Jak již bylo řečeno, technologie pro elektronickou výměnu obchodních dat existují již velmi dlouho. Nehovoříme přitom přímo o internetových či webových technologiích. Pro zajímavost uveďme, že jen na webové stránky je každoročně umístěno asi 550 miliard dokumentů a vyprodukováno kolem 1,5 EB (exabytů) unikátních informací. Hovořit budeme o výměně obchodních dat, resp. informací, které je možné přesouvat mezi naprosto rozdílnými systémy různých společností, aniž by bylo nutné je pracným způsobem konvertovat a přenášet do informačního systému.

Proč je vůbec důležité zabývat se elektronickou výměnou obchodních dat? Stačí si představit přínosy, které by plynuly z toho, že určité informace zaslané partnerskými organizacemi, např. subdodavateli se rovnou promítnou do příslušných "kolonek" v informačním systému výrobce. Například faktura subdodavatele nemusí být doručena v papírové podobě, ale může být přímo zadaná do informačního systému a vyčká pouze na schválení, zaúčtování a zaplacení. Stejně tak vystavené faktury výrobce mohou být odesílány v elektronické podobě přímo do systému subdodavatele. A právě k takovéto výměně dat - na úrovni informačních systémů podnikatelských subjektů spolupracujících v dodavatelském řetězci - slouží technologie EDI (Electronic Data Interchange).

Electronic Data Interchange je standardní formát pro výměnu obchodních dat. Formát EDI je popsán americkou normou ANSI X12. Byl zpracován sdružením Data Interchange Standards Association a je považován za jeden z nejlépe propracovaných a nejdůsledněji doplňovaných nadnárodních standardů. V rámci jeho definice byly popsány i různé komerční modifikace, jako je například standard pro komerční elektronickou výměnu informací, známější pod označením EDIFACT. EDIFACT je obecná a mezioborová norma, v rámci které vznikají konkrétní aplikační normy pro jednotlivá odvětví, jako je např. ODETTE v automobilovém průmyslu nebo SWIFT v bankovnictví.

První EDI projekty vznikaly právě v automobilovém průmyslu, z něhož se postupně rozšířily do dalších odvětví (potravinářství, bankovnictví, strojírenství apod.).

Technologické aspekty EDI a zjednodušení procesu výměny dat

Cílem zavedení EDI bylo nadefinovat takový standard, který by umožnil bezproblémovou výměnu dat mezi různými systémy s rozdílným operačním systémem. Formát EDI je založen na tom, že data jsou posílána pomocí textových řetězců, které jsou v terminologii EDI nazývány jako datové elementy. Každý z nich reprezentuje jedinečnou informaci, jako např. údaje o druhu zboží, jeho typovém označení, ceně, množství atd. Tyto údaje jsou od sebe vzájemně oddělovány speciálními znaky a tvoří tzv. datové segmenty.

Jak z popisu vyplývá, celá sekvence EDI zprávy - častěji je používán termín EDI unit of transmission (EDI jednotka pro přenos) - je tvořena následujícími částmi:

• hlavičkou EDI zprávy,
• informací o odesílateli a příjemci příslušné EDI zprávy,
• jednotlivými datovými elementy EDI zprávy - tyto datové elementy jsou tvořeny jednotlivými datovými segmenty, každý datový segment obsahuje pouze takové relevantní informace, které jsou definované v rámci vzájemné komunikace mezi jednotlivými informačními systémy.

Jak vlastně taková EDI výměna funguje? Vraťme se k již uvedenému příkladu faktury. Dodavatelská faktura je vystavena v informačním systému subdodavatele. Při běžné papírové komunikaci by vystavená dodavatelská faktura byla z informačního systému vytištěna, zabalena do obálky, předána do podatelny a odeslána výrobci. U výrobce by byla opět přijata na podatelně, kde by byla zaevidována do knihy přijaté pošty nebo knihy došlých faktur. Následně by byla předána do účtárny (nebo do oddělení likvidace faktur), poté pak zaúčtována, schválena a zaplacena.

