jejichž centru je zavádění informačních systémů a jejich integrace se systémy již u zákazníka provozovanými či s externími systémy (např. v rámci dodavatelského řetězce). Množina podnikových projektů zaměřených na realizaci dlouhodobých cílů zákazníka je podstatně širší a obsahuje aktivity, které jsou k systémové integraci komplementární (např. optimalizace klíčových procesů) či se systémovou integrací přímo nesouvisejí (např. vlastní výrobní a obchodní procesy zákazníka). Integrace podnikových aplikací (EAI) je specifická oblast systémové integrace zaměřená na zjednodušení a standardizaci způsobu, jímž mezi sebou komunikují aplikace provozované uvnitř zákaznické organizace, či způsobu, kterým probíhá výměna informací mezi různými aplikacemi směrem k externím systémům.

Jak definují systémovou integraci ERP dodavatelé? (Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Jaké jsou podle vás hlavní důvody poptávky po integraci podnikových aplikací (EAI)?

Slavoj Musílek (HP): Hnací silou poptávky po EAI je zejména zvyšující se tlak na konkurenceschopnost organizace. Tento tlak vytváří potřebu optimalizace nákladů, trvalé zvyšování efektivity a flexibility ve všech oblastech. Tyto obecné problémy se promítají rovněž do sféry podnikových aplikací a vyvolávají velmi silný trend vedoucí ke konsolidaci a integraci těchto aplikací jak z pohledu funkčního, tak i datového a procesního. Poptávku podporují rovněž nové trendy v oblasti IT, zejména pak tehdy, pokud mohou pomoci napravit nekonzistentní informační či datové prostředí organizace. V neposlední řadě to mohou být samozřejmě také podněty dané růstem podniku, akvizicemi, či spojeními různých firem v jeden obchodní celek.

Ondřej Tomas (Oracle): Tím nejčastějším důvodem je reálná nutnost propojit životně důležité funkce organizace. Postupné budování IS, změny priorit v čase, změny v přístupech i změny v dostupných technologiích - to vše typicky vede k rozsáhlým a komplexním informačním systémům. Pokud se začneme zabývat otázkou, jak IS zjednodušit, zlevnit, zefektivnit a především, jak v něm zajistit spojitou podporu podnikových procesů, dostáváme se k nutnosti řešit EAI.

Jiří Synáček (SAP ČR): Poptávku podporují především neúnosně vysoké náklady na tvorbu a zejména údržbu tradičních "point-to-point" rozhraní. K dalším faktorům patří nízká flexibilita a časová náročnost při rekonfiguraci informatické podpory pro nově vyžadované procesy. Důležitou roli mohou hrát také dodatečné náklady na dokumentování podnikových procesů a postupů v případě, že dokumentace nevzniká jako přirozená součást při tvorbě procesních modelů, ze kterých jsou odvozována metadata pro řízení integračních nástrojů.

Michal Tomek (InterSystems): Z manažerského pohledu jsou hlavními důvody poptávky: možnost nabízet doposud neuskutečnitelné služby a produkty a získat tím konkurenční výhody, nutnost rychleji reagovat na standardní situace a tím efektivněji řídit podnik a možnost automatického vyhodnocování nestandardních situací a s tím související minimalizace rizik.

Libor Dopita (IMC Zlín): Jistou část poptávky vyvolává rostoucí koncentrace a centralizace řízení včetně IT služeb. Stále vznikají nové projekty na synchronizaci více ERP systémů u rozvíjejících se společností. Dalším důvodem je snaha rozvíjet IS/IT o novou funkcionalitu, což vede k přizpůsobování stávajícím podnikovým procesům doposud obsluhovaným původními aplikacemi. EAI tedy chrání realizované investice do "starých aplikací". Časté jsou i důvody, které se opírají o potřebu zefektivnit stávající podnikové procesy, omezit násobné pořizování dat nebo zkvalitnit již nevyhovující řešení propojení aplikací.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Dlouho jsem stál na straně zákazníka a byl jsem uživatelem zcela heterogenní struktury aplikací kolem SAP R/3. Denně jsem se přihlašoval do řady aplikací, pokaždé jsem nahlížel na data přes jiné prostředí. Stejné ikony přitom v různých aplikacích znamenaly jinou funkcionalitu. Podstatně složitější to ale mělo IT oddělení mého zaměstnavatele, které muselo spravovat nepřehlednou řadu serverů či platforem. Nejhůře však na tom byli procesně a věcně odpovědní manažeři, neboť nebyli schopni nekonzistentní data využít ke své práci. Důvody poptávky po EAI jsou tedy zcela zřejmé, ať už z pohledu uživatele, IT managementu nebo vedení podniku.

