Diskuze

Ovocné osvěžení z jižní Moravy

Společnost Linea Nivnice patří mezi špičky nápojového průmyslu v České republice. Nosným pilířem jejího výrobního programu je produkce ovocných šťáv, nektarů a nápojů, v níž firma zaujímá dominantní postavení na českém trhu. Setkáváme se s ní každý den v supermarketech pod značkou Hello. Jak se dostane čerstvé ovoce v podobě chutného nápoje až k zákazníkovi? Jak dokáže výrobce uspokojit požadavky velkoobchodu a dodat produkty včas a v náležité kvalitě? Na tyto otázky a další zajímavosti vám odpovíme v následující případové studii.

Nápoje pro domácí i světový trh

Tradice výroby nápojů sahá v Nivnici až do roku 1946, kdy se zde začaly vyrábět lihoviny, destiláty a bylinné likéry. Po krátkém období soukromého podnikání pokračoval znárodněný podnik v činnosti až do roku 1989 a v tomto období rozšířil svůj sortiment o nealkoholické nápoje, sirupy a ovocná vína. V rámci privatizace pak vznikla společnost Linea, jejímž hlavním výrobním artiklem se staly ovocné šťávy, nektary a nesycené ovocné nápoje v obalech Tetra Pak. Dnes tvoří produkce těchto výrobků stěžejní část výrobního programu firmy a upevňuje její postavení jedničky na trhu se stoprocentními ovocnými šťávami, nektary i nesycenými ovocnými nápoji v České a Slovenské republice.

V současnosti zaměstnává Linea Nivnice 247 pracovníků. Na tržbách, které přesahují jednu miliardu Kč, se z větší části podílí produkce stoprocentních ovocných šťáv. V tomto tržním segmentu společnost zaujímá 30 % podíl na českém trhu.

Podstatná část produkce firmy je určena pro tuzemský trh, vyváží se ale rovněž do dalších zemí, především Rakouska, Německa, USA, Izraele nebo Mongolska. Distribuci výrobků na Slovensko zajišťuje dceřiná společnost Linea Slovensko. Veškeré zázemí pro obchod na slovenském trhu poskytuje společnosti její mateřská centrála, kde se také zpracovávají veškeré firemní informace.

Společnost Linea Nivnice je nositelem mnoha ocenění, k nimž patří např. Klasa, národní značka kvalitních potravin, která je udělována domácím potravinářským a zemědělským výrobkům s vysokou jakostí.

Jak se připravuje koncentrát

Výrobní část programu společnosti zahrnuje nejen výrobu šťávy z dovezeného koncentrátu, který se dále naředí a stočí, ale i zpracování vlastního ovoce, a to zejména jablek. Jablka se vykoupí v sezóně, operou vodou a jsou tlakem přepravena do lisovny, kde se drtí na tekutou drť. Tento polotovar je po aplikaci příslušných enzymů vylisován a následně čištěn na čirý koncentrát. Ten je dále ředěn v příslušném poměru dle povahy výrobku, balen a distribuován zákazníkovi.

Většinu vyráběných šťáv tvoří produkty z dovezeného koncentrátu. Pomeranče se po sběru na plantáži vylisují, zahustí a odebere se jim voda v předepsaném poměru. Takto připravený koncentrát se dále zamrazí, aby se při dlouhé přepravě nekazil a aby se z něj neztrácely vitamíny a také jeho charakteristická vůně. Po přepravě přes oceán se koncentrát přečerpá do cisterny, která jej převeze přímo do závodu. Zde se na výrobních linkách opětovně ředí v příslušném poměru s vodou, pasterizuje a balí. Do 100 % šťáv se již další složka nepřidává, nektary jsou dochucovány třtinovým a ovocným cukrem.

Výrobní linka ve společnosti Linea Nivnice

Požadavky na informační systém

Vzhledem k tomu, že informační systém, který společnost Linea Nivnice využívala, neposkytoval požadovanou podporu v řízení výrobního procesu, rozhodl se management společnosti pro zásadní změnu v podobě pořízení nového moderního řešení.

