Výstupní údaje poskytované APS systémem lze rozdělit následovně:

1. údaje o zahájení a ukončení jednotlivých plánovaných výrobních příkazů,
2. údaje o plánovaných nákupních objednávkách,
3. plánované údaje o plnění zakázek,
4. hlášení o výjimkách.

Plánované údaje o plnění zakázek se dynamicky udržují. Systém je při každém globálním plánování přepočítává. V případě výpadku pracoviště je termín plnění zakázky posunut a systém pak zobrazuje seznam zpožděných zakázek.

Podívejme se ještě na hlášení o výjimkách. V praxi může nastat situace, kdy byla přijata zakázka, začne se vyrábět a zákazník v průběhu její realizace zakázku zruší. Plánovači se pak v takovémto hlášení objeví např. typ výjimky "výroba není nutná". Je pak pouze na jeho rozhodnutí, zda výrobu položky dokončí (pokud existuje možnost jejího dalšího prodeje) nebo zda produkci ukončí (jedná-li se o unikátní zakázku).

SyteLine APS nabízí plánovači uživatelské rozhraní v podobě nástroje zvaného Analyzer nebo umožňuje čerpat údaje v rámci jednotlivých modulů Infor ERP SyteLine. Analyzer je k dispozici v rámci intranetového prostředí a shrnuje základní typy nástrojů se kterými lze v rámci APS pracovat. Slouží pouze pro analýzu naplánovaných údajů. Od prostředí ERP systému se Analyzer liší v tom, že nabízí veškeré analytické nástroje pohromadě. V ERP je pak funkcionalita APS rozdělená podle jednotlivých používaných oblastí a je upřednostňována pro operativní zásahy.

Pohled obchodníka v prostředí ERP systému

Funkcionalitu APS využívají nejen plánovači, o nichž se ještě zmíníme, ale také obchodníci. Ti do APS vstupují v prostředí ERP systému. Prvním krokem interakce obchodníka se systémem je zadání zakázky (počet ks, datum plnění atd.). Následuje ověření termínu přislíbení zakázky zákazníkovi – v SyteLine jde konkrétně o provedení funkce CTP (Capable-to-Promise) zmáčknutím příslušného tlačítka, která pak provede celý proces zaplánování. Funkcionalita nabídek má podobnou strukturu jako u zakázek. Je možno si je ověřit pomocí CTP, nicméně do globálního plánu jsou zahrnuty až po převodu na zakázku.

Systém bere v úvahu položky, které se nacházejí na skladě či dodávky nacházející se na cestě (ATP – Available-to-Promise). Potom provádí odhad dostupných kapacit (CTP).

ATP reprezentuje dostupné nebo do výroby již zaplánované položky, CTP představuje nové zaplánovaní, resp. novou dodávku.

Obchodník prostřednictvím tohoto komplexního nástroje dostává informaci o datu plnění a jeho případném posunu a údaj o množství, které lze z dané zakázky k požadovanému termínu dodat, ať už např. ze skladu nebo na základě rozpracovanosti či dostupnosti výroby. Díky těmto informacím pak může obchodník se zákazníkem jednat např. o částečné dodávce.

Obchodník si také může zobrazit detail plánu jako v Analyzeru, a to včetně kritické cesty a položek. Tyto informace lze ověřit ještě u nákupčích - zda nebude možné zajistit dodávku z jiných zdrojů nebo ji nahradit vhodným substitutem apod. Poté obchodník rozhodne o potvrzení termínu dodávky.

Obchodník může nahlédnout i na konkrétní výrobní příkaz zobrazující stav výroby. Protože APS plánuje do budoucna, odvedené operace již uživatelům nezobrazuje. Vidět lze jen to, na čem se ještě bude pracovat. Zobrazovat lze rovněž i jednotlivé dodávky podle toho, jak pokrývají požadované zakázky.

Funkcionalitu v oblasti obchodu lze obohatit rozšířením funkcionality o Konfigurátor. Tento nástroj umožní obchodníkovi nakonfigurovat finální produkt na základě předem definovaného modelu (např. jízdní kola – konfiguruje se barva a příslušenství). Na základě konfigurace se přímo vytvoří technologický kusovník, který obsahuje informace nutné pro plánování a výrobu.

Pohled plánovače v prostředí aplikace Analyzer

V prostředí Analyzeru se pracuje s tzv. alternativami. Výchozí – nultá (aktuálně platná, výrobní) slouží pro tvorbu další alternativy, se kterou lze provádět tzv. "what-if" (co-když) plánování. Bez zásahu do operativního prostředí je tak možno simulovat např. vliv přidání pracovní směny, urychlení dodání konkrétní položky na výsledek plánování atd. Alternativy v APS systému poskytují plánovači možnost odzkoušet si svá doporučení či rozhodnutí a zjistit, jestli to přispěje ke zlepšení výsledku plánu jako celku.

Na výsledky alternativ lze nahlížet přes:

1. Jednotlivé zakázky nebo požadavky
2. Jednotlivé skupiny zdrojů
3. Jednotlivé položky v čase

Pohled přes jednotlivé zakázky nebo požadavky

Základní pohled tvoří tabulka, kde se nejčastěji zobrazuje setřídění zakázek podle zpoždění. V tabulce se ukáže jak aktuální dnešní zpoždění, tak zpoždění budoucí (např. výroba zakázky ještě nezačala, ale systém ví, že vhledem k výluce na zdroji nebude schopen výrobu zabezpečit). Tento pohled zpravidla využívají obchodníci, kteří si zobrazí své zpožděné zakázky, které je nutné řešit. Můžou si ověřit zda-li je možné zpoždění zkrátit nebo eliminovat.

Obr. 4: Souhrn požadavku
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Každý požadavek je také možno zobrazit jako rozpad v detailu plánu. Např. u zakázky, která se rozpadá dle technologického kusovníku, systém říká, že z objednaného množství je určité množství na skladě a zbytek se musí naplánovat do výroby. Rozpad je možný samozřejmě i na operacích, kde jsou požadované položky barevně odlišené. Pokud se dál rozpadne např. nakupovaná položka, plánovač zjistí, zda bude použit sklad, dodávka z příslušné nákupní objednávky, která ještě není na skladě nebo úplně nová dodávka. U vyráběné části je použit stejný princip.

Obr. 5: Detail požadavku
(Klikněte na obrázek pro zvětšení)

Systém používá zvýraznění kritické cesty a barevně označuje zpoždění. Primárně se tedy hledá zpoždění na kritické cestě, což lze samostatně zobrazit.

V tomto případě se zobrazí jen kritická cesta a zpoždění. Podle místa největšího zpoždění se pak hledá skupina zdrojů. Přitom je třeba zohlednit, že úzké místo se může dynamicky posouvat.

Na to, jak a kde hledat problém, neexistuje univerzální odpověď. Přestože má v určitých případech smysl hledat úzké místo pro jednotlivé zakázky, obecné doporučení zní: Nehledejte problém pro jednotlivé zakázky, ale řešte úzká místa přes jednotlivé skupiny zdrojů a vytížení skupin zdrojů.

Pohled přes jednotlivé skupiny zdrojů

Při odhalení úzkého místa má plánovač několik variant řešení. Může přidat pracovní směnu, posílit zdroj, přesměrovat výrobu na kooperace atd. Opět však neexistuje univerzální rada či řešení úzkého místa.

Na jednotlivé výrobní dávky či příkazy lze nahlížet prostřednictvím Ganttova diagramu, který umožňuje zobrazení na základě volby časových úseků (hodina, osmihodinový pracovní cyklus, den, týden, měsíc). Uživatel si v rámci diagramu může tvořit šablony s barevným odlišením. Jde např. o šablonu znázorňující operace v rámci jedné zakázky, šablonu identifikace konkrétní položky nebo zakázky daného zákazníka.

Pohled přes jednotlivé položky v čase

Výstupem tohoto pohledu je tabulka položky, která zobrazuje její aktuální stav na skladě, dále její vývoj a koncový stav. To je doplněno vizuálním zobrazením v čase.

Problémové okno

V aplikaci Analyzer může plánovač pracovat ještě s jedním „problémovým oknem“. To umožňuje zobrazit souhrn potíží. K nejčastěji sledovaným informacím patří počet zpožděných zakázek, počet úzkých míst ve skupině zdrojů, úzká místa položek apod. Tyto údaje se poté plánovač snaží snížit na minimum. Např. vyřešením úzkého místa položky (nejvíce zpožděných požadavků) je možno zlepšit průběžnou dobu zakázek, do nichž tyto položky vstupují.

K primárně sledovaným údajům patří množství zpožděných zakázek. Podle nich se pak hodnotí naše spolehlivost směrem k zákazníkům.

Plánované příkazy (nákupní objednávky či výrobní příkazy) plánovač nebo jiná odpovědná osoba dále potvrzuje. Na základě plánování pak může vygenerovat materiálový plán. Přitom platí, že za každou položku či skupinu položek je zodpovědná jedna osoba, aby nevznikaly problémy v komunikaci mezi pracovníky.

Jedním z parametrů pro materiálový plán je i tzv. koncové datum což je limit na data uvolnění. Některé organizace si jako koncové datum volí datum aktuálního dne. Tím pak získají plánované příkazy s "dnešním datem uvolnění" a každý den pak zjišťují ze systému, jakou práci je potřeba vykonat.

V praxi se objevují i jiné pracovní režimy. Na začátku týdne se potvrzují nákupní objednávky či výrobní příkazy na týden dopředu. Datum uvolnění je posunuto na konec týdne tak, aby bylo zřejmě, jaké úkoly je třeba splnit právě do konce týdne. Potvrzením se vygeneruje sada výrobních příkazů a následně se tiskne dokumentace k výrobě.

Jaký vybrat vhodný režim právě pro vaši společnost? Doporučení bývají různá. Odborní konzultanti společnosti ITeuro radí uvolňovat co nejpozději, příp. v týdenních cyklech. Odůvodňují to tím, že do nákupních objednávek mohou být vloženy ještě další nové požadavky.

23.01.2007 - Hana Klčová, Petr Sodomka