Jiří Skočdopole (IBM): Řada organizací dnes čelí situaci, kdy provozuje množství různých IS, mezi nimiž existují různorodé komunikační kanály. Každé rozhraní je přitom svým způsobem originál, a to jak technologicky, tak obsahem předávaných dat. Konkurenční tlaky nutí organizaci rychle zavádět nové služby, jejichž podpora vyžaduje provádět v rigidní IT infrastruktuře složité změny. Tyto změny pak často přinášejí nevítané ohrožení funkčnosti a stability celého řešení. S každou novou změnou roste složitost systému a tím i pravděpodobnost, že další změna přinese větší či menší katastrofu. EAI umožňuje vytvořit integrační prostředí, které je flexibilní, v němž změna je v podstatě přítomna a jehož složitost je do určité míry nezávislá na počtu participujících aplikací.

S jakými riziky musí zákazník počítat při realizaci projektů integrace podnikových aplikací (EAI)?

Slavoj Musílek (HP): Zkušenosti ukazují, že klíčovou a často z hlediska rizikovosti podceňovanou oblastí u komplexních EAI projektů, bývá právě "netechnická" část celého projektu. Především se jedná o optimální provázání IS a podnikových procesů, zohlednění dlouhodobých a krátkodobých cílů a spolupráci všech zúčastněných oddělení na EAI projektech. Velmi důležité je také důkladné zmapování strategických i operativních potřeb organizace, a to zejména z celého podnikatelského prostředí. EAI projekty bývají realizovány typicky v "živém" prostředí podniku, které musí přednostně podporovat hlavní činnost organizace. Důležitým nástrojem pro minimalizaci rizik, a to nejen z tohoto důvodu, je perfektně fungující projektové řízení EAI.

Ondřej Tomas (Oracle): Systémová integrace není projekt, ale stálá, kontinuální činnost. Je ale velmi náročné udržovat stálou motivaci optimalizovat a zjednodušovat stávající IS. Otázka rizik je také spojena s mírou zkušenosti dané organizace. Vyvarovat se chyb, a to i při znalosti scénářů z okolních či podobných firem, je skutečně obtížné. Podniky se typicky potýkají se způsobem a mírou využití služeb systémového integrátora. Často vzniká falešný pocit možnosti přenést odpovědnost za fungování a rozvoj IS právě na systémového integrátora. Praxe ukazuje, že při silném vlivu IS na fungování organizace znamená přenesení odpovědnosti za IS na vnější subjekt minimální přínosy a neúměrně velká rizika.

Jiří Synáček (SAP ČR): Riziková je především volba integračních nástrojů a standardů, které přežijí a budou podporovány a rozvíjeny dodavatelem. Architektura informačního systému středně velké organizace se staví nejméně na 10 let. Její častější obměnu by zřejmě IT manažer nevysvětlil svým nadřízeným a akcionářům a ve své pozici by dlouho neobstál.

Michal Tomek (InterSystems): Velké množství integračních projektů výrazně překročí počáteční odhady času i nákladů a také nesplní všechny úvodní požadavky. Zároveň je téměř nemožné získat dostatečně podrobné a nezávislé popisy takových projektů. Z praxe mám takovou zkušenost, že pokud jako systémový integrátor nějaké informace o projektech získáte, pak jedině výměnou za slib mlčenlivosti. Ještě obtížnější bývá zjišťování příčin oněch "vad na kráse". Mohou to být chyby v zadání typu: "Nevíme co chceme, ale chceme to hodně", chyby v analýze, nedostatky v řízení projektu a často také nevhodně zvolená technologie.

