Diskuze

Rozvoj operačních a informačních středisek IZS na krajské úrovni

Článek pojednává o problematice budování operačních středisek a komunikace v rámci integrovaného záchranného systému. Poukazuje na nutnost systémové integrace, která by zabezpečila spolupráci mezi dispečinky a operačními středisky záchranných složek na všech řídících úrovních.

Nové podmínky plynoucí především z existence 14 krajů si vynucují zásadní rozhodnutí, které by mělo ovlivnit další rozvoj operačních středisek. Je totiž důležité připravit financování těchto aktivit. Kraje, které nemají vybudováno krajské operační středisko ZZS, hledají možnosti k jeho vybudování. Vyšším stádiem spolupráce v operačním řízení je budování integrovaných operačních středisek, která, aniž by rozlišovala příslušnost operátora ke složce IZS, by zajišťovala vyslání sil a prostředků několika složek IZS a jejich informační podporu.

Současný stav

Složky integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) používají pro aktivaci, řízení a podporu své činnosti prostředků operační střediska. Stejně tak i různé distribuční, pohotovostní a havarijní služby používají ke sledování provozu, pro identifikaci poruch a pro zajištění jejich rychlého odstraňování dispečinky a dohledová centra. Při řešení mimořádných událostí je pak nezbytně nutná spolupráce správních úřadů, složek IZS i havarijních a pohotovostních služeb. Spolupráce musí být realizovaná na těchto řídících úrovních:

  • Strategické - územní správní úřady (krizové štáby) a Hasičský záchranný sbor ČR;
  • Operační - operační střediska nebo dispečinky;
  • Taktické - na místě mimořádné události (místo zásahu).

Spolupráce operačních středisek a dispečinků je nutná při:

  • Oznamování mimořádných událostí občany;
  • Předávání informací záchranným složkám, jejichž účast na místě mimořádné události je nutná;
  • Společném řešení mimořádné události a koordinaci záchranných a likvidačních prací;
  • Řešení mimořádných událostí, byl-li vyhlášen krizový stav podle zákona o krizovém řízení.

Tísňové volání

Standardním způsob oznamování mimořádných událostí občany spočívá ve využívání telefonních čísel tísňového volání. V ČR jsou zavedena následující čísla tísňového volání, která obsluhují uvedené složky IZS:

  • 150 - Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen HZS ČR);
  • 155 - Zdravotnická záchranná služba (ZZS);
  • 158 - Policie ČR;
  • 112 - Hasičský záchranný sbor ČR (jednotné evropské číslo tísňového volání je podmínkou vstupu ČR do EU);
  • 156 - Obecní (městská) policie.

V současné době řeší odbavování tísňového volání jednotlivé složky ve své působnosti samostatně i v případech vybudování společného operačního střediska (dále jen OPIS). Současný stav je znázorněn na následujícím obrázku č. 1.

Obr. 1 - Schéma odbavování tísňového volání (Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Novým prvkem v příjmu tísňového volání jsou Telefonní centra tísňového volání (dále jen "TCTV") na krajských operačních a informačních střediscích IZS. TCTV zajišťuje činnost příjmu tísňového volání na linku 112 ve prospěch všech základních složek IZS. Nutným předpokladem zajištění funkčnosti je propojení výstupů technologie TCTV do SW produktů ZZS a Policie ČR tak, aby se data z TCTV přenášela přímo do SW využívaného pro vysílání sil a prostředků. TCTV zajišťují:

  • Příjem tísňových volání na lince 112 a 150 novou technologií a datový přenos informací o mimořádné události na pracoviště operačních středisek základních složek IZS, včetně zpětného příjmu stavových hlášení;
  • Příjem datové věty od operačních středisek základních složek IZS;
  • propojení specifických tísňových volání na pracoviště operačních středisek základních složek IZS.

Tísňové volání na linku 112 je určeno:

  • Pro cizince, protože je zde zaručeno odbavení volání v cizí řeči (AJ, NJ, dále je připravována jazyková podpora ve čtyřech dalších jazycích);
  • Pro oznámení závažných mimořádných událostí, zejména když vyžadují zásah více složek IZS;
  • Pro oznámení mimořádných událostí, při nichž volající neví, které národní číslo tísňového volání má zvolit.