Zavedení EDI tento proces výrazně zjednoduší. Vystavená dodavatelská faktura by byla v informačním systému subdodavatele převedena do formátu EDI. Přes důvěryhodný výměnný komunikační uzel by byla předána v elektronické podobě výrobci, kde by došlo k jejímu automatickému zaevidování do systému spisové služby (knihy přijaté pošty nebo knihy došlých faktur) a vložení do informačního systému. V něm by pak proběhl proces zaúčtování, schválení a uhrazení.

Přínosy plynoucí z využití EDI

Mezi přínosy EDI komunikace bývají nejčastěji zmiňovány: snížení nákladů, úspora času a zrychlení toku dokumentů. Přestože jde o obecně platné výhody, byly dlouhou dobu EDI technologie používány hlavně velkými (nadnárodními) společnostmi a většímu rozšíření bránila zejména vysoká pořizovací cena a také provozní náročnost. Podívejme se, jaké hlavní přínosy plynou z využití EDI:

• EDI zprávy jsou předávány ve většině případů online, tzn. jsou předávány v reálném čase.
• Zpracováním faktur se nezabývá podatelna ani pošta, která tyto faktury doručuje odběrateli. Faktura je automaticky poslána odběrateli, aniž by do tohoto procesu vstupoval lidský faktor.
• Účtárna pracuje s elektronickou podobou faktury. Papírový formát je přebytečný. Elektronická faktura je také snadno dohledatelná. Všechny faktury jsou ve své originální podobě elektronické a nevzniká tedy potřeba je uchovávat ve více různých verzích a informačních systémech.
• Výměna dat prostřednictvím EDI je standardizovaná. Proto není její využití omezeno jen na komunikaci s obchodními partnery v ČR, ale je možné ji využívat také při komunikaci se zahraničními obchodními partnery. EDI přitom nestandardizuje jen formu komunikace, ale také procesy. Přitom se zvyšuje spolehlivost způsobu komunikace a přenesených dat.
• EDI tak může postupně nahradit papírové dokumenty elektronickými, snížit tak náklady spojené s jejich výměnou a současně zvýšit efektivitu a kvalitu prováděných procesů. EDI doklady mají stejnou právní váhu jako dokumenty "papírové".
• Pomocí EDI mohou být propojeny různé informační systémy vně i uvnitř společnosti. Rozšiřování EDI se pak začne projevovat také záměnou rolí. Výrobce může používat EDI nejen pro styk se svými subdodavateli, ale také pro výměnu dokladů se svými odběrateli.

Bezpečnost EDI systémů

Bezpečnost informačních systémů je nedílnou součástí jejich implementace a provozu. Bezpečnost EDI musí zajišťovat především jednu důležitou část papírového dokladu a tou je podpis. EDI soubor musí vždy a za každých podmínek, při jakémkoliv způsobu přenosu vykazovat stejné zabezpečení jaké má papírový dokument.

Za prvé musí být prokazatelně jisté, že doklad nebyl změněn. Bez této funkce je doklad bezcenný, má prakticky hodnotu nepodepsaného papíru. EDI by pak bylo vhodné pouze na posílání neautorizovatelných dat.

Druhým úkolem bezpečnosti EDI systémů je funkce, která nahrazuje zalepený dopis. Pokud je dopis zalepený v obálce, nikdo do něj přes ni nevidí a nemůže si obsažená data přečíst. I EDI soubor musí být nečitelný pro nepovolanou osobu, musí mít svou "obálku" a nesmí být čitelný, dokud ho povolaná osoba "nerozlepí". Tento nečitelný soubor však musí zároveň obsahovat hlavičku s adresou, tak jak je tomu u poštovní obálky.