Libor Dopita (IMC Zlín): Pro výčet rizik spojených s nasazením EAI platí vše, co je známo o rizicích IT projektu obecně. Specifickým problémem u EAI projektů může být "utopení se" v důsledku snahy řešit vše plošně a najednou - metodou tzv. velkého třesku. Doporučoval bych spíše realizaci postupných kroků, které mohou přinést rychlé výsledky. Dalším specifickým rizikem může být nedotažení projektu do plné funkčnosti, a to jak po technické, tak organizační stránce. Příčinou je nedostatečná podpora nebo neporozumění významu EAI projektu ze strany vedení podniku.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Míra rizik je dána povahou projektu. Je několik přístupů, které se liší výsledkem, cenou a mírou rizika. Jako optimální vidím tzv. "procesní přístup". Zákazník nejprve provede analýzu a následnou optimalizaci podnikových procesů, po té následuje optimalizace infrastruktury a v rámci takto upraveného prostření pak může být provedena integrace podnikových aplikací.

Jiří Skočdopole (IBM): Integrace podnikových aplikací je velká investice, které předchází zásadní strategická rozhodnutí v oblasti IT. Podstatné je např. rozhodnutí o tom, které systémy budou primárními zdroji dat v jednotlivých oblastech podniku, které budou participovat v komunikaci přes EAI a které systémy budou nahrazeny ještě dříve, než proběhne samotná integrace. Zřejmým rizikem spojeným s implementací EAI je to, že tato rozhodnutí nebudou učiněna správně a že realizace EAI se stane nákladným projektem s nepřesvědčivým přínosem.

Jaké možnosti by měla zákazníkům nabídnout moderní integrační platforma?

Slavoj Musílek (HP): Pokud nebudeme brát v potaz nepřímou podporu obchodních cílů, pak by moderní integrační platforma měla zákazníkům umožnit dosažení bezprostředního cíle. Tím je bezesporu konsolidace dat a integrace stávajících aplikací. Moderní EAI platforma předpokládá také otevřenost a flexibilitu z pohledu dalšího rozvoje informačního systému podniku, modularitu a efektivní správu celého prostředí.

Ondřej Tomas (Oracle): Moderní integrační platforma musí především nabídnout perspektivu postupného zjednodušování informačního systému a zajistit efektivní tvorbu a průběžnou modifikaci integračních procesů. Měla by být koncepčně nezávislá na provozovaných IS, a to tak, aby bylo možné bezproblémové připojování nových a odpojování starých částí systému. Standardem by měl být konsolidovaný pohled na základní objekty systému - klienty, produkty, firemní zdroje atd. Samozřejmě jde také o peníze, takže integrační platforma musí přispívat k ekonomickému a bezpečném provozu celého IS.

Jiří Synáček (SAP ČR): Analytici firmy J. P. Morgan přišli v roce 2004 s názorem, že budoucnost v horizontu dvou až tří let bude patřit takovým integračním platformám, které jsou dodávány zároveň s určitým aplikačním obsahem a obsahují vyspělé vývojové nástroje, jimiž by bylo možné doplnit chybějící funkcionalitu. Integrace kvalitního vývojového prostředí se systémy pro řízení životního cyklu vyvíjených aplikací do integrační platformy je předpokladem pro snížení nákladů na vlastnictví. V souvislosti s příchodem těchto platforem dostanou úspěšní systémoví integrátoři příležitost podporovat svého klienta v jeho dlouhodobých strategických záměrech. Ten je dnes čím dál častěji spojován s připraveností firmy rychle reagovat na změny a vytěžit co nejrychleji nové příležitosti na trhu.

Michal Tomek (InterSystems): Těžko lze stručně shrnout všechny možnosti. Jejich částečný výčet zase skrývá nebezpečí, že nebudeme spravedliví. Proto zdůrazním pouze jeden, zato mimořádně závažný požadavek. Sama integrační platforma nesmí být souborem různorodých komponent, a to ani v případě, že bude prodávána jednou firmou pod jedním názvem, přičemž její jednotlivé komponenty budou vysoce kvalitní. Moderní EAI platforma by tedy měla mít jedno univerzální úložiště dat, jednotný nástroj pro tvorbu aplikací a jednotnou sadu nástrojů na správu a údržbu.