Hlavní zásadou i nadále zůstává zachování stávajících národních čísel tísňového volání, aby je mohl občan využít zejména v případech požadavku řešení mimořádné události jednou ze složek IZS, např. při selhání životních funkcí, úrazech, nemocích a oznámení událostí Policie ČR apod. V těchto případech dojde při volání na linku 112 zdánlivě ke krátkému, několikavteřinovému zdržení odbavení hovoru v porovnání s odbavením na linku národního čísla tísňového volání, protože tento hovor bude ke konečnému odbavení přepojen k příslušné složce IZS nebo bude vytvořena telefonická konference ihned v okamžiku zjištění, které složce IZS řešení události patří.

V těchto případech technologie TCTV umožní datové předání identifikovaných údajů (o volajícím čísle, adrese telefonní stanice a jejím majiteli, poloze mobilního telefonu a další informace získané při odbavování na TCTV). Takové informace nebude již nutné získávat z volajícího na operačním středisku složky IZS. Předpokládá se, že tato skutečnost zkrátí celkovou dobu tísňového volání a postiženému bude pomoc poskytnuta rychleji než doposud.

Technologie TCTV je budována mimo jiné tak, aby:

  • Zaručovala přesnou evidenci o přijatých tísňových volání a nahrávek telefonních hovorů;
  • Byla systémově zálohována - tvoří celostátní systém 14 propojených pracovišť (umožňuje to z kteréhokoli TCTV obsluhovat volajícího z jakéhokoli místa v ČR beze vzniku časové prodlevy);
  • Umožnila maximální využití podpory činnosti operátora při identifikaci místa mimořádné události, včetně polohy volajícího v mobilních telefonních sítích a jejich zobrazování v GIS.

Ani tato nová technologie neochrání před zlomyslnými vtipy a omyly. To je způsobeno tím, že z mobilních telefonů bez SIM karty je možné volat pouze na linku 112 a v takovém případě se neidentifikuje číslo volajícího. Tato volání značně zatěžují personál TCTV, ale vzhledem k jejich existenci nejsou těmito hovory zatěžována operační střediska, kam jsou předávány pouze reálné případy.

Technologie TCTV je připravena pro integraci příjmu tísňového volání na všech národních číslech tísňového volání, pokud budou základní složky IZS ochotny integrovat příjem tísňového volání. Schéma fungování "technologie 112" je zobrazeno na obrázku č. 2.

Obr. 2 - Schéma fungování Telefonních center tísňového volání 112 (Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Integrace příjmu tísňového volání na TCTV kraje

Vybudování TCTV umožňuje v případě zájmu integrovat na TCTV i příjem tísňového volání na národních číslech tísňového volání (komplexně nebo pouze tísňová volání z mobilních telefonních sítí). Varianta společného odbavování tísňových volání na jednom pracovišti byla navrhována již při základních úvahách o způsobu řešení TCTV. Na základě rozhodnutí Policie ČR i ZZS nebylo nakonec realizováno společné obsazení TCTV personálem. Pokud by ZZS nebo Policie ČR rozhodla o tomto kroku, je integrace možná po vyčlenění příslušného počtu osob s jazykovými znalostmi pro zajištění dvanáctihodinových služeb na TCTV a po absolvování výcvikového kurzu v příslušném školícím zařízení. Policie ČR v současné době přijímá takové kroky, aby příjem tísňového volání na linku 158 byl realizován výhradně na okresních operačních střediscích. Z tohoto důvodu nelze očekávat, že by Policie ČR uvedenou integraci realizovala.

Uvedené řešení může být zejména výhodné v krajích, kde se musí krajská operační střediska ZZS nově budovat. Tak by bylo možné bez nutnosti vynakládání finančních prostředků na krajské úrovni řešit příjem tísňového volání na linku 155 a následné předávání informací na příslušná operační střediska pro zajištění vyslání sil a prostředků.

Technologie TCTV je budována s potřebnou rezervou operátorských pracovišť a umožňuje další rozšíření jejich počtu. Limitujícím faktorem se může stát pouze velikost prostor.