Třetím úkolem bezpečnosti EDI je funkce, kterou má doporučený dopis. Doporučený dopis se dostane pouze do rukou povolané osoby a ta musí navíc vlastnoručně podepsat doručenku. Dotyčná osoba pak nemůže popřít, že dopis dostala.

S propojováním systémů elektronickou cestou vznikají nové nároky na zabezpečení vnitřního systému. Dalšími úkoly jsou proto opatření, která zamezí narušení interního systému uživatele nepovolanou osobou zvenku. Při tvorbě systémů, které mají sloužit k přenosu EDI zpráv je třeba věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti systémů samotných a zejména zabezpečení přenášených dat.

Existují v zásadě tři způsoby ochrany dat v informačních systémech a ty je možné vzájemně kombinovat. Patří sem:

• Organizační způsob ochrany - spočívá v souhrnu administrativních nařízení a doporučení jak s určenými daty nakládat. Výhodou tohoto způsobu ochrany je poměrně jednoduché a levné zavedení. Jeho velkou nevýhodou však je, že účinnost je závislá na přesnosti plnění nařízení konkrétními osobami.
• Fyzický způsob ochrany dat - data jsou fyzicky nepřístupná nepovolaným osobám. Do této kategorie ochrany se řadí zabezpečení budov, kde se informační systém nachází, zajištění komunikačních linek apod.

Dva výše uvedené způsoby nejsou příliš spolehlivé. U EDI, které vychází z doporučení OSN, je však kladen důraz na zjevně nejdokonalejší způsob ochrany dat a tím je logický způsob ochrany.

Logický způsob ochrany dat - zahrnuje soubor logických, tedy jak softwarových, tak hardwarových opatření, které se uplatňují v daném informačním systému. Tyto opatření lze rozdělit do dvou hlavních kategorií:

• Uchování dat na zabezpečených systémech - používání informačních systémů, které zabezpečují kontrolu přístupu k systémovým zdrojům a monitorování činnosti uživatelů. Jedná se především o systémy, které mají certifikaci do některé z uznávaných bezpečnostních tříd. To zaručí nedostupnost dat pro nepovolené osoby, ale neřeší se tak například bezpečnost komunikace mezi jednotnými systémy dvou nezávislých uživatelů.
• Kryptografické metody - tyto metody umožňují zašifrovat určená data tak, aby byla srozumitelná pouze určité osobě, nebo je zabezpečit tak, aby nemohla být změněna osobou nepovolanou. Tyto metody jsou založeny většinou na různých matematických algoritmech. Většinou je však třeba jednoho nebo dvou klíčů pro zašifrování a rozšifrování zprávy. Správné a bezpečné generování a používání klíčů je základní podmínkou pro účinnost těchto metod.

V současné době se ukazuje, že žádný z výše uvedených způsobů nemůže sám o sobě zaručit dostatečnou bezpečnost informačního systému. Teprve při současném použití všech tří způsobů je možné zabezpečit systém tak, aby úspěšně odolával možným hrozbám.

Jak zavést ve společnosti EDI

Implementace EDI se skládá z několika hlavních kroků, které lze obecně doporučit pro většinu společností. Obsah a náplň jednotlivých kroků se samozřejmě může lišit, v závislosti na okolnostech implementace (používaný informační systém, způsob práce ve společnosti, vybrané EDI řešení a poskytovatel, protistrany apod.).

Hlavní kroky:

• Výběr EDI řešení a poskytovatele
• Zajištění komunikace
• Zajištění identifikace
• Zajištění integrace

Podrobnější rozbor hlavních kroků:

• Úvodní seznámení s EDI. Je vhodné získat představu, co EDI umožňuje, co může společnosti přinést, co od něj můžete očekávat a co požadovat.
• Po seznámení s EDI probíhá na základě získaných poznatků výběr vhodného EDI řešení a poskytovatele. Ve velkých společnostech tento bod bývá obvykle spojen s výběrovým řízením.
• Poskytovatel probere detaily celého procesu, navrhne optimální postupy, kroky a termíny. Pro integraci s podnikovým informačním systémem je nutné připravit rozhraní pro komunikaci s EDI systémem (možnost implementace importu a exportu "inhouse souborů" nebo naopak návrh překladových šablon pro již existující importy a exporty).
• Dále je třeba zajistit komunikaci s EDI schránkou (EDI poskytovatelem). V současné době se používá obvykle internet a je tedy nutné mít potřebné připojení (postačí vytáčené připojení k internetovému poskytovateli).
• Následuje zajištění identifikačního čísla GLN společnosti (EAN kód). Toto číslo přiděluje EAN ČR. Výrobci, kteří své zboží označují EAN kódy již toto číslo mají. V některých výjimečných případech není nutné žádat o EAN kód.
• Před nasazením úprav podnikového informačního systému je vhodné provést testování EDI rozhraní, a to v podobě otestování formátů a obsahové správnosti a úplnosti.
• Následuje samotná implementace EDI řešení. Současně s jeho nasazením začíná testovací provoz s odběratelem/dodavatelem, kterému předchází organizační záležitosti (zalistování zboží v systému protistrany, podpis dodatku smlouvy s obchodním partnerem o poskytování elektronických dat apod.)
• Nakonec je třeba uskutečnit ověřovací provoz EDI výměny zpráv, vyhodnocení ověřovacího provozu a spuštění ostré výměny EDI zpráv.

Uvedený postup předpokládá koordinaci a spolupráci mezi obchodními partnery, dodavatelem EDI řešení a dodavatelem nebo systémovým integrátorem informačního systému. Celý postup zavedení EDI trvá přibližně 30-90 dnů, obvykle záleží zejména na možnostech používaného informačního systému. Mnozí producenti nebo systémoví integrátoři podnikových informačních systémů typu ERP (Enterprise Resource Planning) již standardně podporují tzv. "inhouse formáty", což přináší výrazné zkrácení doby zavedení EDI. Na druhou stranu mohou dobu implementace negativně ovlivnit specifické požadavky či jiné okolnosti.

Vyjednávací síla odběratele jako motiv pro zavedení EDI

Motivy pro nasazení EDI nemusejí vždy plynout pouze ze snahy dosáhnout objektivních přínosů. Např. pro dodavatele obchodních řetězců, kteří dnes patří mezi nejčastější zájemce, je hlavním motivem k zavedení EDI striktní požadavek odběratele na tuto formu komunikace se subdodavateli. Nejde tedy o radostné konstatování - pro mnoho dodavatelů jde o jediný důvod, proč o EDI uvažují. V situaci, kdy mnozí obchodní partneři kladou důraz na používání EDI jako jednu z podmínek obchodní spolupráce nebo volí finanční motivaci apod. je často dodavatel v pozici, kdy si EDI pořídit musí.

Za negativním vnímáním EDI stojí nejčastěji nechuť k novým technologiím a postupům a předchozí zkušenost s EDI (nabídky a prezentace nákladných EDI systémů, neúspěšné EDI projekty v začátku 90. let, zkušenost pracovníků z předchozích firem apod.). Vyjednávací síla odběratele může v konečném důsledku znamenat přínosy pro subdodavatele, zkvalitnění podnikových procesů a celkové pozitivní přijetí EDI. Podmínkou je však vhodně provedená implementace a zakomponování EDI do jeho stávajícího informačního systému.

EDI v automobilovém průmyslu

Přínosy této technologie si jako jedni z prvních uvědomili evropští výrobci automobilů a jejich dodavatelé. V roce 1984 byla z jejich iniciativy založena evropská organizace ODETTE - Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe. Původním záměrem vzniku ODETTE bylo vytvořit standardy zpráv, které budou používány v rámci evropského automobilového průmyslu, a zavést elektronickou výměnu dat, aby se zefektivnila spolupráce výrobců a dodavatelů.

O dva roky později byla v rámci OSN založena iniciativa UN/EDIFACT s cílem vypracovat celosvětový nadresortní informační standard na základe syntaxe ISO 9735. V ODETTE bylo do konce roku 1991 definováno cca 25 zpráv nahrazujících papírové dokumenty, všechny se syntaxí ISO 9735, tedy syntakticky kompatibilní se zprávami EDIFACT. Po zveřejnění prvních zpráv standardu EDIFACT rozhodl Řídící výbor ODETTE, že vývoj dalších vlastních zpráv bude zastaven, a bylo zahájeno konvertování obsahu existujících zpráv ODETTE na zprávy EDIFACT.

EDI ve společnosti Škoda Auto

Škoda Auto si jako první v automobilovém průmyslu ČR uvědomila nutnost zavedení této progresívní technologie pro zajištění konkurenceschopnosti na světových trzích a pro uspokojení kvalitativně nových požadavků zákazníků, a proto společně s několika svými dodavateli založila v roce 1993 Českou organizaci ODETTE při Sdružení automobilového průmyslu ČR.

Od roku 1994 je česká národní organizace ODETTE ČR řádným členem ODETTE Europe a prostřednictvím firmy Škoda Auto se podílí na jejích iniciativách. ODETTE ČR je rovněž zastoupena v předsednictvu FITPRO, organizaci na podporu rozvoje EDI v ČR, při Hospodářské komoře ČR.

Ve snaze naplňovat toto poslání, se ODETTE ČR soustřeďuje, v rámci svých možností a svého vlivu, zejména na následující hlavní úkoly:

1. Iniciovat, ovlivňovat a koordinovat:
• Zavádění standardu a doporučení EDIFACT/ODETTE pro zdokonalování efektivnosti vztahu mezi obchodními partnery v automobilovém průmyslu užitím technologií EDI, CAD/CAM atd. zvláště v oblasti logistiky, vývoje a financí.
• Tok informací souvisejících s realizací standardu a doporučení EDIFACT/ODETTE v tuzemském i mezinárodním měřítku.
• Vzdělávací a propagační programy související se zaváděním EDI systému v České republice.
2. Řídit:
• Spolupráci se všemi vnějšími tuzemskými i zahraničními subjekty v rámci automobilového průmyslu i mimo něj (včetně případné účasti na zahraničních akcích) s cílem zajistit jejich podporu požadavkům tuzemského automobilového průmyslu.
• Vedoucí roli hraje při uvádění všech těchto úkolů v život Škoda Auto, která vybudovala v rámci svých informačních systémů i systém pro EDI. Škoda využila zkušeností s implementací a provozem EDI, jak v rámci koncernu VW, tak i v ostatních evropských automobilkách, a na jejich základě odstartovala projekt SKODETTE.
• Zkušenosti a know-how, které Škoda Auto získává na tomto poli, jsou předávány, buď prostřednictvím doporučení vydávaných ODETTE ČR, nebo přímými kontakty, dodavatelům. Ve firmě Hayes Lemmerz Autokola plně využili všech dostupných informací a zkušeností a úspěšně implementovali, jako jedni z prvních, EDI spojení s významným výrobcem - firmou OPEL - zcela na bázi standardu ODETTE.

Všichni, kdo se v prostředí EDI pohybují, jsou si velice dobře vědomi, že pro správnou funkčnost elektronické výměny dat je potřebný odpovídající, kvalitní a cenově dostupný software. Požadavky, které jsou na software pro EDI kladeny jsou velice komplexní a musí splňovat řadu funkcí. Proto Škoda Auto sestavila seznam požadavků na EDI software z hlediska dodavatele v automobilovém průmyslu a spolupracuje se softwarovými firmami na ověřování, zda jejich software vyhovuje těmto požadavkům. Nejužší spolupráce existuje od počátku zájmu o EDI s firmou VW Gedas a dále s firmou Teledin, které se podílejí i na tvorbě doporučení a zpráv ODETTE a EDIFACT pro české prostředí.

Hlavní oblasti projektu SKODETTE jsou následující:

• Logistika - elektronická výměna dat mezi Škoda Auto a jejími dodavateli v rámci zásobovacího řetězce.
• Vývoj - elektronická výměna výkresů a modelů mezi Škoda Auto a jejími dodavateli a externími konstrukčními firmami.
• Finance - elektronická výměna dat mezi Škoda Auto a bankami v rámci platebního styku.
• Faktoring - elektronická výměna dat v oblasti řešení financování skladových vozidel ve spolupráci se ŠkoFIN.

EDI ve společnosti AEV

Společnost AEV je dodavatelem osvětlovacích technologií pro automobilový a také letecký průmysl. Mezi přední odběratele AEV patří společnosti Škoda Auto, Westfalia a koncern VW. To nutí společnost AEV využívat služeb EDI*AUTO DI, což je individuální detekované řešení určené pro příjem či odeslání vybraných ODETTE zpráv, které je v souladu s požadavky na EDI komunikaci. Toto řešení je nyní připraveno pro menší nonJIT dodavatele evropských výrobců (VW, Škoda Auto, Renault, Opel, Ford, BMW, DAF, Volvo, DaimlerChrysler atd.).

Společnost AEV je s tímto systémem přenosu dat teprve v počátcích. Využívá služby WebEDI, kterou nabízí clearingové centrum společnosti Teledin (tedy bez nutnosti vybavovat se klasickým EDI serverem).

Proč AEV využívá služeb VAN (Value Added Network) operátora Teledin a ne přímo výrobce automobilů? Důvody jsou následující: Teledin je osvědčený partner Škoda Auto/VW i dalších evropských výrobců aut. Je také prověřeným dodavatelem EDI řešení, zejména pro dodavatele pracující v režimu Just-in-Time. Pro AEV je výhodnější využít služeb VAN operátora, protože nemusí investovat do vlastního řešení. Ani samotní výrobci nemusí používat vlastní clearingová centra, takže úspor je dosahováno jak na straně příjemců, tak na straně odběratelů zpráv. Dodatečné úspory pak plynou z oblasti přesné, včasné a bezchybné fakturace a správy obalů.

Technologické aspekty řešení EDI*AUTO DI

Systém je určen pro realizaci výměn zpráv mezi spolupracujícími partnery (obvykle dodavatel-odběratel); provádí vlastní komunikaci (na bázi komunikačních modulů ODEX) a podporuje činnosti spojené s přípravou zpráv pro odeslání resp. zpracováním-interpretací přijatých zpráv.

Řešení obsahuje správu kmenových dat, odesílání a příjem zpráv, přímé zpracování zpráv, přímou podporu komprese přenášených dat, automatickou obnovu spojení a pokračování v přenosu po chybě přenosu, individuální výběr času pro komunikaci, odesílání a příjem souborů s různou strukturou, archivní soubor (logy) komunikačních procesů a automatický chod po dobu 24 hodin denně.

Systém je navržen pro snadnou instalaci, administraci a obsluhu s individuální volbou adresářů pro odesílání a příjem dat.

Produkt EDI*AUTO DI je modulární řešení EDI aplikace postavené na platformě Microsoft Windows. S uvedeným vybavením je možné přijímat po datové síti ISDN či Internet (nebo popronajaté IP lince) protokolem OFTP/TCP/IP nejčastěji používané zprávy (VDA 4905, 4906, 4913, 4915, DELINS, AVIEXP, DELFOR, DESADV, ENGDAT apod.) a na definovaném datovém rozhraní je k dispozici soubor s inhouse formátem Teledin této zprávy. Tento produkt je doporučen zejména pro CAD výměny vzhledem k vlastnosti (Restart Option) protokolu OFTP, umožňující bezproblémový přenos velkých (desítky MB) CAD souborů.

Pro zajištění komunikace je nutné mít zřízenu přípojku k datové síti (Internet nebo IP síť či ISDN) a PC musí být vybaveno příslušnou vhodnou komunikační kartou (popř. router na síti LAN), se kterou musí být kompatibilní příslušná základní deska PC. Společnost Teledin je připravena zajistit kompletně celou dodávku všech potřebných komponent včetně zřízení připojení.

V systému jsou (kromě vysloveně speciálních variant) dostupné čtyři základní varianty komunikace:

• X.28 asynchronní komunikace - je používáno modemové volání přes seriový port na PAD přístup do sítě X.25; je proto nutné mít smluvně zajištěný přístup na X.25 přes PAD a instalovaný modem na seriovém portu počítače.
• X.25 komunikace - volání do(z) sítě X.25 je relizováno přes pevnou pronajatou linku smluvně zajištěným dostupem do sítě X.25 (jehož součástí je i synchronní modem); počítač v tomto případě musí být vybaven komunikační kartou pro X.25.
• ISDN komunikace - výměna dat je vedena po běžné ISDN lince; počítač musí být vybaven komunikační kartou pro ISDN (či X.25/ISDN) a je nutné mít instalovaný software pro ISDN (CAPI).
• TCP/IP komunikace - využívá dostupnou TCP/IP síť (např. LAN síť na níž je pro vnější komunikaci IP router); toto řešení nevyžaduje žádný specifický hardware. Ve všech variantách je ve vyšších vrstvách používán komunikační protokol OFTP. Při výběru varianty je důležité volit pouze z těch variant, které akceptuje komunikující partner (partneři). Je velmi pravděpodobné, že bude vyžadována varianta ISDN, kterou podporuje převážná většina komunikačních partnerů a jež je z hlediska nákladů většinou nejlevnější.

Typ EDI zprávy v systému EDI*AUTO DI

Systém může být konfigurován tak, že po přijetí zprávy (před odesláním zprávy) provede resp. neprovede zvolené (konfigurované) činnosti - a to v závislosti na struktuře a obsahu přijaté (odesílané) zprávy. Jako typy zpráv (v tomto kontextu) jsou tedy míněny různé struktury dat (odpovídající různému věcnému určení a užití přenášených dat), se kterými systém zachází různým potřebným způsobem.

Základní dvě skupiny jsou:

• EDI data - pomineme-li detaily, pak lze stručně EDI zprávy charakterizovat datovou strukturou (rozdělení do segmentů, elementy, UNB segment, atd.) předepsanou odpovídajícími standardy, která je u všech partnerů shodně interpretována.
• Non-EDI data - jsou oproti tomu jakákoli data, která popisované datové struktuře neodpovídá. To však neznamená, že se jejich obsah neřídí žádným obecně přijatým standardem (umožňujícím interpretaci). Ve speciálním případě a z významných důvodů by mohla mezi konkrétními partnery být dohodnuta "jednoúčelová soukromá" struktura, která by neodpovídala žádnému EDI standardu.

Příkladem EDI zpráv mohou být EDI odvolávky, EDI avíza apod, např. zprávy typu DELJIT, DELFOR, DELINS, DESADV, INVOICE, ENGDAT a další. Příkladem non-EDI zpráv jsou různé "inhouse" struktury (např. IDoc či BAAN, apod) Samostatnou kapitolou jsou VDA zprávy, např zhusta využívané VDA4905, VDA4908, VDA4915 atd, jež jsou EDI zprávami, nicméně nekonvertují se (používané výrobní aplikace s nimi jsou sto pracovat přímo).

Přehled informačních toků - odvolávky

Přehled informačních toků - dodací listy

Úvodní obrazovka

Odvolávky, dodací listy a uživatelské rozhraní

Odvolávky jsou do systému WebEDI zapracovány poté, co Škoda Auto vygeneruje pro dodavatele, který je na WebEDI připojen, zprávu DELINS. Nejpozději do jedné hodiny od přijmu odvolávky je dodavatel informován prostřednictvím e-mailu.

Systém WebEDI umožňuje vytvářet na základě existujících odvolávek dodací listy. Ty mohou být poté odeslány k odběrateli jako zpráva VDA 4913.

Rozhraní systému směrem k uživateli lze heslovitě a se zjednodušením popsat takto:

1. Na straně příjmu:
• přijaté zprávy jsou extrahovány ze systému a jsou zpřístupněny v dohodnutých adresářích,
• rozdělení do adresářů je konfigurováno podle požadavků následných uživatelských akcí na základě identifikace odesílající strany, typu zprávy, resp. (jako nadstandardní doplněk) na základě dalších specificky vyžádaných kriterií, vycházejících z obsahu zprávy,
• zprávy mohou být předány uživateli v původním zcela nezpracovaném stavu (v podstatě neběžná varianta, přichází však v úvahu např. při příjmu CAD/CAM dat apod.),
• zprávy jsou převedeny do ASCII kódu (přichází-li v úvahu - např. u VDA odvolávek FORD a dalších),
• zprávy mohou být převedeny (konvertovány) do inhouse formátu, tj. do tvaru, který již neobsahuje služební informace, není segmentován (ve smyslu segmentů EDI zpráv) a obsahuje data "preparovaná" do tvaru, který je vhodný pro navazující aplikace (což je v podstatě nutné, pokud data mají být následně zpracovávána u uživatele - původní EDI formát je "v zásadě téměř nečitelný"),
• mohou být vytvořeny tabulky pro prohlížení na obrazovce,
• mohou být dále vytvořeny tiskové sestavy,
• mohou rovněž být vytvořeny html stránky pro zpřístupnění internetovým prohlížečem,
• vhodnou konfigurací a odpovídajícím přidělením práv lze dalším uživatelům umožnit prohlížení Internet Explorerem bez instalace dalších programů na jejich stanicích.
2. Na straně odesílaní:
• zprávy určené k odeslání uživatel uloží do dohodnutých adresářů,
• rozdělení do adresářů je konfigurováno analogicky jako na straně příjmu,
• zprávy mohou být uživatelem předány ve stavu pro odeslání již definitivním (v podstatě rovněž neběžná varianta - viz poznámku o CAD/CAM strukturách výše),
• zprávy jsou převedeny z ASCII do EBCDIC kódu (pokud je to požadováno, což bývá např. u většiny VDA zpráv partnerům do Německa),
• zprávy mohou být převedeny (konvertovány) z inhouse formátu, tj. z tvaru, který ještě neobsahuje služební informace, není segmentován (ve smyslu segmentů EDI zpráv) ale obsahuje data uživatelem připravená,
• ve tvaru, který lze pořídit uživatelskou aplikací - takové aplikace pro přípravu inhouse formátu nejsou integrální součástí systému, nicméně jsou (pro vybrané typy zpráv, např. DESADV) k dispozici.

Použité literární zdroje

1. KOLEKTIV AUTORÚ, Elektronický obchod a EDI. 1. vyd. Brno: UNIS Publishing, 1996. 216 s.
2. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Průvodce implementací EDI a EDIFACT. 1. vyd. Praha: RADIX, 1996. 99s. ISBN 80-901853-9-8
3. Interní materiály poskytnuté firmou Teledin
4. http://www.edi.cz/popis_sluzeb_edi/index.php
5. http://edi.skoda-auto.cz/
6. http://www.shopfinder.cz/svet/clanek.asp?ID=2
7. http://www.edizone.cz/03how01.htm

26.10.2006 - Silvie Klabalová, Martin Felkel