Libor Dopita (IMC Zlín): Moderní integrační platforma musí mít v prvé řadě schopnost vytvářet jednotné prostředí pro všechny typy datových přenosů a aplikací. Pro usnadnění integrace by měl EAI produkt již obsahovat připravené rozhraní do nejrozšířenějších ERP systémů. Řešení, která umožňují vytváření datových konverzí bez programování, navíc výrazně urychlí implementaci a zaručí vysokou flexibilitu. Součástí EAI řešení by měl být i nástroj (BPM) na vytváření a správu integračních procesů (workflow). Jestliže EAI platforma podporuje komunikační a datové protokoly pro externí komunikaci a lze ji tedy využít i pro komunikaci prostřednictvím EDI, pak BPM modul může sloužit rovněž k řízení obchodního procesu.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Integrační platforma by měla nabídnout minimálně propojení pracovníků, informací a procesů v rámci celého podniku a všech používaných technologií. Výsledkem by měla být schopnost podniku se rychle adaptovat na změny. Měl by být zajištěn spolehlivý, bezpečný a škálovatelný provoz aplikací podporující klíčové podnikové procesy. Dále by měla být umožněna návratnost investic do již nasazených systémů a jednoduché napojení nových aplikací.

Jiří Skočdopole (IBM): EAI platforma "snů" by měla nabízet integrační možnosti na třech úrovních. Na úrovni přenosu dat by měla zajistit spolehlivé komunikační kanály a služby pro přenos zpráv, jako jsou práce s frontami, zabezpečení přenášených dat, zajištění jejich integrity atd. Na úrovni integrace aplikací by měla EAI platforma umožnit transformaci a kontrolu přenášeného obsahu v podobě změny formátů zpráv, kontroly jejich obsahu, dále pak zpracování obchodních událostí apod. Na úrovni integrace procesů by pak měla zabezpečit sledování a řízení spolupráce mezi různými aplikacemi včetně grafické podpory pro vytváření obchodních modelů a sledování probíhajících procesů.

Koho považují za systémového integrátora ERP dodavatelé? (Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Jak mohou být při integraci podnikových aplikací nápomocny datové sklady?

Slavoj Musílek (HP): Datový sklad je přímo součástí EAI. Představuje jediný zdroj pro analytické aplikace, jako jsou vícerozměrné analýzy, reporting, dolování dat apod. Zároveň může datový sklad poskytovat data pro další firemní aplikace vyžadující integrovaná, konsolidovaná a vyčištěná data z různých primárních systémů. Pro tento účel je ale nutné vhodným způsobem navrhnout architekturu budovaného systému.

Ondřej Tomas (Oracle): Datový sklad je jednou z klíčových komponent IS, která bude typicky integrována s většinou provozních i ostatních systémů. Datové sklady často umožňují konsolidovaný pohled na klíčové firemní entity, ne vždy jsou ale tyto informace ve vhodném tvaru pro další integraci do okolních systémů. Problémem bývá úplná aktuálnost těchto údajů a také jejich bezprostřední dostupnost. Z těchto důvodů jsou proto dnes stavěny takzvané ODS (Operational Data Store), čili operativní datové sklady, jejichž úkolem je mít tyto konsolidované informace a pohledy na firemní entity dostupné neustále a okamžitě. ODS jsou tak pro moderní integrační platformy nepostradatelnou součástí.

Jiří Synáček (SAP ČR): Datové sklady jsou jednou z vrstev, pro kterou platí veškerá doporučení zmíněná u požadovaných vlastností integrační platformy. Zdůraznil bych zejména to, že celkové náklady na vlastnictví se snižují, je-li tato vrstva již od dodavatele integrována s dalšími vrstvami integrační platformy - tedy s portálem, integračním brokerem a aplikačním serverem.

Michal Tomek (InterSystems): Prospěšnost je oboustranná. Dobře integrované prostředí představuje ideální zdroj primárních dat pro datový sklad. Dobře vybudovaný sklad může poskytovat podklady pro velmi rychlá rozhodování, např. pro adaptivní obchodní procesy.

Libor Dopita (IMC Zlín): Vztah integrace podnikových aplikací a datových skladů spočívá zejména v tom, že datové sklady ke své funkci vyžadují nástroje pro transformaci dat (ETL). Ty jsou dnes součástí komplexnějších a mnohem flexibilnějších EAI systémů. Datové sklady sice nejsou nezbytným prvkem pro EAI, na druhé straně mohou být jednou z jeho vrstev a součástí řešení.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Datový sklad a OLAP technologie se stále více objevují jako součást ERP řešení. Ta původně tvořila jen primární zdroj, z něhož byla data čerpána do datového skladu budovaného nezávisle. Jedním z přínosů integrovaných podnikových aplikací je práce nad společnou datovou základnou, nad datovým skladem. Datový sklad je srdce, zdroj konzistentních dat každého integrovaného systému.