Po zprovoznění TCTV dojde k plné integraci příjmu tísňového volání na číslo 150 z mobilních telefonů do TCTV a postupně bude docházet i k integraci tísňového volání na číslo 150 z pevných sítí. Integrace příjmu tísňového volání na ostatní národní čísla bude realizována až při odsouhlasení příslušné složky IZS a splnění potřebných podmínek.

Operační řízení v IZS

V současné době jednotlivé složky zajišťují operační řízení ve své působnosti ve většině případů samostatně a vzájemně se informují telefonicky nebo radiostanicí o podrobnostech spolupráce. V případech, bylo-li vybudováno společné operační středisko, využívají společně informační systémy, přímo si předávají informace a společně koordinují postup. Zrychluje se tím plnění vzájemných požadavků, zintenzivňuje spolupráce a zabezpečuje účelnější využití technologií a nákladů vložených na jejich pořízení a tím se výrazně zefektivňuje činnost operačního střediska.

Integrace se samozřejmě nevyhne problémům, mezi něž patří např. odlišný systém výkonu služby a odlišné finanční ohodnocení personálu jednotlivých složek IZS, větší nároky na bezpečnost technologií a zálohování dat.

Základní složky IZS provozují operační střediska na těchto úrovních:

  • Okresní - 77 (HZS ČR), 77 (Policie ČR), 77 (ZZS);
  • Krajské - 14 (HZS ČR), 8 (Policie ČR), 10 (ZZS);
  • Celostátní - 1 (HZS ČR), 1 (Policie ČR), 0 (ZZS).

Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou podle § 5 zákona o IZS operační a informační střediska HZS krajů a operační a informační středisko MV - generálního ředitelství HZS ČR. Zřizování operačních a informačních středisek HZS ČR se řídí ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. [3].

Vize rozvoje operačních a informačních středisek IZS krajů

Vývoj v oblasti technologií, změny v systému státní správy, zvýšené nebezpečí terorismu, trvalý nedostatek finančních prostředků a neustálá snaha o vyšší efektivnost si vynucují změny i v oblasti působnosti operačních a informačních středisek (OPIS) IZS. V současné době jsou tyto změny způsobeny:

  • Snahou o integraci pracovišť a technologií příjmu tísňového volání a operačního řízení;
  • Zajišťováním bezpečnosti a spolehlivosti pracovišť;
  • Úpravami v důsledku změny územního uspořádání v ČR (návaznost na činnost krizových štábů).

Základní záměry rozvoje OPIS IZS na úrovni krajů jsou následující:

  1. Vybudovat krajská OPIS IZS s TCTV tak, aby bylo možné postupně redukovat v závislosti na technických možnostech činnost okresních OPIS IZS. Tak dojde ke snížení počtu obsluh na okresních OPIS a navýšení počtu obsluh na krajském OPIS IZS (přesun tabulkových míst v rámci HZS kraje). Dosažení cíle je možné postupně, na celém území až od roku 2007.
  2. Postupně utlumovat příjem tísňového volání na okresních OPIS HZS kraje na linku 150 a převést jej na TCTV. To je možné i před redukcí činnosti okresního OPIS HZS kraje. Dosažení cíle je možné od roku 2005.
  3. Modernizací telekomunikační technologie docílit možnosti rádiového dosahu z krajského OPIS IZS na území celého kraje se všemi základními složkami IZS a dalšími, kteří budou nové technologie využívat. Dosažení cíle je možné postupně, celé území ČR až od roku 2007.
  4. Do technického vybavení vybraných HZS krajů zavést mobilní prostředek (kontejner nebo speciální automobil) pro podporu činnosti v operačním řízení v místě bývalého okresního OPIS HZS kraje, případně velitele zásahu (štábu velitele zásahu) při rozsáhlé mimořádné události, nebo pro podporu činnosti krizového štábu obce. Základem technologie bude výkonná telekomunikační a informační technika. Důvodem zavádění tohoto prostředku je zejména nutnost účelnějšího vynakládání finančních prostředků. Uvedené řešení umožní omezit modernizaci a vybavovaní komunikační a informační technikou v místech, kde bude zrušeno okresní OPIS HZS kraje. V případě potřeby bude mobilní prostředek do postižené oblasti dovezen. Dosažení cíle do roku 2010 [2].