Rozhodnutí vedení společnosti o změně informačního systému bylo učiněno v roce 2006, samotný předvýběr řešení, která připadala v úvahu, byl zahájen na přelomu jara a léta roku 2007.

Vedení společnosti si ve spolupráci se zaměstnanci, kterých se plánovaná změna dotýkala, stanovilo kritéria pro posouzení jednotlivých nabídek dodavatelů. „Hledali jsme systém, který by byl schopen fungovat v česko-slovenském prostředí a který by byl již ověřen v potravinářské výrobě včetně zpracování lihovin. Nezbytnou součástí systému také mělo být efektivní řízení obalů, což je v naší společnosti specifická záležitost," objasňuje požadavky společnosti na nový informační systém Jaromír Oliva, vedoucí odboru IT, který za implementační projekt zodpovídal. „Velký důraz byl také kladen na osobní vztahy se členy projektového týmu dodavatele, abychom si s nimi rozuměli. Určitý vliv při rozhodování měly i náklady, které jsou s implementací vždy spojeny," doplňuje Jaromír Oliva.

Důležitou roli při výběru sehrál také požadavek na zpětnou dohledatelnost výrobků, což je specifická záležitost potravinářského a nápojového průmyslu. Vzhledem k portfoliu produkce, které zahrnuje až 260 druhů výrobků, stál před dodavatelem nelehký úkol. Samotnou kapitolu k řešení představovala převoditelnost měrných jednotek.

Jak vybrat optimální řešení

"Výběrové řízení bylo tříkolové. Nejprve jsme oslovili potenciální dodavatele s žádostí o prezentaci jejich řešení v naší společnosti, abychom mohli posoudit jeho vhodnost pro naše potřeby a seznámit se ním jako budoucí uživatelé," uvádí Jaromír Oliva.

Jak se požadavky na nový informační systém upřesňovaly, bylo čím dál více zřejmé, že se bude rozhodovat mezi třemi řešeními. Dodavatelé těchto informačních systémů byli v samotném závěru výběrového řízení osloveni s žádostí o referenční schůzku ve společnostech z nápojového průmyslu. Vedoucí pracovníci Linea Nivnice sami požádali o konzultace několik dalších firem podobného zaměření bez ohledu na samotné dodavatele, aby získali skutečný nezávislý pohled na předvybraná řešení. "Náš požadavek, aby referenční firma podnikala v česko-slovenském prostředí, měla zkušenosti s příslušnou legislativou a byla z nápojového průmyslu, skutečně nebyl jednoduše splnitelný. Přesto se nám podařilo získat ucelený obrázek o prezentovaných systémech a referenční návštěvy nám velmi pomohly v našem rozhodování," konstatuje Jaromír Oliva.

V posledním kole výběrového řízení vznesla Linea Nivnice požadavek na předimplementační analýzu od každého dodavatele, což představovalo důležitý aspekt v závěru rozhodování. Cílem analýzy bylo seznámení se s odbornými konzultanty dodavatele, pochopení potřeb společnosti jako zákazníka a ujasnění očekávání z obou stran. Všem požadavkům nakonec nejlépe vyhověla nabídka společnosti Karat Software.

Zákazník na prvním místě

Implementace nového informačního systému trvala necelé dva měsíce. Realizace projektu v tak krátkém čase byla pro obě strany velice náročná a kladla na dodavatele enormní tlak. "Neměli jsme mnoho jiných možností. Nový systém musel být od začátku nového roku plně v provozu, a to i v naší dceřiné společnosti Linea Slovensko," uvádí Jaromír Oliva a dodává: "Základním požadavkem bylo, aby zákazníci dostali své zboží včas. Na to byl při implementaci kladen největší důraz. Zbývající problémy byly řešeny postupně."

Na začátku implementace bylo jasně stanoveno, že jako jeden z prvních úkolů bude řešena tvorba ceníků a expedice zboží. Pokrytí ostatních oblastí informačním systémem bylo odsunuto na pozdější dobu. Na konci roku provedli zaměstnanci společnosti pravidelnou inventuru skladových zásob. Palety se zásobami s nalepeným čárovým (SSCC) kódem oscanovali a potřebné informace přenesli do systému Karat. Scanování probíhalo ručně a do Karatu se přenesly tyto tři typy údajů: informace o výrobku, datum jeho výroby a také přiřazený čárový (SSCC) kód.

Úpravy pro zpětnou dohledatelnost

Pokrytí specifických oblastí výroby a distribuce nápojů představovalo pro realizační tým Karat Software velkou výzvu. Měl již sice za sebou úspěšné implementace ve společnostech, jako jsou Hanácká kyselka nebo Rodinný pivovar Bernard, nicméně projekt u nivnického výrobce předpokládal vypořádat se s mnoha zakázkovými úpravami, které ještě nebyly u jiných klientů uskutečněny v takovém rozsahu. Na míru bylo třeba upravit např. veškeré náležitosti týkající se zpětné dohledatelnosti výrobků. Jak celý proces funguje?

Výroba šťáv a nápojů je sledována po výrobních linkách, a to na úrovni jednotlivých palet. Je zde uplatňován systém šarží, které jsou viditelné i pro koncového zákazníka. Šarže je natisknutá na horní časti obalu každého výrobku, a to v podobě data minimální trvanlivosti. Jednotlivé produkty jsou výrobní linkou baleny do kartonu po určitém počtu kusů a kartony jsou skládány na palety. Každá paleta má své vlastní číslo a šarži. Tím je zaručena zpětná dohledatelnost výrobků, která je v nápojovém průmyslu nesmírně důležitá. Problémy s produkty se přitom nemusí týkat pouze obsahu, ale také obalu výrobku, jeho uzávěru apod. Pracovníci jsou pak schopni na základě příslušné šarže palety a šarže výrobku dohledat požadované detaily a nemusí tak v případě reklamací stahovat z oběhu celou výrobní dávku, ale pouze příslušné kusy.

Šarže výrobků evidované v Karatu
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Jiný pohled na šarže výrobků evidované v Karatu
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Odvádění výroby a expedice

Při výrobě 100 % šťáv se koncentrát nejprve míchá s příslušným poměrem vody. Následně prochází pasterací, chlazením a plněním na výrobní lince Tetra Pak. Vše je plně automatizované. Na konci každé linky je nainstalován terminál a čtečka kódů pro urychlení a zpřesnění odvádění výroby. Jakmile sjede z výrobní linky první výrobek, je automaticky v Karatu založen výrobní příkaz. Po dokončení výrobní dávky je výrobní příkaz uzavřen a paleta zabalena. Pracovnice odsouhlasí systémem avizovaný počet kartonů na příslušné paletě a vytiskne štítek, který na paletu nalepí. Pokud je výrobní dávka pouze v počtu kartonů a paleta je neúplná, má možnost do systému zasáhnout, upřesnit počet kartonů a vytisknout štítek se správným množstvím. Tímto výrobním příkazem je dané množství uzavřeno a navedeno na expediční sklad, kde je množství výrobků evidováno jak v kusech, což je nejmenší skladová jednotka, tak v paletách a kartonech. Jakmile je příslušný výrobek z palety vychystáván pro zákazníka, paleta se rozbalí a přiřadí se k ní náhradní kód, neboť původní kód nalepený na igelitu již nelze přečíst.

Expedice výrobků

Není kus jako kus

Zatímco v jiných potravinářských firmách bývají receptury často evidovány mimo ERP systém, ve společnosti Linea Nivnice jsou spravovány v Karatu. Zde jsou rovněž automaticky rozpočítávány po výrobních dávkách. Odpovědný pracovník pak v systému překontroluje nabízené množství jednotlivých složek, které jsou spočítány dle příslušné normy. Pokud dojde k nepřesnosti, má mistr ve výrobě možnost korekce dle skutečné spotřeby.

Receptury výrobků a převody měrných jednotek s nimi související jsou velmi důležitou součástí implementovaného řešení. Systém musí zvládnout převody tun, v nichž jsou uváděny ingredience v recepturách na kusy, které jsou evidenční jednotkou finálních výrobků. "V naší společnosti dále převádíme litry absolutního alkoholu na jiné měrné jednotky a také, což je naše specialita, musíme řešit problematiku refrakcí," vysvětluje Jaromír Oliva. "Pomerančový 65% koncentrát je nakupován na burze v jednotkách tun. Na sklad je však přijímáno pouze 650 kilogramů. Těchto 650 kilogramů představuje 100 % pro následnou výrobu. Koncentrát je ředěn poměrem vody na šťávu se 100 % podílem ovoce tak, jak je deklarováno na obalu výrobku," vysvětluje Jaromír Oliva.

Refrakce nebo-li změření procentuálního obsahu koncentrátu na bázi lomu světla musí být vždy uvedena na příslušné faktuře dané dodávky, nebo je v případě absence měřena v podnikové laboratoři. Vzhledem k složitosti celé problematiky musí být také zaevidováno, odkud příslušný koncentrát pochází. Společnost nakupuje takto připravený polotovar převážně od zahraničních dodavatelů, takže je zcela běžnou skutečností, že jsou příslušné faktury za dodané zboží řešeny s určitou časovou prodlevou, neboť je koncentrát po příjezdu do závodu obratem stáčen. Proto musí informační systém Karat umožnit i práci s minusovými položkami na skladě, které jsou po zaúčtování faktury vyrovnávány skladovým pohybem.

Automatizace objednávek

Minimální množství, v jakém jsou objednávky zákazníků společnosti Linea Nivnice akceptovány, je počet kusů v kartonu. Nutno podotknout, že společnost nedodává své výrobky zákazníkům maloobchodu, ale pouze velkoobchodním odběratelům.

Systém objednávek musel být zautomatizován na míru, aby byla doba jejich vyřízení co nejkratší. Pracovníci obchodního oddělení nejsou tudíž zahlceni specifikacemi a složitou obsluhou, pouze zadávají údaje požadované výrobou. Vzhledem k různým jednotkám, které jsou při výrobě a distribuci používány, musel být celý systém upraven tak, aby byl zautomatizován přepočet objednávaného množství výrobků na minimální jednotku (karton). Zákazník může požadovat objednávku v kusech, kartonech i paletách. Příslušná pracovnice zadá takto specifikovanou objednávku do Karatu a systém ji sám upozorní na to, že objednávka není úplná v množství na karton. Není tedy potřeba přepočítávat množství v kusech a paletách na kartony, protože u každého druhu výrobku jsou kartony v jiném počtu kusů. Při průměrném množství 260 druhů výrobků a kombinaci 200 zákazníků je úspora pracovního času značná.

Jakmile systém zaeviduje objednávku, je zadán příkaz do výroby, pokud není volné zboží na skladu. Zákazníkovi je rezervováno příslušné množství objednaných výrobků. Linea Nivnice je schopna dodat své výrobky do 48 hodin, přičemž se aktuální skladové zásoby liší podle typu vyráběného výrobku.

Tvorba štítku s čárovým kódem
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Jak funguje systém čárových kódů

V expedičním skladu bylo zajištěno bezdrátové připojení k síti, aby mohli zaměstnanci pracovat online se čtečkami čárových kódů. Na počátku bylo nutné stanovit způsob, jakým budou čtečky kódů fungovat. Ve skladu je k dispozici dvanáct čteček, kterými se pracovník přes své jméno a heslo přihlásí do systému Karat. Na čtečce se zobrazuje kompletní objednávka zákazníka, a to po jednotlivých druzích výrobků. Pracovník tedy přesně ví, jaké množství výrobků bude třeba nachystat a na základě svých zkušeností skládá výrobky na palety.

Někdy se stane, že výrobek není na skladě. Proto byl v společnosti zaveden systém barevných kódů, které detekují stav, v jakém se výrobek nachází. Barva bílá zobrazuje stav normální, barva červená komplikace. Jestliže je výrobek zarezervován výrobou, tedy je přímo ve výrobním procesu, čtečka vykazuje na příslušném řádku barvu modrou. Pracovníci jsou vždy informováni, což usnadňuje jejich orientaci a zvyšuje efektivitu práce.

Jakmile je paleta vychystána, opatří ji pracovníci průvodním štítkem. Po následném dokončení celé objednávky příslušný pracovník stiskem tlačítka objednávku uzavře. Někteří zákazníci mají na skládání kartonů do palet speciální požadavky, které si pracovník také přes čtečku ze systému Karat načte. Obvykle se jedná o systém ukládání výrobků a zejména jejich druhovou různorodost na jednotlivých paletách.

Vygenerovaný čárový kód

Zásadním problémem, který společnost Karat Software musela řešit, byla velikost čtečky k objemu požadovaných zobrazovaných informací na jedné obrazovce. Čtečka je v těchto parametrech značně limitována a ze strany klienta nebylo žádoucí umísťovat do skladu velké terminály, které by manipulaci při vychystávání spíše znesnadňovaly.

Čtečka kódů pro plynulou expedici výrobků

Která cena je ta správná?

Jestliže jsou objednávky zadávány na celé kartony, ceníky vede společnost v kusech. Cenotvorba vychází z faktu, že společnost obsluhuje různé typy zákazníků, pro které stanovuje příslušné ceny výrobků. Dále provádí různé typy akcí na určité druhy výrobků, slevy na skupiny výrobků, akční ceny atp.

"Nemůžeme si dovolit automatickou distribuci nových ceníků našim odběratelům," poukazuje na specifika cenotvorby Jaromír Oliva a dodává: "Vycházíme vždy ze standardního ceníku a s každým dodavatelem máme stanoveny ceny smluvní, které z něj vychází. Zákazník má nárok na určitou slevu v případě konkrétních druhů výrobků, a to jak klasickou slevu v procentech za odebrané množství, tak i další, například akční ceny výrobků."

Jelikož i jednotliví zákazníci mají více poboček, které odebírají výrobky na sobě nezávisle, mají nárok i na další slevy pro příslušnou pobočku. Nezřídka se stane, že je na určitý výrobek vyhlášena akční cena a je třeba tudíž definovat, jak správně cenu kalkulovat. "U nás platí pravidlo, že pokud různými výpočty dostaneme různé výše cen výrobků, tak tu nejnižší pro zákazníka vyhodnotí Karat jako správnou. Je logické, že pokud dostane zákazník akční cenu od našeho obchodníka, tak musí být nižší, než jeho obvyklé slevy. V tomto nám Karat poskytuje velkou oporu," uzavírá Jaromír Oliva.

Ukázka ceníku výrobků Hello
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Jak naložit s vratnými obaly

Na řízení obalů a palet mají v Linea Nivnici vlastní recept. "Vratnost obalů je obvykle ošeřena smluvně a jejich odebraný počet uvede expedient na faktuře pro zákazníka," upozorňuje Jaromír Oliva. Zákazník tedy vrací palety výměnou, stejně jako v případě skleněných lahví. "Láhve samozřejmě zálohujeme a naši odběratelé pochopitelně nemají povinnost nám prázdné lahve vrátit zpět. Snažíme se je ale vždy na zpětný odkup upozornit, abychom šetřili živnostní prostředí a také náklady spojené s pořízením nových lahví," dodává Jaromír Oliva.

Dvě prostředí na jedno kliknutí

Jedním z důležitých úkolů pro Karat Software bylo, aby systém operoval ve dvou prostředích, v českém a slovenském, a to při vedení zcela běžné agendy, jako je např. vystavování objednávek a fakturace. Jakmile pracovnice Linea Slovensko vystaví objednávku ve slovenské licenci Karatu, musí se objednávka automaticky promítnout v české licenci. "Bylo by zbytečné, aby jedna pracovnice objednávku ve slovenské licenci zadala do systému a poté ji předala kolegyni, která by ji musela zpracovat v licenci české. Ten samý případ nastává i u fakturace, kdy není možné, abychom nadvakrát zbytečně do systému zadávali dvě faktury. S tímto si systém musel poradit sám," upřesňuje Jaromír Oliva. Společnost Karat Software tedy propojila obě licence tak, aby zautomatizovala řízení dokladů od objednávek po výdejky a odstranila tak zbytečnou práci spojenou s těmito úkony.

Přínosy pro zaměstnance i společnost

Pořízení a výměna informačního systému představuje pro každou firmu velký krok kupředu, který je spojen s obavami z budoucího úspěchu samotné implementace. Management společnosti si velmi dobře uvědomoval, o jak obtížný úkol se jedná, a proto své zaměstnance do implementace přímo zapojil. Jaromír Oliva vysvětlil důvody pro motivaci svých spolupracovníků následovně: "Nechtěli jsme, aby měli zaměstnanci s novým systémem problémy. Naopak: chtěli jsme, aby pochopili, že informační systém má přinést ulehčení jejich každodenní rutinní práce. Proto jsme se také podrobně dotazovali uživatelů na očekávání a požadavky na informační systém. Věděli jsme, že pokud budou oni umět se systémem dobře pracovat, bude dobře fungovat i celá společnost."

A co zásadního přinesla výměna informačního systému u předního českého výrobce ovocných nápojů? Gabriel Slanicay, generální ředitel společnosti Linea Nivnice, shrnul celkové přínosy následovně: "Informační systém Karat zvýšil pružnost firmy, zlepšil přehlednost o jejím fungování a zprůhlednil chod jednotlivých procesů a činností. Oceňujeme také jeho uživatelskou přívětivost, která je ve srovnání s naším předchozím systémem nesrovnatelně lepší."


13.10.2008 - Eva Vořechová - četlo 7272 čtenářů.

[ Zpět ]


Tento článek ješte není ohodnocen.Hodnocení článku:
nejlepší [ 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ] nejhorší
Verze pro tisk

Jméno
E-mail
Opište kód :    
Text
*)
   
Odkazy - pravý sloupec
  • Odběr novinek
  • Archiv:
  • Aktuální akce CVIS:


  •  
    Informační systémy
    v podnikové praxi
    (2. aktualizované a rozšířené vydání)
     

  • Nejčtenější články:
    1. Nový software VMware pomůže zákazníkům modernizovat datová centra
    2. První čeští zákazníci nové verze Infor CloudSuite Industrial
    3. Tři klíčové trendy, jež budou pohánět digitální byznys v příštích letech
  • Generální partner:


  •  
  • Hlavní partner pro HR:


  •  
  • Partner:


  •  
  • SystemOnLine.cz:

  • Přehledy informačních systémů 

    ERP systémy
     

    Plánování a řízení výroby
     

  • Inzerce:


  •  

     

     

     
  • ČSSI
  • SSSI
  • VUT v Brně
  • Systemonline.cz
  • Výzkum a vývoj v ČR
  • ICT unie
  • Cacio
  • Živě
  • Lupa
  • AKA-MONITOR
  • Jiko Blog
  • Databázový svět
  • destinationCRM.com
  • MyCustomer.com
  • ZDNet
  • Nucleus Research
  • ComputerWeekly.com
  • IDC
  • Gartner
  • Deloitte
  • Accenture
  • Capgemini
  • CIO
  • Forrester Research
  • Aberdeen Group