Jiří Skočdopole (IBM): Dobře nasazené operativní datové sklady (ODS) jsou pilířem EAI nové generace. Umožňují vytvořit jednotný integrovaný pohled na informační základnu organizace a výrazně přispívají ke zvýšení čistoty dat. To se promítá do kvality realizace procesů, které se o tato data opírají. Využití ODS v rámci EAI silně potlačuje nežádoucí přímou datovou provázanost podnikových aplikací. Tím umožňuje realizovat vazby na úrovni čistě aplikační či procesní, v duchu konceptu EAI.

Jaké standardy budou hrát v blízké budoucnosti hlavní úlohu při integraci podnikových aplikací?

Slavoj Musílek (HP): Nemyslím si, že je vhodné hovořit přímo o pevných standardech, zvláště pak z technologického hlediska. Pohybujeme se totiž ve velmi rychle se měnícím prostředí a tomu musí odpovídat posuny i v oblastech, které v daném okamžiku považujeme za standard. Myslím si, že je spíše vhodné se zaměřit na prosazení osvědčených, a z určitého pohledu můžeme říci i standardních, metodik a postupů používaných při analýze, návrhu, realizaci a řízení projektů integrace aplikací.

Ondřej Tomas (Oracle): Pro integraci nejsou důležité jen standardy pro výměnu dat (XML, webové služby apod.), ale postupně čím dál více také standardy pro procesní management (BPEL), bezpečnost (SSL), metodiku a datové modelování. V každém případě se jedná o skupinu různých typů standardů, které dohromady přispívají k naplňování konceptu SOA (Service Oriented Architecture).

Jiří Synáček (SAP ČR): Bude velmi záležet na tom, jaké standardy prosadí vedoucí společnosti EAI trhu. Pro nejbližší období se již definitivně prosadila progresivní technologie webových služeb, komunikační formát XML a specifikace J2EE pro Java. Přirozenými vrstvami EAI platforem se staly portály, datové sklady a analytické nástroje, integrační brokery s procesními modelovacími nástroji a webové aplikační servery. Výhodou platformy jsou zároveň s ní dodávané vývojové nástroje pro tvorbu zákaznických webových služeb. Platformy, kterým chybí některá z těchto vrstev, budou nést dodatečné náklady na integraci chybějící vrstvy od jiného dodavatele.

Michal Tomek (InterSystems): Půjde o ty standardy, které se prakticky prosadí. Mimořádně důležité budou zejména standardy, které se vypořádávají se sémantikou dané domény.

Libor Dopita (IMC Zlín): Standardizace elektronické komunikace je mimořádně důležitá v rámci logistického řetězce. Využití standardu z této oblasti do oblasti EAI je účelné jen v některých případech (např. komunikace centrály s distribučním centrem nebo s pobočkami). V této souvislosti bych rád upozornil na rozšiřující se standard pro bezpečnou komunikaci přes internet - protokol EDIINT (EDI přes Internet). Co se týče interně využívaných datových formátů, myslím, že v dohledné budoucnosti nebude žádný ze standardů dominovat.

Miroslav Bublík (IDS Scheer): Jednoznačným fenoménem dneška a blízké budoucnosti je internetové prostředí se sjednocujícím výměnným datovým formátem XML, který umožňuje pracovat na platformě v jejímž rámci "mnoho klientů přistupuje přes portálové rozhraní na mnoho serverů". Svoji roli sehrají rovněž mobilní zařízení, řada úloh se přesune z osobních počítačů na zařízení přistupující k datovým sítím mimo pevnou linku (např. přes mobilní operátory). Dopad na prosazení standardů mohou mít i velké, nepřehlédnutelné změny na straně dominantních dodavatelů. Například Microsoft se úzce sbližuje se SAP v oblasti ERP, což je jedna z významných změn oproti minulosti.

Jiří Skočdopole (IBM): Hlavní úlohu bude hrát XML pro tvorbu zpráv, J2EE/JMS pro přenos zpráv, J2EE/EJB pro integraci komponent a J2EE/JDBC pro komunikaci s databázemi.

19.07.2005 - Petr Sodomka, Jaromír Habáň - četlo 23566 čtenářů.

Tento článek ješte není ohodnocen.

Hodnocení článku: nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší

Diskusní fórum ke článku
Jméno
E-mail
Opište kód :
Text *)