Snižování počtu okresních OPIS HZS krajů

Současný vývoj v oblasti telekomunikačních a počítačových technologií s výrazně vyšší výkonností a jejich postupné zavádění i do oblasti operačního řízení v porovnání s počtem okresních OPIS HZS ČR a nutnými náklady na jejich modernizaci si vynucuje razantní změnu v této oblasti. Většina tísňových volání je realizována prostřednictvím mobilních telefonů a ty již v současné době končí na krajském OPIS HZS kraje. Stejně tak zajištění kvalitního personálu a jejich odborná příprava na stávajícím počtu operačních středisek způsobuje komplikace. Z uvedených důvodů byla již některá okresní OPIS HZS ČR zrušena a jejich úkoly byly přeneseny do jiného OPIS HZS ČR. Sektorové OPIS HZS kraje bude podřízeno krajskému OPIS HZS kraje.

Podle informací z krajských úřadů podobným způsobem postupuje ZZS a lze předpokládat podobný vývoj i u Policie ČR. Vzhledem k tomu, že operační střediska musí spolupracovat, měl by vývoj u jednotlivých složek IZS probíhat v dohodě, aby byla územní působnost operačních středisek obdobná.

Operační střediska základních složek IZS, zejména pak OPIS IZS musí spolupracovat s dispečinky pohotovostních a havarijních služeb. Fyzická integrace je v těchto případech sice také možná, ale vzhledem k četnosti spoluprací je nevhodná. Podstatně větší význam má zdokonalení vzájemné komunikace hlasové a datové a společné využívání informačních systémů včetně automatizovaného oboustranného přenosu informací nutných pro činnost těchto složek. Zejména pak elektronické informace o inženýrských sítích (GIS - voda, elektřina, plyn apod.) umožňují rychlou informační podporu zasahujícím složkám IZS na místě mimořádné události. Formou dohod o spolupráci je zajišťováno společné využívání informačních systémů a ty jsou pak využitelné v informačním systému pro havarijní a krizové plánování, operační řízení a krizové řízení.

Literatura

  1. Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje [online]. [cit. 3.5.2005]. Dostupný z www: http://www.hzs-zlkraje.cz/organizace/izs.htm
  2. Ministerstvo vnitra ČR [online]. [cit. 3.5.2005]. Dostupný z http://www.mvcr.cz/2003/hasici/odbor/izs/index_hasici.html
  3. Zák.č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů, [online]. [cit. 3.5.2005]. Dostupný z http://www.hzs-zlkraje.cz/zakony/z_238.htm
  4. Zák.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, [online]. [cit. 3.5.2005]. Dostupný z http://www.hzs-zlkraje.cz/zakony/z_239.htm
  5. Zák.č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů, [online]. [cit. 3.5.2005]. Dostupný z http://www.hzs-zlkraje.cz/zakony/z_240.htm
  6. Interview s pracovníkem úseku IZS a operačního řízení Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje

09.09.2005 - Veronika Hráčková - četlo 25589 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec


  • Odběr novinek
  • Partneři webu:




  •  
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. SystemOnLine.cz:

    2. Přehledy informačních systémů 

      ERP systémy
       

      Plánování a řízení výroby
       

    3. ČSSI
    4. SSSI
    5. VUT v Brně
    6. Systemonline.cz
    7. Výzkum a vývoj v ČR
    8. ICT unie
    9. Cacio
    10. Živě
    11. Lupa
    12. AKA-MONITOR
    13. Jiko Blog
    14. Databázový svět
    15. destinationCRM.com
    16. MyCustomer.com
    17. ZDNet
    18. Nucleus Research
    19. ComputerWeekly.com
    20. IDC
    21. Gartner
    22. Deloitte
    23. Accenture
    24. Capgemini
    25. CIO
    26. Forrester Research
    27. Aberdeen Group
    28. Archiv: